V demokratické straně zní velmi hlasitě zvon na poplach. Aktuální primárky, z kterých vyplyne kandidát na prezidenta, naznačují, že ten, jenž se postaví Donaldu Trumpovi, totiž pravděpodobně nebude bývalý viceprezident Barracka Obamy Joe Biden, ale veterán americké politiky Bernie Sanders.
Fakt, který zásadně zatřásl politikou na demokratické straně barikády, svědčí o tom, že velká část občanů USA touží po radikální změně, kterou i díky své dlouhé politické kariéře slibuje právě Bernie Sanders. Profiluje se totiž jako velmi specifický kandidát se skoro až neamerickou politickou filosofií. O co jde?
Socialismus s kapitalistickou tváří
Na světě nenajdeme zemi, kde by peníze hrály tak ústřední roli jako v USA. Hon za ziskem, ať už v tvrdém a nekompromisním podnikání, či u blikajícího výherního automatu v Las Vegas jednoduše patří ke kultuře Spojených států amerických.
O to větší překvapení je, jak si demokratický kandidát na prezidenta Bernie Sanders prozatím vede. Slovo socialismus je totiž v kontextu americké historie hanlivou urážkou, ale časy se mění.
Už v minulých primárkách byl Sanders až nečekaně vyrovnaným soupeřem demokratické kolegyně Hillary Clintonové, která oproti němu mohla využít své popularity a mnohem většího prostoru v médiích. Sanders nakonec z boje odstoupil, záhy však deklaroval, že v příštích volbách do toho půjde znovu.
Byť je dnes levicově smýšlejícímu kandidátovi 78 let, bylo by překvapením, kdyby právě on nevyzval Donalda Trumpa. V roli favorita vstupuje do rozhodující celonárodní fáze. Hlasování ve 14 státech může definitivně rozhodnout, jestli se podaří hlavnímu konkurentovi demokratické volby zdramatizovat.
Sandersovy názory
Nikde na světě není v politickém klání tak důležitý mediální obraz kandidáta tak jako v USA. O to překvapivější je prozatímní úspěch Bernieho Sanderse. Jeho levicové smýšlení je pro soupeře studnicí a municí k útoku.
V minulosti se totiž několikrát pochvalně vyjádřil o Castrově Kubě, otevřeně kritizoval podporu protivládních povstalců Contras v Nikaragui v 80. letech, kterou podporovala Reaganova administrativa.
Stejně tak tvrdě kritizoval USA za jednání během studené války a nebál se podpořit nedemokratické systémy v Chile, Íránu nebo Salvadoru. Při válce ve Vietnamu dokonce USA přirovnával k agresivní politice Adolfa Hitlera.
Dalším dílem do jeho ideologické skládačky je svatební cesta v roce 1988 do Sovětského svazu, kde si pochvaloval dostupnost zdravotní péče a otázku bydlení. Není tak překvapením, že byl zásadně proti vstupu amerických jednotek do Iráku v roce 2003.
Bylo by však nespravedlivé jeho postoje vnímat v negativním světle. Bernie Sanders je totiž opakem populisty a podle svých vizí o reformě USA se spíše snaží jít cestou spravedlivé společnosti. Na otázku, jestli jsou jeho myšlenky na území Spojených států reálné, není vůbec snadná odpověď.
Jedním z hlavních pilířů jeho kampaně je prosazení všeobecné zdravotní péče podobné té, kterou známe z evropských zemí. V USA je totiž k dnešku 28 milionů obyvatel bez zdravotního pojištění. Chce zásadně podporovat vzdělání na veřejných vysokých školách, kde se studentům otevírají dveře až po zaplacení extrémně vysokého školného.
Oproti Donaldu Trumpovi je taky velmi hlasitým zastáncem menšin a jinak sexuálně orientovaných občanů. Rozdílná americká etnika jsou také současně jeho největší volební základnou, kterou v podstatě ukradl Joe Bidenovi.
My můžeme
Pokud se tedy veteránovi americké politiky podaří postavit současnému prezidentovi Donaldu Trumpovi, můžeme očekávat velmi zajímavý souboj dvou ideologických extrémů. Konzervativní a silácké řešení republikána a liberálně-socialistické sny demokrata.
Následující týdny tedy ukáží, jak si Bernie Sanders povede hlavně proti svému konkurentovi Joe Bidenovi. Byť je favoritem, ještě není vyhráno. Navíc Donald Trump si získává napříč USA čím dál větší popularitu. Sledovat letošní americké volby bude tedy velmi zajímavé. Kdyby se totiž ukázalo, že má Bernie Sanders šanci porazit i Donalda Trumpa, zásadně by se obrátilo kormidlo nejmocnější země na světě.
