Za vánoční stromy na náměstích vděčíme Rudolfu Těsnohlídkovi. Charitu v nich ale už nehledáme

Vánoční stromy na náměstích bývaly spojeny s charitou
Zobrazit fotogalerii (4)
 

Vánoce jsou jednoznačně spojeny se ozdobeným stromkem, který se stává alespoň na jeden večer centrem celé domácnosti. Stejně tak ale v adventním a vánočním čase zdobí velké vánoční stromy centrum většiny velkých měst i těch nejmenších obcí. Vděčíme za to Rudolfu Těsnohlídkovi.

Zatímco zpráva o vánočních stromcích v domácnostech se objevuje už ve 14. století, kdy bychom se s nimi mohli setkat například ve Francii, brémská kronika zmiňuje osvětlený vánoční stromek v roce 1570, je tedy zřejmé, že ani Německo nezůstávalo dlouho pozadu.

První vánoční strom v Německu

Podle dalšího popisu brémského vánočního stromu si jej můžeme představit jako jedli, ozdobenou sladkostmi a papírovými květinami. Strom stál v tak zvané cechovní budově a obdivovat jej mohli i děti místních řemeslníků. S ohledem na skutečnost, že se vánoční stromky poměrně rychle rozšířily hlavně v protestantských německých rodinách, je možné považovat za pravděpodobnou teorii o zásluhách Martina Luthera na rozvoji této tradice. V takovém případě by se ale jednalo o záležitost, zasazenou ještě hlouběji do historie, protože tento kazatel a reformátor zemřel již v roce 1546.

Nejprve pro chudé

Zajímavé je, že nejprve se ozdobené stromky objevily v chudších rodinách a zámožnější domácnosti nebo i bohatí měšťané a šlechta se k tomuto zvyku přidávali až v 18. století.

V Čechách to bylo naopak

Do Čech přinesl tuto novinku tehdejší ředitel Stavovského divadla, původem Němec, Jan Karel Liebich. V roce 1812 se tak divili vánoční hosté, které pozval do svého zámečku Šilboch nad Libní.
Krása a romantika ozdobených stromečků místní obyvatele zaujala, a tak se začaly objevovat v českých domácnostech stále častěji. Součané barevné skleněné nebo plastové ozdoby tehdy nahrazovaly perníčky, ořechy, jablka. (Nebo je to spíš naopak? Zdá se, jako by moderní průmyslově vyráběné ozdoby jen neuměle nahrazovaly krásu a kouzlo přírodních ozdob stromku.)
Oproti Německu, kde se vánoční stromky rozšiřovaly nejprve v chudších rodinách a oblastech, v Čechách tomu bylo naopak. Tato výsada nejprve patřila městům a bohatším rodinám. Na venkově se začal tento tehdy mladý zvyk prosazovat až později, dokonce v první třetině 20. století. Ptáme se, čím lidé zdobili svoje obydlí před vánočními stromky? Tehdejším svátkům narození Ježíše Krista vládly betlémy. Těch se ale lidé po rozšíření vánočních stromků vzdávat nechtěli, a proto se i tradice jejich stavění na mnoha místech udržela až dodnes.

První vánoční strom na náměstí

Průkopníkem ve stavění velkých vánočních stromů na veřejných prostranstvích byl New York, kde byla tato tradice založena před více než sto lety, v roce 1912. Stál - kde jinde - na Madison Square. První evropské město, které New York následovalo, byla o dva roky později dánská Kodaň. Vždy šlo o akci, spojenou s charitativní sbírkou pro chudé děti.

V Brně na náměstí

V Čechách se první vánoční strom na náměstí objevil v roce 1924, a to díky spisovateli a novináři Rudolfu Těsnohlídkovi. Ten se zasloužil o instalaci veřejného vánočního stromu na brněnském náměstí Svobody - šlo o tak zvaný „Vánoční strom republiky“. Ani jemu nechyběl charitativní nádech, vždyť impulsem k tomuto činu byl Těsnohlídkovi nečekaný nález opuštěného batolete, které spolu se svými přáteli zachránil v předvánočním čase v lese nedaleko Brna.

Tradice, udržovaná dodnes

Vánoční stromy na náměstích jsou milou tradicí, udržovanou dodnes, ačkoliv si většinou neuvědomujeme, komu za její vznik vděčíme. Charitativní akci v ní ale vidí jen málokdo.

 

Klíčová slova: