V Drábských světničkách se scházeli členové Jednoty bratrské. Bývalá pevnost je ozdobou Českého ráje

Opevněné sídlo neznámého jména bylo podle archeologických pramenů založeno někdy ve druhé třetině 13. století
Zobrazit fotogalerii (3)
20.01.2020 - 14:00  

Bývalá skalní pevnost Drábské světničky se tyčila na okraji plošiny skalního masivu u čedičového vrchu Mužský nedaleko Mnichova Hradiště. Dnes patří k nejvyhledávanějším místům Českého ráje a má za sebou opravdu historii.

Opevněné sídlo se vypíná ve výšce 86 - 141 metrů a podle archeologů bylo založeno někdy ve druhé třetině 13. století, v průběhu výrazné kolonizační aktivity hradišťských cisterciáků. Drábské světničky s nedalekou Klamornou a opevněním Staré Hrady u Příhraz alespoň zpočátku plnily funkci strážních bodů, střežících klášterní území i část důležité pojizerské stezky.

Archeologických nálezů v této oblasti bylo skutečně velmi mnoho, jsou tak důkazem existence hradu do konce 14. století. V lokalitě se dokonce ale i v 15. století a během husitských válek uvažovalo o obnovení hradu.

Původě dřevěný hrad

Vybudován byl na sedmi pískovcových blocích, které byly oddělené úzkými puklinami, na okraji rozsáhlé skalní plošiny se starším pravěkým a raně středověkým osídlením (v roce 1554 nazývaná hradiště, dnes známé jako Hrada a Klamorna).

Na všechny skalní bloky je zakázáno lézt, horolezci tedy mají smůlu. Zakázáno je také táboření a nocování v areálu hradu.

Až do dnešní doby se v několika výškových úrovních dochovaly dvě desítky tesaných prostor různých funkcí, zbytky pěti chodeb, tesané základy po sedmi dřevěných stavbách a pěti mostních konstrukcích a tesaný žlab, který dokládá ukotvení dřevěné palisády.

Na okrajích skal je možné místy rekonstruovat dřevěné ochozy, mezi bloky jsou dochované dráže po uzavření puklin a kapsy po kotvících trámech. Dominantou celé dispozice byla mohutná roubená věž chránící vstup do hradu po visutém nebo padacím mostě. Středověký vstup pak byl veden od východu, z bloků navazujících na souvislý výchoz.

Největší místností hradu pak je tzv. kaple, což je vlastně světnice s tesaným oltářem, který byl odkryt v roce 1921. Dnešní turistický přístup vedený odspodu přitesanou skalní spárou vznikl nejspíše roku 1830, schodiště bylo rozšířeno ve 20. letech minulého století.

Hebrejské petroglyfy

Pozdně středověké a novověké využívání tesaných prostor dokládají především historické petroglyfy (skalní rytiny). Některé nápisy z 16. a 17. století spolu s výpovědí písemných pramenů připouštějí schůzky členů jednoty bratrské a také pravděpodobný pobyt utrakvistických kněží. Část nápisů z 18. století je pak z období slezských válek, přičemž vzácné jsou pouze petroglyfy hebrejského původu.

Okrajové skalní partie skalních boků a předpolí hradu pozměnila novověká těžba pískovcových kvádrů. Archeologicky jsou ale Drábské světničky známy již od 80. let 19. století. Model možné podoby hradu v pozdním středověku můžete zhlédnout v Muzeu města Mnichovo hradiště.

V současné době je tato bývalá pevnost jedním z nejvíce navštěvovaných míst kraje. Důvod je vcelku prostý, podobně nádherné výhledy do Chráněné krajinné oblast Český ráj jinde nenajdete.V roce 2005 byla dokonce oblast vyhlášena geologickým parkem UNESCO.