Lea (23) leží v pražské nemocnici s tuberkulózou a netuší, kde se nakazila. Přitom je proti této nemoci očkovaná

Mladé ženě se naprosto změnil život, její priority jsou teď jinde
 

Lea z Prahy oslavila v Thomayerově nemocnici svoje třiadvacáté narozeniny – leží zde totiž řadu týdnů s tuberkulózou. Že by někdy onemocněla právě touto chorobou, ji nenapadlo ani ve snu – je totiž proti TBC očkovaná. Rodilá Slovenska přijela do Prahy za studiem vysoké školy a aby nezahálela, začala pracovat v jednom z pražských supermarketů. Kde se přesně nakazila, však zatím nikdo nezjistil, její rodina je zdravá, přátelé taky.

Tuberkulóza se ohlásila jako jakékoliv jiné respirační onemocnění, Lea měla zimnici a cítila slabost. Řekla si, že nemoc vyleží, a strávila tak svoji čtrnáctidenní dovolenou v posteli s hektolitry čaje a vitamíny. Bolela ji jedna strana hrudníku, a to natolik, že na ní nebyla schopna ležet.

S nemocí udělala tři zkoušky

Když se po dvou týdnech nic nelepšilo, zamířila k lékaři. „Bylo mi úplně jasné, že s 39stupňovými horečkami do práce nemůžu. Lékař mi naměřil CRP hodnotu 72 mg/l a nasadil na týden antibiotika. Udělalo se mi trochu lépe a zvládla jsem dokonce udělat tři zkoušky. CRP mi kleslo na 37, ale protože mě lékař poslal i na pneumologii, ukázalo se na rentgenu, že mám vodu na plicích. Při hrudní punkci mi odebrali litr tekutin,“ popisuje studentka.

Punkce jí ulevila a osm dní se cítila lépe a zdráva – pak ovšem začalo vše nanovo, zimnice, třes a slabost a horečka 41. Když svůj stav probírala s maminkou, ta ji donutila, aby si zavolala sanitku. V nemocnici Lee udělali kromě rentgenu i CT a sonografii a také bronchoskopii. V tu chvíli zpanikařila rodina, Lea však věřila lékařům, že ať už bude verdikt jakýkoliv, dostanou ji z toho. Diagnóze tuberkulózy nemohla téměř uvěřit, protože proti ní byla v dětství očkovaná.

24. března je Světový den boje proti tuberkulóze. Letos  je 139 let od chvíle, kdy německý lékař Robert Koch odhalil bacil Mycobacterium tuberculosis, způsobující nemoc zvanou tuberkulóza. 

Dvojitý plot kolem oddělení

Nyní se Lea nachází v poslední fázi léčby, rentgenové snímky vypadají dobře a také ložiska, kde se držely tekutiny, pomalu mizí. Několikaměsíční pobyt v nemocnici studentka zvládá s ohledem na okolnosti statečně.

„Telefonáty, chaty, videohovory – to vše mi pomáhá se se situací vyrovnat, ale živý hovor samozřejmě nenahradí, a dvojitý plot kolem našeho oddělení také atmosféře moc nepřidá,“ říká s nadsázkou.

Paradoxně, kvůli pandemii koronaviru, může školu studovat dálkově a bez přerušení. „Abych se tu nenudila, zapsala jsem si schválně co možná nejvíce předmětů, takže čas běží rychle, horší to bude, až mě vypustí – to budu muset dokončit už v normálních podmínkách, k čemu jsem se v době nemoci upsala,“ doplňuje s úsměvem. Nejvíce se po propuštění z nemocnice těší na dlouhou procházku.

KAM DÁL: Prasklé čelní sklo nemusí být žádná velká tragédie. Na opravu stačí jen pár korun.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru