Kdyby Rumunsko obnovilo království, problém s prezidentským kandidátem by nenastal
Zázračný úspěch v prvním kole prezidentských voleb získal člověk, který sympatizoval s válečným zločincem maršálem Ionem Antonescem, zázrak se konal díky neuvěřitelně rychlé a silné podpoře na sociálních sítích, 25 000 účtů, na kterých byl Georgescu podporován, se stalo pořádně aktivními až dva týdny před konáním voleb. Rumunský ústavní soud ale kontroverzního až extrémistického Călina Georgeska z prezidentských voleb vyloučil, rozhodnutí vyvolalo v Rumunsku masivní protesty a potyčky Georgescových stoupenců s policií.
Komentář Zdeňka Prázdného, ředitele Českého královského institutu
Călin Georgescu se veřejně hlásil k odkazu Iona Antonesca, který vládl Rumunsku za druhé světové války, akterý byl oddaným spojencem Hitlera a nechal zavraždit statisíce lidí převážně Židů.
Vyřazení Georgesca z prezidentského klání je vnímáno i kontroverzně. Odpůrci verdiktu argumentují, že je nedemokratický, uvedené důvody pro zákaz jeho kandidatury jsou nepřesvědčivé a akorát mu to zvyšuje popularitu.
Rumunsko jako konstituční monarchie
Těmto nepokojům se však dalo zabránit, kdyby se Rumunsko opět stalo konstituční monarchií, kterou bylo do roku 1948, a volby prezidenta by se jednoduše nekonaly. Je to škoda. Po pádu komunistického vůdce Nicolae Ceaușescu v prosinci 1989 mělo totiž pro obnovení království nejlepší předpoklady už vzhledem k mimořádně popularitě krále Michala I. z rodu Hohenzollern-Sigmaringen. Ten se narodil 25. října 1921 korunnímu princi Karlovi a jeho manželce Heleně Řecké a Dánské. Michal I. v zemí vládl od roku 1940, jenomže Antonescu, oficiálně v té době předseda vlády, ve skutečnosti však diktátor, rozhodl o připojení Rumunska k paktu Osa a účasti na dobyvačné válce ve spojenectví s nacistickým Německem. Panovník s velmi omezenými pravomocemi tomu nemohl zabránit.
Král Michal I. převedl zemi na stranu protihitlerovské koalice
Hvězdná chvíle rumunského krále Michala I. pak přišla o čtyři roky později. Tehdy za dramatických okolností, při kterých mu šlo o život, nechal zatknout Antonesca přímo ve svém paláci. Rumunsko se v srpnu 1944 i jeho zásluhou stalo součástí protihitlerovské koalice a Antonescu byl o dva roky později odsouzen k trestu smrti a popraven poté, co mu král Michal odmítl udělit milost. Za tento svůj odvážný čin obdržel významná ocenění od představitelů obou hlavních států antinacistické aliance. Americký prezident Harry S. Trumann jej vyznamenal Řádem záslužné legie.
I komunisté chtěli oblíbeného krále
Značné obliby Michala I. mezi Rumuny si byli vědomí i vládnoucí rumunští komunisté, kteří ještě předtím požádali Stalina, jestli by nemohl král vládnout i v komunistické zemi. Rozezlený sovětský vůdce jim odpověděl, že v socialismu není možné, aby byl u moci feudál. V lednu 1948 byl tedy Michal I. donucen k abdikaci, kterou později neuznal jako vynucenou.
Do Rumunska se král Michal pokusil vrátit hned krátce po svržení komunistické diktatury. Tehdejší postkomunistická vláda jej však krátce po příletu na bukurešťské letiště vypověděla ze země. Dovolila mu přijet až o dva roky později na Velikonoce, kdy z hotelového balkónu v Bukurešti pronesl řeč k nadšenému milionovému davu, což jasně dokázalo, jaké se mezi Rumuny těšil úctě a respektu. V roce 1996 mu prezident Emil Constantinescu vrátil rumunské občanství.
Rumuni králi věřili
O jeho velké popularitě u rumunského lidu svědčí i fakt, že v roce 2005 se v soutěži o 100 nejvýznamnějších Rumunů v historii umístil na 25. příčce. V dalším průzkumu o šest let později se stal nejdůvěryhodnější osobností, daleko před místními politiky. V roce 2013 pak v anketě o králově popularitě 45% dotázaných Rumunů uvedlo, že mají dobré nebo velmi dobré mínění o králi, opak zmínilo pouhých 6,5% respondentů.
Čili by to byl ideální rumunský král, kterého by respektovala většina obyvatel země. Je velkou škodou, že se tak nestalo, protože panovníci bývají stmelujícím prvkem. I v Rumunsku mohlo být za oblíbeného krále více klidu.
Michal I. zemřel 5. prosince 2017 v úctyhodných 96 letech. Měl pět dcer, z nichž nejstarší Markéta Rumunská jako korunní princezna je správkyní rumunské koruny a hlavou rumunské královské rodiny.
