Kontroverzní Mariánský sloup: Měl by se vrátit, nebo je to jen symbol časů, které už nechceme opakovat?

Rozpad sloupu byl symbolem rozpadu habsburské říše
Zobrazit fotogalerii (3)
 

Rozvášněný dav měl jasný názor. Stržení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí se stalo symbolem konce habsburského režimu. Již od svého vzniku v roce 1652 mylně platil za pomník naší porážky na Bílé hoře. Po sametové revoluci se ozývaly hlasy, které volaly po jeho obnovení. Tato myšlenka dodnes rozděluje společnost.

 

Když minulý rok v září zastupitelé projednávali podnět na obnovu Mariánského sloupu, zuřila ve společnosti živá debata, jestli je tento návrh přípustný nebo nikoli. Na jedné straně stála petice s 15 000 podpisy na podporu sloupu a druhá barikáda konfliktu se opírala o petici s 1 000 podpisy. Usnesení radních bylo nakonec zamítavé. Jaký je příběh mariánského sloupu a proč budí ve společnosti takové emoce?

Prezident Masaryk svůj postoj vyjádřil takto: „Když Pražané tu sochu odstranili, jsem rád, protože ta socha byla politickou potupou pro nás.“

Symbol doby temna

Hlavní argumenty odpůrců se opírají o nechvalně známou historii, kterou pro ně Mariánský sloup reprezentuje. Ať už jde o prohranou bitvu na Bílé hoře, rekatolizaci země, která vedla k dlouhé řadě emigrací elity našeho národa, a nakonec jeho stržení 3. listopadu v roce 1918. Habsburská nadvládla padla a s ní i Mariánský sloup. Stavba samotná se stala obětí okolností a sochy od Jana Jiřího Bendla jsou spolu s ostatními pozůstatky uloženy v Lapidáriu Národního muzea. Např. Symbol vítěztví na Bílé Hoře získala neprávem. Šlo o památku na úspěšnou obranu Prahy před útoky Švédů. 

Stržení davem Žižkováků

Hlavním iniciátorem svržení Mariánského sloupu je uváděn český spisovatel Franta Sauer. Sám o tom podal podrobné písemné svědectví. Ten si celou akci pojistil podporou České strany národně sociální a Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické. Den, na který bylo stržení  naplánovano, se odehrávala výroční akce na Bílé Hoře. Likvidace sloupu se načasovala tak, aby se navracející účastníci shromáždění na Bílé Hoře stihli vrátit v okamžik strhnutí sloupu. Franta Sauer omotal lano kolem sloupu a po výkřiku “Jen ho sejmi” se zuřivý dav pustil do práce. Lidí měli v plánu strhlé sochy vhodit do Vltavy, ale v tomto činu jim zabránili vojáci. 

Ulomenou hlavu Panny Marie zachránil jeden z účastníků shromáždění a v 50. letech 20. století ji prodal do Lapidária Národního muzea na pražském Výstavišti.

Iniciativa ze zámoří

První iniciátoři navrácení Mariánského sloupu se objevovali v podstatě záhy. Záměr o obnovu přerušila návštěva zahraničních politiků, kterým bylo na Staroměstském náměstí postaveno pódium, a tak se stavba odložila na neurčito. První oficiální iniciativu vyslovili krajané ze Severní Ameriky v roce 1955. Zhotovená socha Panny Marie z Exilu vyhotovil italský sochař Alexander Monteleone. Dnes ji najdeme v zahradě Strahovského kláštera. 

Dnes existuje iniciativa pro obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, která si dala za cíl stihnout termín v říjnu 2018. Dnes je už zcela jisté, že jejich touha navrátit Mariánský sloup přesně sto let od jeho stržení se nepodaří. Jaký je váš názor? Měl by se sloup na Staroměstské náměstí vrátit?

Zašlá sláva českého cirkusu. Aby se uživili, musí svá zvířata půjčovat do reklam. Více čtěte zde.