Nezávazný sex, drogy a volná láska. Hippies jako sekta květinových dětí

Hnutí hippies bylo pro volnou lásku
Zobrazit fotogalerii (3)
 

Ta vlna se rozvířila během šedesátých let ve Spojených státech amerických. Nejdříve to byl vzdor proti zákazu LSD, ale rázem se z toho stal životní styl a pro někoho posedlost. V duchu míru, lásky a svobody se začaly dít velké věci, které se rozšířily do celého světa. 

Do socialistikého Československa se přes železou oponu západní kultura prosazovala jen velmi zřídka. Hnutí hippies se začalo projevovat velmi individuálně a šlo spíše o představitele československého undergroundu. Místní varianta hipíků byla oproti americkému vzoru jako slunce za mrakem. Máničky utlačené režimem neměly svoji vysněnou svobodu zadarmo. 

Zásadním byl koncert Monterey International Pop Festival v Kalifornii. Zúčastnilo se ho asi 200 000 fanoušků a je pokládán za stěžejní událost v historii rocku. Lístek stál jeden dolar, účinkující vystoupili zdarma, výtěžek šel na charitu.

Volná láska

Šedesátá léta se do historie zapsala jako přelomové období ve většině států světa. Naše Pražské jaro ukončil příjezd sovětských tanků, ve Vietnamu vypukla válka a svět jen se strachem sledoval, jestli nevypukne třetí světová. Výčet událostí, které navěky změnily společnost, by zabral na několik knih. Díky jedné z nich dnes víme, kdo jsou tzv. Květinové děti. 

Kdo jsou hippies?

Někoho, kdo si nedá tu snahu, aby pochopil, kde se bosí, někdy i nazí lidičkové s korálky, rozvolněnými pohyby a drogami v těle vzali, musí si připadat jako v Jiříkově vidění. Životní styl plný svobody a lásky totiž rozhodně není pro každého. Kolébka hippies je město San Francisko. Kdo by neznal tu píseň, která je úzce spjatá právě s touto kulturou “If you are going to San Francisco”. Nejdříve vše začalo jako vzdor proti zákazu LSD. Později vypukla válka ve Vietnamu a vyznavači toho nejradikálnějšího míru měli svůj politický manifest. Ten kromě konce války hlásal rovnoprávnost afroamerických občanů a odsuzoval konzumní americký život. Hippies se obecně vymezovali proti zaběhnutým pořádkům, ale nejednalo se o jasně definované politické hnutí. 

Významným místem projevů proti tehdejšímu režimu se stala tzv. Lennonova zeď v Praze na Kampě.

Skupiny a komunity

Lidé společného smýšlení se často sdružovali v komunitách mimo zaběhnutý pořádek. Zde se často odehrávala nezávazná láska a užívaly psychadelické drogy. Volnost, ale i neuchopitelná svoboda se v některých případech zvrhla až k předávkování. Důkazem jest kulturní a hudební scéna, kdy několika umělcům byl tento styl života osudný. Jimi Hendrix a hlavně Jenis Joplin by mohli vyprávět. Doba největší slávy se odehrává v rámci masivních demonstrací proti zmiňované válce ve Vietnamu. 

Dnes už jen nostalgie

Osud hnutí hippies měl rychlý spád. Konec války ve Vietnamu sebralo komunitě společné téma, proti kterému se mohli davově vymezit. Postupem času se tak představitelé drolili zpátky do běžného konzumního života. Mnoha z nich byl osudný životní styl a neminula je předčasná smrt díky závislosti na návykových látkách. Někteří jsou však zcela věrní dodnes, ale v kontextu současnosti je to jen komická ozvěna dob minulých.

Hippies u nás?

Během šedesátých let se v rámci rozvolněných poměrů otevřela šance, jak se dostat k hudbě a kultuře, která šla ruku v ruce s hnutím hippies. Skrze vinylové desky se mohli někteří šťastlivci seznámit s Bobem Dylanem, Janis Joplin, The Doors  nebo i Beatles. Jemné prosakování americké vlny bylo ale velmi rychle zadupáno do země sovětskými tanky. Až se vznikem československého undergroundu se hippies kultura znovu objevila ve velmi mírné formě. Po revoluci se jen tak nostalgicky objevuje v podobě batikovaných triček a stalo se spíše módním stylem než filozofickým přesvědčením.

Nejšílenější sekta v Čechách: Aštar Šeran a jeho Vesmírní lidé. Více čtěte zde.

To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru