Smutný osud herce Miroslava Horníčka: Se smrtí mladého syna se do vlastního konce nevyrovnal

Miroslav Horníček se stal otcem po čtyřicítce. Na svého syna byl velmi hrdý
Zobrazit fotogalerii (3)
  |   zajímavost

Herec, ale také spisovatel, divadelní teoretik, režisér či – řečeno dnešním slovníkem – také bavič Miroslav Horníček se do srdcí diváků zapsal mnoha nezapomenutelnými rolemi. I když po celý život pracoval na tom, abychom se my, diváci, měli nad čím bavit, jeho vlastní osud byl poznamenán velkým smutkem a tragédií, která je svázaná s jeho sotva dospělým synem Janem. 

Miroslav Horníček prožil svůj život po boku manželky Běly, a i když se říkalo, že měl jednu dobu milenku, jejich manželství vydrželo až do Běliny smrti. Ačkoliv spolu jistě prožili mnoho šťastných chvil, našly se i takové, které by každý rád ze svého života vymazal. 

Vymodlený nadějný syn

Horníčkovi dlouho toužili po dítěti, kterému se ale na svět vůbec nechtělo. Po letech se nakonec hercově manželce podařilo otěhotnět a na svět přišel jejich první a jediný syn Jan. Miroslavu Horníčkovi v té době už odzvonila čtyřicítka, a tak si jako zralý otec dětství svého potomka náležitě užíval. Když pak navíc brzy zjistil, že se Jan zajímá o otcovo herectví a od malička jej rád pozoroval při práci, nemohl být z herce hrdější otec. 

Ve stopách svého otce

Mladý Jan Horníček se rozhodl jít částečně ve šlépějích svého tehdy již slavného otce a vydal se studovat pražskou FAMU. Film se tak měl stát i jeho životním osudem. Mohlo to tak být, kdyby v roce 1972 nepřišla tragédie, která Jana připravila o život a Miroslava Horníčka o vymodleného syna. Jak se to vlastně všechno přihodilo? 

Osudní písaři

Samotný Miroslav Horníček se o tragédii rozhovořil až mnoho let po osudném okamžiku. Jeho vyprávění dokumentuje například snímek Humor není žádná sranda. Všechno se údajně přihodilo po začátku natáčení dnes již kultovního seriálu Byli jednou dva písaři. V něm pod vedením režiséra Jána Roháče a podle scénáře Jaroslava Dietla exceloval právě Miroslav Horníček po boku se svým přítelem Jiřím Sovákem. Kulisami pro jejich ztvárnění původně knižního příběhu humoristického románu Gustava Flauberta Bouvard a Pécuchet se stal Trojanův mlýn v Suchdole na samém okraji Prahy. Nedaleko mlýna najdeme rybník, který se stal pro hercova syna osudným. 

Krutá epilepsie a nešťastná náhoda

Jednoho dne se Jan přijel, jak měl ve zvyku, podívat na natáčení. Zlákala jej krásná okolní příroda, a tak se vydal ke zmiňovanému rybníku. Jedna z verzí vypráví o rybaření, další zkrátka o procházce, což ale není podstatné. Jisté je, že jej bohužel právě na břehu rybníka postihl jeden z epileptických záchvatů, jimiž trpěl, a teprve jedenadvacetiletý mladý muž spadl do vody. I když nešlo o hluboký rybník, vinou zdravotních problémů nebyl schopen se sám zachránit – a nikdo další v okolí nebyl. Pro Horníčkova syna šlo o poslední chvíle života a pro herce samotného o začátek rodičovského utrpení. 

Nápomocný Jiří Sovák

O tom, že jeho syn již není mezi živými, se Miroslav Horníček dozvěděl v nemocnici, kam údajně měli mladého Jana odvézt. Tato záměrně nepravdivá informace od Jiřího Sováka ale byla jen dobrosrdečná léčka, aby měl jeho kolega v nejtěžší chvíli svého života nablízku pomoc, kdyby to bylo potřeba. 

Slabá rodičovská útěcha

Ze smrti syna se jeho otec nikdy nevzpamatoval. Jedinou slabou útěchou mu bylo vědomí, že by se podle lékařských prognóz Janovy epileptické záchvaty, které odstartovala klíšťová encefalitida, s průběhem další doby stupňovaly a Jan by patrně po čase zůstal odkázaný na stálou lékařskou péči. Ani to ale samozřejmě nemohlo vymazat hrůzu, kterou rodiče v takové chvíli prožívají. 

Pomohla mu láska i práce

Miroslav Horníček měl v té době po svém boku nejen manželku Bělu, s níž ho společná tragédie ještě více propojila, ale také hereckého kolegu Jiřího Sováka, který se jej snažil rozptýlit, jak jen to bylo v jeho silách. Už po třech dnech se vrátil Miroslav Horníček před kameru a na místa, kde ke vší té hrůze došlo. Práce mu dovolovala alespoň na chvíli otupit hlubokou bolest. Seriál byl dotočen a dodnes se u něj můžeme bavit. Když si ale uvědomíme, jakou oběť pro jeho vznik musel přinést jeden z hlavních protagonistů, nabývá další, mnohem hlubší úroveň. 

Zdroj: wikipedie, csfd, dvojka.rozhlas, ceskatelevize

KAM DÁL: Hvězda prvorepublikového filmu Věra Ferbasová: Po smrti ležela několik letních dnů bez povšimnutí ve svém bytě.