Československo v roce 1947 odmítlo Marshallův plán. Prsty v tom měla Moskva

Situace po druhé světové válce nebyla v Evropě příliš růžová. Boje sice na všech frontách skončily, zůstala však po nich zdevastovaná města. Spojené státy americké se snažily tento problém řešit finančními prostředky, protože se obávaly rozšíření komunismu do západní Evropy. Marshallův plán znamenal hlavně modernizaci evropských průmyslových a obchodních podniků. Přesto ho Československo odmítlo přijmout. Proč se tomu tak stalo?

02.07.2019 - 14:00  
Autorem plánu na hospodářskou obnovu Evropy byl americký ministr zahraničí G. C. Marshall
Zobrazit fotogalerii (3)

Druhá světová válka znamenala pro Evropu zmar a zpustošení. Velká města poničilo letecké bombardování, které zasáhlo také průmyslové oblasti. Poškozená byla hlavně dopravní infrastruktura - železnice, doky a mosty. Spousta lodí skončila potopena v mořích. Malá města a vesničky zůstaly kvůli tomu napospas hospodářské izolaci.

Obchod vázl a miliony lidí setrvávaly v táborech pro uprchlíky, jež byly zřízené mezinárodní organizací UNRA. Chod hospodářství byl v mnoha zemích ochromený a do toho ještě přišla velmi tuhá zima na přelomu let 1946 až 1947, která předznamenala nedostatek potravin v Evropě.

Bez pomoci zvenčí nebyla možná hospodářská obnova Evropy

Je celkem pochopitelné, že vlivem války neměly evropské státy finance na svoji obnovu. Byla zapotřebí pomoc zvenčí, které se ujaly hlavně Spojené státy americké, jejichž hospodářství válkou postižené nebylo. Finančně již pomohly například Řecku nebo Turecku, bylo však jasné, že to bude chtít něco více než jen prosté peníze.

Geniální nápad generála Marshalla

S plánem na hospodářskou obnovu Evropy přišel americký generál G. C. Marshall, jenž se stal v roce 1947 ministrem zahraničí USA. Při převzetí čestného doktorátu na Harvardově univerzitě přednesl slavný projev, v němž vyzdvihl americkou pomoc proti hladu a chudobě, jejíž cílem mělo být obnovení fungující světové ekonomiky. Projev přinesl kýžené ovoce a nápadu na vytvoření plánu se chytila také Velká Británie a Francie. 

Na základě toho bylo domluveno mezinárodní jednání, a to v Paříži v červnu 1947. Společně se západními státy Evropy byla pozvána i delegace ze Sovětského svazu v čele s Molotovem, předním činovníkem komunistické strany. Ta však na konferenci dlouho nevydržela, již po týdnu ji opustila a Molotov označil USA jako centrum celosvětového reakčního hnutí. V Marshallově plánu viděl Sovětský svaz způsob, jakým chce Západ ovlivnit vývoj ve všech státech Evropy. A Sovětský svaz se nechtěl vzdát své kořisti. Dokonce obvinil USA z ovlivňování voleb v Itálii, Belgii a Francii, v nichž komunisté nezískali tolik hlasů, kolik si Sovětský svaz představoval, a byla tak patrná ztráta jeho vlivu v těchto zemích.

Z válečných nepřátel spolupracovníci

Realizaci Marshallova plánu na svá bedra vzala nově vzniklá Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OEEC). Vzhledem k tomu, že Sovětský svaz viděl v americkém plánu pomoci snahu o získání také politického vlivu USA, snažil se jakkoliv situaci Spojencům komplikovat - například v červnu 1948 nechal Stalin uzavřít veškeré komunikace do Západního Berlína.

To však Spojencům v jejich pomoci stejně nezabránilo. Vytvořili letecký most, kdy na západoberlínském letišti Tempelhof během celého dne přistávalo jedno letadlo za druhým se vším potřebným. Byl to výrazný akt pomoci původnímu nepříteli z války, který stál za pozdější spoluprací USA a Německa.

Ne, řekla s díky československá vláda 

Marshallův plán byl v roce 1947 nabídnutý i československé vládě. Jistě není bez zajímavosti, že prezident Edvard Beneš a dokonce i Klement Gottwald vyjadřovali svůj pozitivní postoj a počítali s ním v národohospodářské obnově státu. Na základě poměrně hrubého nátlaku Stalina, který neměl žádný zájem na rozšiřování amerického vlivu a nechtěl se vzdát přístupu k českému uranu, Marshallův plán Československo nakonec odmítlo.

Ministr zahraničí Jan Masaryk pocity československé vlády shrnul do výroku o tom, že sice na jednání odjížděl coby československý ministr, ale vrátil se jako pohůnek Stalina. Osud naší vlasti byl tímto zpečetěný - dostala se zcela pod vliv Sovětského svazu, a to na dlouhých čtyřicet let.

Studená válka jako vedlejší produkt Marshallova plánu

Marshallův plán pro státy západní Evropy znamenal hospodářskou obnovu a rozkvět, a to včetně Německa. Došlo také ke vzájemné spolupráci mezi jednotlivými zeměmi, i když ještě před pár lety mezi sebou válčily.

Z OEEC se v roce 1961 vytvořilo OECD, současně Marshallův plán podnítil vytvoření dalších mezinárodních organizací, jako bylo Evropské společenství uhlí a oceli nebo EHS. Nepřímo tedy měl vliv na vznik Evropské unie či NATO. V politické sféře měl Marshallův plán způsobit vznik studené války mezi západem a východem.