Příchod Homo sapiens z Afriky do Evropy se odehrál jinak. Vědci našli nové důkazy o naší minulosti

Postupný vznik a vývoj jednotlivých zástupců rodu Homo označujeme termínem antropogeneze a začíná asi před 8 miliony let v Africe
 

Zřejmě o 150 tisíc let dříve, než jsme se učili, si to Homo sapiens namířil z Afriky do Evropy. Vědci z univerzit v Tübingenu a Atén zkoumali kousek lebky moderního člověka, který našli v jeskyni Apidima na jihu Řecka. Přišli na celou řadu velmi zajímavých závěrů.

Nález lebky sice pochází už ze sedmdesátých let minulého století, byl učiněn během výzkumu Muzea antropologie aténské univerzity. Ale až v poslední době mohou vědci činit převratné objevy díky moderním technologiím

Odborníci rekonstruovali poškozené části lebky a určili, že je stará 210 000 let (použili vysoce přesnou radiometrickou datovací metodu). Podle zaoblení zadní části lebky ji přiřadili druhu Homo sapiens v jeho raném stadiu. Jde tedy o nejstarší pozůstatek moderního člověka nalezený mimo území Afriky. Dosavadní evropské nálezy Homo sapiens jsou o 150 000 let mladší. Dosud se totiž uvádělo, že se Homo sapiens začal šířit Středomořím před 45 000 lety.

Dvě skupiny vedle sebe

Není to přitom první objev z oblasti Apidima. Archeologové tam našli další pozůstatky, tentokrát o něco mladší (asi 170 tisíc let). „U druhého nálezu jsme určili, že jde o neandrtálce. U staršího jsme ale žádné takové prvky nenašli,“ vysvětluje paleoantropoložka a vedoucí výzkumu Katerina Harvati.

Podle ní výsledky naznačují, že ve středním pleistocénu na území dnešního jižního Řecka žily nejméně dvě skupiny lidí. „Šlo o ranou populaci Homo sapiens, později se přidala skupina neandrtálců.“

Došli dále, než se předpokládalo

Lebka nejstaršího nalezeného člověka moudrého ale ukazuje ještě další zajímavou věc. „Nejen, že k brzkému rozšíření došlo dříve, než jsme si mysleli. Ale také zasáhlo geograficky dále,“ říká Harvati. Vědci předpokládají, že stejně jako na Blízkém východě byla raně moderní lidská populace pravděpodobně nahrazena neandrtálci, jejichž přítomnost v jižním Řecku je dobře zdokumentována.

V pozdním paleolitu, asi před 40 000 lety, se v této oblasti usadili nově příchozí moderní lidé, stejně jako ve zbytku Evropy. Jejich přítomnost dokládají precizně opracované kamenné nástroje a další nálezy. Neandrtálci přibližně v této době vyhynuli. „Tento objev zdůrazňuje význam jihovýchodní Evropy pro lidskou evoluci,“ uzavírá Harvati.

Zdroj: Universities of Tübingen

KAM DÁL: Převratný objev, který mění dějiny lidstva. Vědci našli nový druh člověka.


Zdraví

Hobby