Češi a jejich poválečná zvěrstva na německém obyvatelstvu. Období bez zákona i v samém centru Prahy

Brněnský pochod smrti započal usnesením Zemského národního výboru z 29. května 1945
  |   zajímavost

Když skončila druhá světová válka, lidé se probudili do nového světa. Radost, úleva a nadšení ovšem nebylo bezbřehé. Několik let pod pokličkou nacistické moci v hybridní zemi nazvané Protektorát Čechy a Morava si vybralo svou daň na zdejší náladě. Češi se tak velmi rychle začali mstít na německém obyvatelstvu a kolaborantech s okupanty. Za velmi krátkou dobu se tak odehrálo několik událostí, které se nechvalně podepsaly pod kůži naší identity. Jaké největší zločiny se po válce odehrály? 

Když se moc nacistického Německa postupně na mnoha frontách rozpadala a Adolf Hitler vedl válku z berlínského bunkru, bylo jasné, že pád nejzločinnější Třetí říše je nevyhnutelný. Na našem okleštěném území, které si prožilo specifický příběh druhé světové války, přirozeně bublala frustrace a když se síla německých okupantů rozdrtila, bylo jen otázkou času, kdy si msta vybere svou daň. V mnoha ohledech ovšem dopadla na nevinné 

Období anarchie

Nakladatel a publicista Jiří Padevět ve svém pořadu a publikacích o tomto období hovoří jako o  momentu bez zákona. Tak se i stalo. V porovnání s ostatními zeměmi, kde se také podobné  masakry ze msty odehrávaly, jsme ovšem přece jen nechvalně proslulí. S koncem války se totiž zřizovaly lidové soudy a kolem devadesáti procent odsouzených se dostalo do vězení, na šibenici či před hlaveň pistole. 

Kdo tuto dobu nezažil, jen těžko může soudit, ale z výpovědi pamětníků lze přečíst, jak divoké období se na našem území odehrávalo, a to nejen v pohraničí s Německem, ale také ve velkých městech včetně Prahy. „Na lampách na Národní třídě viseli mrtví Němci,” vzpomínal pro Paměť národa účastník Pražského povstání Miroslav Hegenbart. Ve válečném kontextu se msta mířená na Němce v uniformách vnímala jako logické pokračování boje. Několik nechvalných událostí na mnoha místech ovšem dokazuje, že ne vždy se jednalo o vraždy a soudy s kolaboranty, vojáky či nebezpečnými živly. Násilí a zlost odnesly také nevinné ženy a děti. 

Ústí nad Labem, Postoloprty a Brno

Vyjmenovat nelze všechny kruté události, na které náš národ nemůže být pyšný. Bezesporu se tímto tématem a kritickým uvažováním stává msta na německém obyvatelstvu kontroverzní. Veřejnost i dnes velmi těžce nese vědomí, že se mnoho lidí zachovalo jako zločinci, a ospravedlňují tyto činy kontextem složité doby.

Ono období bez zákona, které se odehrálo třeba v Ústí nad Labem, kde německé matky a novorozeňata házely skupinky naštvaných Čechů z mostu, masové vraždy v Postoloprtech či hladový pochod z Brna, kde umírali staré babičky a dědečkové, jejichž jediné provinění bylo, že se narodili jako Němci, ovšem nesmí vyšumět do prázdna.

Je úkolem zdravé společnosti umět tyto události reflektovat, připomínat a prohlubovat znalosti o těchto událostech. V podobných příkladech se totiž odhaluje, co je vůbec člověk schopný bez ohledu na příslušnost k jakémukoliv národu. Současná válka na Ukrajině je tomu příkladem. 

Ani v roce 2022 nežijeme ve světě, kde se neodehrávají zločiny proti lidskosti. Druhá světová válka byla bezesporu jedním z nejsložitějšího období historie. Popravy, strach, udavačství, holocaust, zrady a všudypřítomná hrozba smrti. Vědomí o tom, že ani náš národ není bez viny, nás drží při pozoru a stačí si poslechnout několik příběhů v archivu Paměti národa, jak lidé popisují, jaké hrůzy na vlastní oči viděli, aby se v člověku ozval pocit, že je třeba se mít na pozoru a čeho všeho jsme v podobně složitých dobách bez zákona schopni činit.

Zdroj: Paměť národa, Krvavá léta

KAM DÁL: Masakr bez soudu. Postoloprtský zločin stál život stovky českých Němců


Životní styl

Hobby