Československá vlajka mohla být bez klínu. Ve hře byly hvězdy, kalich či kotva

Návrhů byla celá řada, na některé z nich se podívejte ve fotogalerii
Zobrazit fotogalerii (5)
01.07.2020 - 08:30  

Spousta z nás možná ani neví, jak dlouhou historii má česká, respektive československá státní vlajka, jakým vývojem musela k dnešní finální podobě projít a kdo všechno se na ní podílel. Ve hře byla i celá řada extravagantních návrhů, ať již s kalichem či hvězdami. Nakonec však zvítězil modrý klín, který měl červenobílou vlajku odlišit od dalších zemí i přidat doposud netradiční prvek.

Československá vlajka dnes mohla vypadat úplně jinak, třeba s několika hvězdami uprostřed vlajky. Stačilo by k tomu pár jiných rozhodnutí tehdejších mocných. Nakonec ale zvítězila v roce 1920 varianta s modrým klínem, byť měl v původním návrhu zasahovat pouze do třetiny šířky vlajky.

Cílem nové vlajky byla odlišnost

Když v roce 1918 vznikalo Československo, jako vlajku dostalo bíločervený prapor (téměř totožný s dnešní polskou státní vlajkou), který byl tehdejším zemským symbolem Čech. Stejnou barevnou kombinaci v té době používalo, a stále také používá, i Rakousko. Cíl prvních měsíců nového státu byl tedy více než jasný – odlišit se. Mnoho lidí zastávalo názor, že vlajce chybí originalita, podle které by byla také ve světě jednoduše zapamatovatelnou. Cílem nové vlajky měl být i prvek, odrážející sepětí českých zemí se Slovenskem.

Tím prvkem měla být modrá barva, kterou s kombinací ostatních barev měli i spojenci nové masarykovské republiky – USA, Francie a Velká Británie. Na vlajce se tak intenzivně začalo pracovat v roce 1919, kdy vznikly nejrůznější pracovní komise – mj. i "komise znaková". Během práce těchto komisí se objevovaly někdy i extravagantní nápady, jako po vzoru USA motiv hvězd, které prosazoval Milan Rastislav Štefánik, nebo třeba umístění znaku husitského kalichu či kotvy. Mezi dalšími návrhy byl i český lev, jenž se měl zobrazovat na červenobílém podkladu. Výsledek ale nikdy nebyl dost jednoduchý a zároveň elegantní, většina návrhů dokonce působila přeplácaně.

Po zániku federativního Československa vlajku převzala Česká republika jako jeden z nástupnických států. Na základě určitých ustanovení posléze nárokoval slovenský premiér Vladimír Mečiar nespecifikované kompenzace pro Slovensko za užívání vlajky Českem.

S netradičním klínem přišel úředník Kursa 

Drtivou většinu návrhů graficky zpracovával úředník Jaroslav Kursa, jenž měl bohaté heraldické znalosti. Právě on přišel s verzí zapracovat do červenobílé vlajky modrý klín. Ten měl podle původní verze sahat do jedné třetiny vlajky. Jeho nápad se potýkal s poměrně velkou podporou ostatních úředníků a odborníků, stále však nebyl definitivní. Po poměrně značném naléhání odborných komisí i veřejnosti byl následně klín prodloužen do její poloviny.

Co vlastně má modrý klín symbolizovat?

To s jistotou nelze říci ani dnes. Nejvíce se mluví o tom, že by měl modrý klín symbolizovat slovenské hory. Ať je to pravda či nikoliv, definitivní podoba československé vlajky byla schválena 30. března 1920.

V šedesátých letech 20. století se začalo autorství nové podoby vlajky zpochybňovat. Přispěly k tomu i kresby akademického malíře Jaroslava Jareše, které se objevily v rámci jeho pozůstalosti. Každopádně ani ve zprávě o autorství, sepsané Českou vexilologickou společností, se o malíři Jarešovi nepíše ani zmínka. Je tedy poměrně dost možné, že autory jsou oba pánové, jak úředník Kurza, tak malíř Jareš.

Jistotou však zůstává, že československá vlajka a dnes i česká vlajka měla jako jedna z prvních na světě "zapuštěný" klín, který dodal vlajce originalitu, šarm a zapamatovatelnost. 

KAM DÁL: Oční chirurg tvrdí: Většina diabetiků přichází o zrak zcela zbytečně.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru