Silvestr 1978: ochladilo se o 30 stupňů, stát se hroutil, děti nechodily do školy

Během několika hodin klesla teplota o 30 stupňů
Zobrazit fotogalerii (4)
31.12.2019 - 16:00  

Byl poslední den roku 1978 a teploty stoupaly poměrně vysoko nad 10 °C. Jen odborníci tušili, jak velký zlom patrně v příštích hodinách přijde a i když byla tato předpověď vysílána jak v televizi, tak i v rozhlase, pro mnohé šlo o velké překvapení…

Ještě večer 31. prosince bylo na většině území Československa na tuto roční dobu opravdu teplo. Počasí se podobalo spíše časnému jaru než přelomu roku. Přesto již meteorologové varovali před příchodem studeného vzduchu. Že se ale přes noc ochladí o třicet stupňů, tomu se věřit ani nechtělo.

Rozdíl 34 °C

Rekordmanem v naměřeném rozdílu teplot v průběhu čtyřiadvaceti hodin byla přitom stanice v Městci Králové, kde se ze silvestrovských 14,9 °C lidé, kteří přece jen šli spát, probudili do novoročních -19,1 °C. Rozdíl mezi dvěma po sobě jdoucími dny tak byl rovných 34 °C! Teplota klesala až o tři stupně během jediné hodiny.
Ale ani na dalších místech republiky se lidé nestačili divit. Ostatně obdobně na tom byla i značná část okolních států, kde například v Německu na tuto situaci dodnes vzpomínají jako na sněhovou katastrofu roku 1978. Oproti Československu totiž sever Německa navíc zasypaly opravdu hojné přívaly sněhu.

Přimrzlé šampaňské

Asi nejúsměvnějším a nejmenším problémem byl v některých případech nedostatek alkoholu na slavnostní přípitek. Lidé, kteří se rozhodli dát si víno vychladit například na balkon, těsně před půlnocí často zjistili, že je láhev zkrátka přimrzlá… Další se k ránu potýkali s absolutně nedostatečným oblečením, protože večer odcházeli na silvestrovské oslavy často jen velmi nalehko. Společenské šaty a teplejší přehoz přes ramena pro dámy nebo sako pro jejich doprovod na cestu po městě bohatě stačily. Jenže přišla ona studená fronta, k ránu bylo všechno jinak a návrat z oslavy probudil a osvěžil nejednoho alkoholem bohatě zajištěného účastníka párty.

Stát se hroutil

Ne že by se v republice nikdy neobjevily nižší teploty, ale na přelomu let 1978 a 1979 se setkalo hned několik nešťastných jevů. Za prvé šlo o neobvykle vysoké předcházející teploty, které přinesly místo obvyklejšího sněžení jen déšť. A potom - ochlazení přišlo tak rychle, že se mnohé společnosti na takovou změnu počasí nestačily připravit nebo přípravu podcenily. Je potřeba si uvědomit, že se jedná o konec sedmdesátých let, kdy se topilo převážně uhlím. A právě toto deštěm zalité uhlí, uskladněné buď venku na hromadách nebo dokonce ve vagónech, proměnil rychlý příchod mrazu v nepoužitelnou kompaktní horu. Další uhlí nebylo možné získávat, zamrzaly stroje, ničily se koleje, stát se dostával do velkých problémů.

Uhelné prázdniny

Snad jediní, kdo mohl mít z této situace radost, byli školáci. Pro ně začaly po Novém roce platit tak zvané uhelné prázdniny, které skončily až 28. ledna. Tehdy si tedy děti užily zimního volna opravdu dosytosti. Nebylo to ale zase tak jednoduché. Rodiče většinou do práce museli a hlídání neměl ani tehdy každý. Nedalo se ale nic jiného dělat. Kromě krize energetické vznikaly velké problémy také v dopravě. Omezení z důvodu úspory energie dokonce postihlo i vysílání Československé televize, v dopravních prostředcích, které vyjely, ale i v kinech a na dalších místech bylo omezeno vytápění.

Nešlo o mráz, ale o rychlost jeho nástupu

V podstatě celý leden byl následně ve znamení teplot pod nulou, ale nešlo o nijak neobvykle vysoké mrazy. Teplota se pohybovala v průměru kolem -3 °C, jenže i to stačilo na to, aby materiál, ale i některé plavební kanály a další - zkrátka to, co zamrzlo v průběhu několika prvních hodin - zůstalo po celé další týdny jednoduše nedobytné. Pomohla až obleva, která přišla po polovině ledna. Tehdy se život v Československu začal zase pomalu vracet k běžnému režimu.
Pamatujete také tuto kalamitu?