Lov čarodejnic v českých zemích. Jak jsme byli mírnější než zbytek Evropy

Hon na kacíře a domnělé čarodějnice byl v období středověku a novověku na “denním” pořádku. U nás se, až na výjimky, dařilo vítězit zdravému rozumu. Najdeme však chvíle, kdy i v našem kraji docházelo k nelítostným vraždám.

01.06.2019 - 10:30  
Nesmyslná podezření vedla k šíleným procesům
Zobrazit fotogalerii (3)

Jen velmi matné jsou zprávy o prvním inkvizičním tribunálu v českých zemích. Úplně první zmínku najdeme v druhé polovině 13. století, kdy příchod valdenského hnutí do rakouských zemí znamenal dosah i na Moravu. V roce 1257 papež Alexandr IV. ustanovil na žádost Přemysla Otakara II., aby existoval samostatný tribunál v Polsku a Čechách. Jak důsledné a kruté v té době bylo jejich úřadování, nelze dokázat.

14 kacířů

Až první polovina 14. století přináší ucelenější informace o inkvizičním jednání na našem území. Inkvizitor Valtr, který byl pověřen Janem IV. z Dražic. Z historických pramenů známe proces s Richardinem, jenž byl usvědčen z hereze.

Doktor z Pávie se však před hrozbou plamenů sám nabídl, že zmíněný text, který ho málem přivedl na hranici, přepíše. Ústupek a zpytování svědomí vedlo k jeho propuštění. Jeho případu předcházelo 14 dalších, které tak šťastně neskončily a jejich životy zhasly v ohni na hranici.

Na základě šumperských čarodějnických procesů vznikla kniha Václava Kaplického Kladivo na čarodějnice. Otakar Vávra následně podle této předlohy natočil v roce 1969 stejnojmenný film, který se stal pro svoji metaforu s komunistickými procesy dílem trezorovým.

První velká vlna

Nepokoje na panství Oldřicha III. z Hradce nabobtnaly do neúměrných rozměrů. Na základě špatné hospodářské situace a neshod česko-německých vztahů mezi poddanými se konflikt dostal pod větší drobnohled. Mezi lidmi se zde šířila valdenská hereze, a tak papež Benedikt XII. jmenoval dva inkvizitory, dominikána Havla z Kosořic a františkána Petra z Načeradce.

Inkvizitor Havel o čtyři roky později informoval papežskou kurii o tom, že se v českých zemích šíří kacířství. Valdenští reagovali několikaletým povstáním proti katolíkům, které však skončilo velkými inkvizičními procesy. Potlačené povstání znamenalo 4 400 podezřelých, z toho 220 skončilo upálených na hranicích.

Symbol útlaku
V období husitských válek se upalování stalo zcela normální pro obě strany. Války jako takové odstartoval samotný proces s mistrem Janem Husem a mnoha jeho zastánci. V následujícím historickém období se velké inkviziční procesy na našem území neodehrávaly. Existuje však jeden region, kde se pořádal opravdový hon na čarodejnice.

Jindřich František Boblig

Asi nejvýraznější stopu inkvizičních procesů vysledujeme na Jesenicku a Šumpersku v 17. století. Celkově zde bylo upáleno přes 200 lidí a hlavním důvodem byla vyvolaná hysterie ohledně podezření z čarodějnictví.

Unikátní případ se odehrál ve Velkých Losinách na Šumpersku, kde Jindřich František Boblig z Edelstadtu vykonal 56 poprav, na nichž sám výrazně zbohatl. Jeho konání mělo celkem přes sto obětí a mezi nimi se objevil i šumperský děkan Kryštof Lautner. Šumperské šílenství skončilo až v roce 1696.

Mučení a popravy. Kat Mydlář byl ve své době na vrcholu společenského žebříčku. Více čtěte zde.