Symbol české státnosti, který stále není dokončen. Katedrále svatého Víta stále něco podstatného chybí

Katedrála svatého Víta předtím, než vznikly dvě vysoké věže v průčelí (1836)
Zobrazit fotogalerii (6)
28.10.2020 - 07:00  

Pražský hrad má jednu nepřehlédnutelnou dominantu. Katedrála svatého Víta je nedílnou součástí pražského panoramatu, ale paradoxně se jedná o velmi mladou stavbu. Kdo by řekl, že pochází z období středověké gotiky, šeredně by se mýlil. Kdy byla poprvé v současné podobě otevřena veřejnosti a proč vlastně stále není kompletní? 

 

Jižní věž katedrály je se svými 96,6 metry třetí nejvyšší kostelní věží v Česku a bezesporu se jedná o vůbec nejvýznamnější římskokatolický kostel na našem území. Místo, kde již od desátého století stál kostel svatého Víta a zároveň sídlo pražské diecéze, získalo nový architektonický impuls roku 1344. 

Tehdy totiž diecéze povýšila na arcidiecézi. V souvislosti s touto událostí se rozhodlo, že v místech původního kostela vznikne trojlodní gotická katedrála se třemi věžemi. Výsledek, který v současnosti známe, však vznikl až v roce 1929. Proč tato významný počin vznikl až tak pozdě?  

Základní kámen

Při slavnostní události 21. listopadu 1344 za sborového zpěvu Te deum laudamus (Tebe Bože chválíme) položil český král Jan Lucemburský základní kámen plánované katedrály. Přítomni byli i tři jeho synové, Karel IV., Jan Jindřich a Arnošt z Pardubic. 

Hlavním architektem byl i přes svůj věk vybrán Matyáš z Arrasu, kterému tehdy bylo již 55 let. Jako první vznikla stavba východního kněžiště, aby bylo možné co nejrychleji sloužit mše. Za sedm let hlavní architekt projektu zemřel a hledala se jeho náhrada. Od roku 1356 tak na katedrále pracuje mladý Petr Parléř, jenž se pustil do odvážné a neobvyklé síťové žebrové klenby. 

Nejvýznamnější dokončenou částí pod vedením Petra Parléře je bezesporu kaple sv. Václava, která byla vysvěcena roku 1367 a vyzdobena do roku 1373. Parléř ještě stihl začít pracovat na zvonové věži, jež se následně podařila následovníkům vystavět do výšky 55 metrů. Když zemřel Karel IV., Parléř nadále pokračoval v práci, ale smrt architekta znamenala konec intenzivní práce, která se v podstatě zastavila na pět set let. Synové Petra Parléře zatloukli staveniště prkny a nedostavěný chrám byl uzavřen zdí. 

Novodobá dostavba

Samotná katedrála tedy ležela několik let ladem. Za zmínku stojí pouze realizace oratoře za panovníka Vladislava II. Jagellonského. Ikonický prvek katedrály, tedy dvě osmdesátimetrové věže na západním průčelí na Pražském hradě, vyrostly až v letech 1873 až 1929. Podle projektu Josefa Krannera, který však zemřel již v roce 1871, pokračoval v práci jeho spolupracovník Josef Mocker. Když i on zemřel v roce 1899, přišel k dokončení katedrály svatého Víta Kamil Hilbert. 

Přišlo tak datum 28. září roku 1929 a s ním také slavnostní otevření z velké části dokončené katedrály. Účasten byl také prezident T. G. Masaryk, jak je vepsáno monumentálně právě uvnitř stavby. Datum bylo vybráno záměrně, a to k výročí údajné smrti svatého Václava, od které uběhlo tisíc let. Tehdy se jednalo o velmi důležitou vlasteneckou událost v mladé republice, která se chystala na oslavení deseti let existence. 

Dostavit katedrálu podle původního plánu se však v průběhu času stále nedařilo. Hlavní stavba se uskutečnila až v roce 1938, ale práce byla narušená nacistickou okupací. Rekonstrukce pokračovala i po druhé světové válce. K tomu, aby byla kompletní, dodnes chybí jeden možná na první pohled nedůležitý prvek. V katedrále svatého Víta totiž chybí varhany, s kterými se však počítá v následujících letech. 

KAM DÁL: Pražský hotel pro Stalina. Monumentální International je dokonale schován, aby nerušil panorama města

 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru