Bratrská pomoc, která stála životy nevinných lidí. Moskevský protokol nepodepsal jen jeden

Rok ´68 je však, co se týče okupace na našem území, ještě v živé paměti
 

V srpnu roku 1968 byly ukončeny všechny naděje na lepší a svobodnější zítřky. Československo, které se nadšeně nadechovalo k uvolněným kulturním i politickým poměrům, dostalo brutální vzkaz ze Sovětského svazu. 750 tisíc cizích vojáků obrátilo kormidlo našich dějin zpět do hlouby východní poslušnosti.

Socialismus s lidskou tváří. Období šedesátých let se po celém světě stalo symbolem změn. Kolektivní nevědomí mysli jedné generace toužilo po změně a v Československu se tak dělo s velkým nadšením. Cenzura postupně přestala existovat a lid se nadechoval po represivních padesátých letech svobody. O to větší bolest přišla v momentě, kdy z 20. na 21. srpna roku 1968 přešla cizí vojska hranice naší země.

Nová KSČ

Když byl 30. března 1968 zvolen prezidentem Ludvík Svoboda, jednalo se o jeden z prvních kroků ke změně. Do pozice předsedy vlády byl dosazen Oldřich Černík a postupně se stal jednou z nejoblíbenějších postav tzv. “pražského jara”. O tom, že se jednalo o poctivého reformátora tělem i duší, se však pochybuje. Údajně byl velmi schopný intrikovat na obě strany. Jak vůči významným změnám socialistického režimu, ale také si byl vědom nutnosti udržovat kvalitní vztahy se Sovětským svazem.

Předsedou Národního shromáždění se stal Josef Smrkovský, který se tak společně s Ludvíkem Svobodou a Alexandrem Dubčekem stal hlavním iniciátorem a propagátorem změn, které se začaly realizovat během pražského jara. Zásadní bylo dubnové zasedání ústředního výboru KSČ, kde byl schválen nový tržní model ekonomiky a národního hospodářství podle ekonoma Oty Šika.

Svoboda tisku

Jako neviditelná vlna se nesla světem politická energie se svobodomyslnou energií. V Českoslovenku tento kulturní a politický pocit inicioval hlavně první tajemník ÚV KSČ Alexander Dubček. Jedna ze zásadních reforem přinesla úplné zrušení cenzury tisku. Kultura se tak začala otevřeně obohacovat západním světem, který byl do té doby vnímán ze strany KSČ jako imperialistický nepřítel.

O tom, že by mohl přijít radikální zásah ze strany Sovětského svazu, bylo jasné už na začátku května, kdy byl Dubček pozván do Moskvy, kde s velkou nevolí sledovali rostoucí popularitu tohoto slovenského politika. Ten se však po návratu nikterak nezměnil.

Mezitím proběhlo cvičení vojsk Varšavské smlouvy pod názvem akce “Šumava”, jehož účelem bylo tajně zmapovat terén Československa. Plán na vojenskou invazi totiž v Moskvě ležel na stole již od června. Následně už se věci daly rychle do pohybu a vše možná ještě urychlila zrada pěti konzervativních funkcionářů KSČ v Čierné nad Tisou, kteří z obavy o kontrarevoluci podepsali zvací dopis pro Sovětskou armádu.

Bratrská pomoc SSSR

Když nakonec vtrhla vojska pěti států Varšavské smlouvy bez vypovězení války na území ČSSR, zmocnila se v podstatě neomezeně vlády nad celým státem. Dubček, Smrkovský, Černík, Kriegel a další byli zatčeni a odvezeni do Moskvy, kde pod nátlakem museli podepsat patnáct sověty nadiktovaných podmínek Moskevského protokolu, které popíraly ideu celého pražského jara a přijetí bratrské pomoci SSSR.

Jediným mužem, který nepodepsal, byl František Kriegel, kterému hrozil žalář nebo poprava, ale nakonec byl propuštěn zpět do země a byl odeslán na předčasný důchod.

Samotná invaze vojsk Varšavské smlouvy učinila ze svobodně se nadechující země válečné území. Na naši půdu vstoupilo 750 tisíc vojáků, 6 000 tanků a několik stovek letadel. Při obsazování Československa byla zastřeleno, upáleno v troskách zapálených domů, usmrceno střepinami nebo přejeto obrněnci 137 civilistů.

V důsledku pobytu vojsk Varšavské smlouvy do roku 1991 zemřelo celkově 406 civilistů. Kromě toho zemřela i naděje na svobodu. Postupně se tedy k moci dostala zpět konzervativní politika KSČ a období normalizace mělo lid zotročit zpět do nekonfliktních kolejí, které popíraly základní lidská práva a svobody. Kultura se dostala do undergroundu a ti, kteří se neztotožňovali s režimem, čekala šikana StB.

KAM DÁL: Praha pod Prahou. Archeologie odkrývá nekonečné množství neznámých pokladů na jednom místě