Retro Vánoce za socialismu. Když Ježíšek musel bojovat s dědou Mrázem

Bohaté obsluhy byly připravené jen pro fotografa
 

Představte si, že dárky nenosí Ježíšek, ale děda Mráz. Ideologie umí promluvit i do tradičních svátků a v nedávné minulosti se o to dokonce pokusil sám prezident. Za socialismu se pod stromečkem objevovaly trochu jiné dárky než dnes. Trh nebyl tak bohatý na výběr, ale zároveň je možné, že šlo o dárky s hodnotou a příběhem. Jaké byly Vánoce za minulého režimu? 

O tomto tématu nelze plnohodnotně sepsat pouze jeden článek. Přece jenom těch vrtev společenských, politických a meteriálních je tolik, že výsledek je spíše na knihu či diplomovou práci. I tak lze však možná povrchně zdůraznit nejdůležitější faktory, které tvořily socialistické Vánoce. O čem je konkrétně řeč? 

Chudé Vánoce

On to Ježíšek za minulého režimu neměl vůbec jednoduché. Socialismus v Československu zrovna nepočítal s náboženskými tradicemi, a tak se zpočátku a velmi nenápadně pokoušel dosadit na vánoční trůn dědu Mráze.

Antonín Zápotocký tradiční Vánoce vykládal v rétorice socialismu jasně. Chudý Ježíšek měl pracujícímu lidu jasně naznačit, kam nemajetní patří, tedy do chléva. Kdo jiný ho tam taky mohl poslat než bohatí a mocní kapitalisté. Ježíšek z chléva vyrostl, zestárl a stal se z něj děda Mráz.

Ten vedl dlouhou cestu do Československa, na které se nezapomněl uklonit nabalzamovanému Leninovi a poklábosit s místními v rodišti velkého Stalina. Československý lid mohl propagandistickou cestu vánočního maskota z Ruska sledovat ve stylu dnešních reality show. Každý den se ve sdělovacích prostředcích připomínala jeho cesta z Ruska. Mediální pozornost si získal, oblibu nikoli. Snaha byla veliká, ale chudý Ježíšek se nedal. 

Svátky chudých

Přestože si socialismus neprosadil dědu Mráze před chudým synem Božím z chléva, dařilo se velmi dobře eliminovat solidární rozměr vánoční svátků. Dny, kdy je nutné myslet na ty, kteří se nemají nejlépe, prostě za minulého režimu neexistovaly. V ideálním zřízení totiž není chudých.

Jedno se však Vánocům za socialismu upřít nedá. Výběr dárků byl tak chudý, že si dospělí i děti navzájem nezáviděli, protože pod stromečkem většinou našli ty samé věci. V elitní společnosti byli lidé, kteří buď dostali balíček ze Západu, nebo měli zručného tatínka a maminku, co se o výrobu dárku postarali svépomocí.

Později se hitem stal Tuzex a kdo měl bony, měl i “bohatou” nadílku. Od šedesátých let se Vánoce i za socialismu začínaly stávat více svátkem konzumu. S tím rozdílem, že nejcennějším dárkem byl nákladní vůz Tatra nebo céčka.

Komunistický konzum

Socialismus nemohl ukázat nedostatky. Všichni se měli dobře a svátky, které jsou spojené s postní dobou, prostě nezapadaly do filozofie komunistických ideálů. V šedesátých letech tajou ledy a s tím se mění hodnota Vánoc. Čím dál tím víc šlo o to se pořádně najíst a pustit si televizi. Pod stromečkem se našel přece jenom alespoň trochu blyštivý dárek.

Na jaké hvězdy Vánoc dodnes s nostalgií lidé vzpomínají? Kočárek s miminkem, stavebnice Merkur, stolní fotbal, autodráha, model sanitky a jiných autíček, Igráček, mončičák, malá žehlička, šicí stroj a třeba taky pokojíček pro panenky.

Hračky, které si někteří dodnes schovávají na půdě jako to největší bohatství, se postupem času stává opravdu cenným artiklem. Retro je v módě a výdobytky socialismu mají pro mnohé zvláštní kouzlo.

Konzum nebo svátky?

Vánoce se v různých etapách moderních dějin stávaly zajatcem politických poměrů. Dnešní kapitalistický souboj o zákazníka často proměňuje tu pravou podstatu svátku v materialistickou válku cen o věci, které často ani nikdo nepotřebujeme. Máme však na výběr.

Socialismus potlačoval podstatu Vánoc tím, že je okradl o to nejdůležitější, a tím byla svoboda. Sebezarytější vzpomínka na Igráčka nevybalancuje fakt, že jít na svátky do kostela byla skoro až protistátní činnost. Konzum, na který se dnes tak vehementně nadává, však začal již za socialismu, jen s tím rozdílem, že výběr byl chudý jako Ježíšek v jesličkách.

KAM DÁL: Nejdivnější vánoční zvyky na světě. Oškliví pavouci, okurka na stromečku a do kostela na bruslích

 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru