Vlašák podle socialistické normy si vyrobíte i doma. K tehdejší kuchyni se ale raději nevracejme

Svíčková na smetaně s knedlíkem: nedělní oběd pro slavnostní příležitosti. Měl by být ale opravdu výjimkou
Foto: Wikimedia commons, Nillerdk, CC-BY-3.0
Svíčková na smetaně s knedlíkem: nedělní oběd pro slavnostní příležitosti. Měl by být ale opravdu výjimkou
zajímavost

Jo, to za socialismu, to jsme si jedli. Všechno bylo dobré, zdravé a bez éček. Opravdu? Řekněme si upřímně, jestli bychom se chtěli (a hlavně měli) skutečně vracet k tomu superpoctivému jídelníčku, na který mnozí tak rádi vzpomínají. Kdo by si chtěl socialistickou zdravou výživu oživit, musí nakoupit hlavně zásobu bílé mouky, tedy spoustu lepku. 

reklama

Nemá smysl diskutovat o tom, kolik bylo před lety v jídle chemických přídavků a tolik zatracovaných „éček“ – a kolik jich je tam dnes. Samozřejmě, že tohle není srovnatelné. Na druhou stranu je potřeba se podívat také na to, co všechno se pod jednotlivými éčky skrývá a uvidíme, že často jde o docela běžné a neškodné přídavky, které bývaly v jídle vždy, jen se o nich nemluvilo. Proč tedy vnímáme kvalitu potravin dnes jako horší? 

Chybí normy, vládne trh

„Kvalita některých, zvláště těch nejlevnějších, druhů potravin, je dnes skutečně o něco horší, než bývala řekněme před čtyřiceti lety,“ řekla pro Čtidoma Jitka Šmídová, odbornice na výživu. Mnohým chybí tehdejší závazné normy, a tak i výrobu řídí poptávka, respektive trh. Tehdy bylo řízené všechno centrálně a firmy sice samozřejmě šly po zisku, ale protože bylo 'všechno všech', vlastně to nikoho tak moc netrápilo. Dnes je to jasné. Čím levněji vyrobím a dráž prodám, tím líp.“ Jde ale podle ní hlavně o ty skutečně levné výrobky, po kterých v obchodě často saháme, někdy i v případě, že by naše peněženka unesla i pár korun navíc třeba za kvalitnější uzeninu. Čím více té levné uzeniny budeme kupovat, tím více jí budou potravinářské firmy chrlit. 

Dali byste si
pravý  „normovaný“ socialistický vlašák?
To není problém. V roce 1976 se připravoval přesně takhle: 

500 g salátových brambor uvařených ve slupce 
240 g šunkového salámu
100 g kyselých okurek
60 g vařené mrkve
40 g vařeného celeru
20 g sterilovaného hrášku
200 g majonézy
20 g plnotučné hořčice
15 g octa
10 g soli
10 g cukru
5 g worcesterové omáčky
0,5 g čerstvě mletého pepře

Stačí smíchat a zavzpomínat.

Od uživení k výživě

„Osobně ale vidím největší rozdíl v přístupu lidí k jídlu jako takovému. Zatímco dříve šlo prakticky všem o to, pořádně nasytit rodinu bez velkého ohledu na výživové hodnoty nebo na zdravotní důsledky, dnes se najde spousta lidí, kteří hledí hlavně (nebo alespoň také) na kvalitu jídla a jeho dopad na naše těla. Vůbec přitom nemusí jít o výrazně dražší potraviny, jde jen o to vybírat ty správné. A v tom je velký rozdíl, který je rozhodně k lepšímu.“ Co to znamená?

Guláš se šesti, nebo orient? 

Jestliže jsme se za socialismu živili gulášem, svíčkovou nebo rajskou se šesti (rozuměj knedlíky, samozřejmě), po obědě alespoň o víkendech bylo samozřejmostí něco sladkého pečeného a do toho děti nosily do školy rohlíky s máslem, šlo vždycky a pořád o bílou mouku. Dnes si můžeme i v restauracích vybrat jak z tradiční české, tedy většinou té těžké, kuchyně, tak ale i z jídel řekněme středomořských, lehčích nebo i z kuchyní orientálních, kterým dávají mnozí přednost. Zkusili jste před listopadem 89 žádat v restauraci vegetariánské jídlo? Možná měli sladké knedlíky, smažák nebo smažený květák. S tím bychom se dnes asi už nespokojili. 

Maso je dostupnější, i to kvalitní

Kolik mořských ryb jsme za rok měli možnost koupit a připravit? A víme, jaká byla skutečná kvalita masa? K dostání tady bylo hlavně vepřové maso, hovězí bývalo i tehdy o poznání dražší a ne všichni jej mohli běžně kupovat. Bílé kuřecí maso, které dnes kupujeme běžně, rozhodně nebylo takovou samozřejmostí. Snad jen králičího masa bylo, vzhledem k vesnickým chovům, mnohem více. Na druhou stranu, jíst poměrně specifické králičí maso každý týden, to už vyžadovalo hodně kuchařského umu, aby rodina neprotestovala. 

Mouka a zase mouka

„Já osobně jsem velmi ráda, že se dnes při vaření obecně spotřebovává přece jen méně mouky. To byl problém, na nějž upozorňoval už dávno známý lékař, který se zabýval výživou, Rajko Doleček,“ uvedla výživová specialistka. Dnes máme spoustu možností a také trendů, které nabízejí možnost jídelníček právě od tohoto „bílého škůdce“ odlehčit. Receptů je spousta, stejně jako možností pořídit za stejnou cenu jako moučné výrobky kvalitnější a zdravější potraviny. I s jídlem to tedy bude stejně jako se vším ostatním. Něco bylo lepší, něco horší. Jde jen o to, jak se na svět díváme a budeme dívat. Zda chceme jen nostalgicky vzpomínat na dobu, kdy jsme ještě byli mladí, a svět byl tím pádem tak nějak automaticky barevnější, tělo méně bolelo a starostí bylo méně,  nebo si najdeme to dobré i na dnešní době. Jsou to totiž přesně ty roky, na které budou dnešní dvacetiletí vzpomínat jako na časy, „kdy ještě bylo dobře a svět byl v pořádku“. 

Zdroj: apetit, idnes, tn.nova, redakce

KAM DÁL: Trabant se vyráběl z odpadu. Z Československa mohl udělat světovou velmoc.

reklama
#socialismus #kvalita #historie #jídlo

To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

reklama
Máte zajímavou informaci? Chcete spolupracovat?
Kontaktujte šéfredaktora Martina Chalupu: chalupa@ctidoma.cz

© Centa, a.s.
Jakékoli použití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího užití a zpřístupňování textových či obrazových materiálů bez písemného souhlasu společnosti Centa,a.s. je zakázáno. Čtenář svým přihlášením do jakékoli soutěže na našem webu dává souhlas s tím, že v případě, že se stane výhercem této soutěže, může být jeho jméno na webu publikováno. Centa, a.s. využívala licenci ČTK a využívá fotografie z Depositphotos.