Průzračná voda a čistý vzduch, to je chorvatský ostrov Vir

Znáte Čecha, který by pronajímal apartmány v Chorvatsku? My vám dneska jednoho představíme. Podnikatel Robert Kotrbatý má velkoobchod s galanterií a několik apartmánů na chorvatském ostrově Vir. Vydejte se s námi na ostrov, kde slunce svítí 300 dní ročně, za jeho bohatou historií a přátelskými obyvateli.

 

20.03.2016 - 17:00  
Venkovní posezení
Zobrazit fotogalerii (8)

Jak přišel nápad?

Vyjedete si na moře

Vždycky byl můj sen mít vlastní domeček v Chorvatsku a nejlépe co nejblíže moři. Na rekreaci a

později na důchod. Už v minulosti jsem zjišťoval, jak by se dal koupit, ale bylo kolem toho hodně složitostí. Nakonec se mi vše povedlo a koupil jsem svůj PRVNÍ, žlutý domeček. V Chorvatsku je strašná byrokracie. Všichni tam měli postavené objekty načerno. Nebylo možné dostat stavební povolení. Například polovina hlavního města Záhřebu je postavena načerno, proto se objekty dodatečně legalizovaly, což se dělo v posledních pár letech. Jenže celý proces je drahý a trvá velmi dlouho. Byl to i můj případ. U všech apartmánů jsem čekal na legalizaci.

Zkoušel jsi to nějak řešit a popohnat?

V Chorvatsku celkově všechno trvá, proto si tam vozím svého českého kamaráda zedníka. Díky tomu, že domečky nebyly zlegalizovány, jsem třeba pořád neměl přípojku na proud. Ale tak dlouho jsem chodil a otravoval je, že nakonec legalizace proběhla. Byl jsem jeden z prvních.

Kdo se nepřihlásil do června 2013, tak byl jeho dům určený k likvidaci. Pro zajímavost - dneska člověk nedostane stavební povolení na objekt blízko u moře. Ten musí být vzdálený minimálně 70 metrů a mít alespoň 600 metrů čtverečních. Další chorvatský problém je, že si často nemovitost předají, nebo podědí, aniž by ji nechali přepsat na katastru takže majitelé kolikrát nesedí. Je potřeba znát místní poměry, nebo člověk něco koupí a nakonec se přihlásí i nějaký další majitel.

Jak ses k tomu dostal?

Narazil jsem na českou agenturu, která zprostředkovávala nákup nemovitostí v Chorvatsku. Šel jsme se tam na něco podívat. To, co nabízeli, se mi nelíbilo. Moře bylo dál, než uváděli, a podobně. Nabízeli i další objekty a mezi nimi byl i můj první domeček, který jsem nakonec koupil. Byl nedostavěný, ale šel jsem do toho. Ta lokalita byla úžasná. Byl sice drahý, ale blízko u moře.

Koupil jsem jej tedy v roce 2009. Nebyla legalizace, a tak nebyl ani proud. Odebíral jsem ho od souseda přes přípojku. Neměl jsem například teplou vodu. Jističe by už neunesly tak velké zatížení, kdybych zapnul bojler, tak jsem si pomocí hadice udělal na střeše jakýsi sluneční kolektor.

 

Žlutý domeček

Jak vypadá domeček dnes?

Dneska už tam mám všechno - klimatizaci, wifi, nebo třeba české satelitní programy v televizi. Později jsem odkoupil další apartmány, ale to bylo v dezolátním stavu a všechno se muselo opravit.

Koupil jsme je až v roce 2014, protože ke mně začalo jezdit hodně známých a často chtěli, abych s nimi pobyl. Podobně tady chtěli více času trávit rodiče. A znovu se řešila legalizace a povedlo se. Až po ní jsem mohl začít rekonstruovat a řešit třeba přípojky elektřiny. Pracovali jsme na tom od loňského ledna. Loni na konci září jsme začali s rekonstrukcí druhého objektu. Už nám zbývá jen zhruba „měsíc“ práce.

Máš děti, jak to zvládáš?

Vytížený jsem hodně, to je pravda. K tomu ještě dělám například předsedu bytového družstva v Čechách. Mám dospělého syna, tomu je 25 let. Dokonce jsem ho vychovával sám. Pořád jsem někde cestoval, vyzvednout ho včas z družiny nebylo snadné. Ale vždycky jsem dbal na to, aby měl všechno, například i teplou večeři, takže večer byl člověk zbitý jako pes. Ale to bylo ještě před apartmány. Potom mám desetiletou Aničku. Ta žije u bývalé přítelkyně. Ale kdykoli můžu, tak si ji beru a jezdí samozřejmě i do Chorvatska. Když tam je, tak na ní mluvím chorvatsky, aby se také naučila. Dokonce to bere, líbí se jí to. Například loni tam byla na měsíc a půl.

Každý rok jsi půl roku v Chorvatsku, jaké to je?

Už jsem si na to zvyknul a připadá mi to normální, sžil jsem se s místními. Práci mám tady i tam. Hlavně teď s tou rekonstrukcí. Od rána do večera je co dělat. Ale zase potom je fajn, že se to všem líbí, což mě samozřejmě těší. Kamarádi Chorvati bydlí dál od moře, tak se chodí kochat. Vozím jim české pivo a Becherovku, Fernet nebo Karlovarské oplatky. Vždycky přijdou ráno nebo večer, aby se podívali na moře. Městečko vyrostlo jako houby po dešti, takže dříve na moře viděli, dneska už na něj v podstatě nevidí.

Ostrov Vir asi moc lidí nezná...

Ano, což je fajn, nejezdí sem tolik turistů. Přitom přímo na ostrov vede most, který jej spojuje s

Křišťálově čistá voda

pevninou. Centrum je kousek, vezmeš si kolo nebo auto a dojedeš za chvilku, kam potřebuješ. Je to dobré prostředí na vyčištění hlavy. Nejlépe mimo sezónu, kdy tam není nikdo.

Co počasí mimo sezónu?

Podobné jako u nás v létě, bavíme-li se o červnu až září. Všichni se diví, že tam moc lidí mimo sezónu nepřijede. Přitom moře je teplé. Mám tady jednoho pána, který mi jezdí na šest týdnu každý rok mimo sezónu a je velmi spokojený. Když někdo chce, tak ho svezu na člunu. K dispozici je nafukovací člun pro děti a v rámci ceny pobytu poskytuji i lehátka a kola. Snažím se, aby to bylo rodinné, večer se grilují například ryby a jiné pochutiny.

Jak je tam třeba v zimě?

Do moře vlezeš, ale jen tak po kolena. Já třeba čistím ryby přímo v moři, stojím tam a kuchám ryby, není to ledové, nikdy tady nemrzne. Nepříjemné je, když potom fouká. Vichřice tady bývají pořádné, nejhorší v lednu, ale pořád je teplo.

Venkovní posezení

Co se dá ještě podniknout?

Je tady Vransko jezero, to není úplně blízko, ale v rámci výletu se tam dá dojet. Vede zde spousta cyklistických tras, mám je uvedeny i na svém webu. Z Viru do Zadaru se jezdí cyklistické závody. Zajímavost je benátská tvrz Kaštelina. Ta je cca 400 metrů ode mě. Jde o zříceninu, opevnění Benátské republiky proti Turkům. Mimo sezonu jsou výlety dobré, protože nepotkáš tolik turistů. Například Slano jezero – Dugi otok, které je ve výšce a navíc má teplou vodu. Určitě se dá jezdit na další ostrovy. Třeba na základnu pro ponorky ze druhé světové války. Vpluly tam aby nebyl vidět. Hlavní devizou je čistý vzduch, rybaření, cyklistika, ale i bohatá historie. Třeba ostrov Nih je kolébkou chorvatské civilizace. Najdete tady různé římské pozůstatky z prvního a druhého století, nebo nejmenší katedrálu na světě, která je z 9. století.