Každá rada je drahá. A to nejen v seznamování

Jak to dopadne předem, neví nikdo. Chce to zkrátka zkusit.
24.01.2016 - 08:25  

Eva a Mirek, mladí lidé, kteří se chtějí seznámit, při tom narážejí na samé problémy. Pokusili jsme se je společně přiblížit z pohledu ženy a muže. Zda se to podařilo či ne, posuďte sami. Možná máte podobný názor.

Probrali jsme v předchozích rozhovorech dost. Na toto téma se dá diskutovat celé dny a každý člověk, který hledá vztah, by měl jiný názor a úsudek podle svého, než měla Eva a Mirek. Oba dva odpovídali otevřeně a bylo vidět, že se nebojí mluvit o čemkoliv, co seznamování obnáší. Takže další otázka byla přímo na tělo.

Čtěte: 1.díl povídání s Evou a Mirkem, 2. díl  o seznamování s Evou a Mirkem

Kdy jste měli naposledy vážnější vztah a sex?                                                                             

Mirek se zamyslel, usmál se a odpověděl takto: „Ty vado, no, v listopadu. Vypadalo to na dobrou cestu, asi po třetím setkání jsme přespali v hotýlku. Za dva dny jsem dostal mail, zda bych ji nepůjčil pár tisíc, a jakmile jsem řekl, že se na tohle ještě moc neznáme, praštila telefonem a byl konec.“

Eva byla akčnější a odpověděla na tuto otázku téměř okamžitě...                                                

„Já v září. Byl to starší chlap, 36 let. Ze začátku perfektní. Dalo se s ním mluvit o všem, ale časem začal utahovat. Co děláš, proč to děláš, kde jsi byla… Začal žárlit. Ze začátku jsem to brala jako srandu, ale… Víš, když pak chtěl posílat MMS, v čem půjdeš, diktovat, jak se máš nalíčit, tak to je úchylnost. Rozhodovat za tebe, s kým po jeho boku mluvit a ne, vysvětlovat mu, když jsem někoho pozdravila, kdo to je, odkud se známe… to je naprostá šílenost. Ale když pak chtěl, abych mu každý den, kdy jsme se neviděli, posílala mailem skoro po hodinách, kde jsem, co a s kým dělala, i v práci, tak v mžiku jsem to stopla. Obdivuji takové ženské v podobných situacích, když mají s takovým magorem rodinu. Chudák ženská a i děti. Vydržet tohle peklo každý den, i v jiném provedení, je představa šílená. Obětovat se kvůli dětem. A výsledek? Děti odejdou z domova, a co z toho života ona má? Hrůza.“

Co byste na závěr každému doporučovali?                                                                                  

Co? Aby chlap uvažoval při seznamování mozkem. A co řeknou, tak aby si za tím stáli, a ne že druhý den nevědí, co řekli. Ženský, aby měly čas na seznamování a nehledaly v tom jenom zábavu na večer a finanční podporu. To platí i pro chlapy. A co dál? To už je jen a jen na nich.

Ale na sociálních sítích, na seznamkách je lidí dost co se chtějí seznámit...

Eva s tím plně souhlasila. „To jo, ale zkus tam nahlédnout. Když je tam fotka někoho kolem 25, hned píše, že chce lásku, sex a nic víc. Když mu odepíšu jako ženská tak hned chce fotku, kdy mám čas a už mě cpe do postele. Koukala jsem na fotky na FB holek, co hledají chlapy. Napíšou, kolik jim je let a pak jen slovíčko, najdu? Ale co… a pak se začteš do reakcí a vzkazů… jedna věta, a sperma ti málem teče z těch písmen po monitoru. Nikdo nepíše normálně. Když není schopný napsat víc jak jednu krátkou debilní větu o ničem, jaký to musí být na živo se s ním bavit někde hodinu o normálních věcech? Starším chlapům, co by mi mohli dělat tátu, rozhodně psát nebudu. Těch je snad na síti nejvíc. Asi si chtějí dokázat, že na to ještě mají.“

Čtěte také: Sociální sítě, dar i prokletí. Jste také jejich otrok?

Mirek odpověděl sám za sebe...                                                                                                    

Holek je hodně. Fejs už není to, co bývalo. Vytratila se z něj komunikace a je to jen snůška fotek, kopírovaných mouder z celého světa, a všimni si, nikdo nenapíše víc, jak jednu větu. (Tak to mě hochu říkej, o tom jsem tu naprosto skoro stejně psal kdysi…). Když už si začneš psát, dotyčná pozdraví, napíše pár slov, vět a najednou koukáš, odpojí se a ani tě nepošle do prdele, že otravuješ. Na případné rande, co by tak chtěla zažít, neví kdy, jak bude na tom časově, možná někdy, a jakmile trošku víc dáš najevo, že to chceš řešit… Musím jít, ahoj a šmytec. Asi u toho sedí víc holek a baví se, anebo si zjišťuje jen pro své ego, kdo by teoreticky měl zájem.

Kdyby se dalo chodit s písmeny z netu a souložit, tak jak se o tom všude píše a sní, tak na internetu snad po týdnu nenajdeš nikoho. A byl by klid. Každý na to nadává, že to je o ničem, že tam jsou paka, ale jsou tam nadále, sedí u toho večery a s těmi paky dál plkají o ničem dokola. Nakonec bez toho nemůže většina být a cokoliv reálně změnit je nad jejich síly. Ale písmeny to zvládají naprosto dokonale, co by, jak by, kdyby. Mají tak jasno, že i ta pohádková Jasněnka by byla proti nim hadr. Ale člověk si musí říci, jak to řekla tady Evka, že přece jen se najde mezi tím normální člověk, normální psaní, které skončí setkáním. Pak je to už v rukou těch dvou, co s tím udělají.

Pověděli jsme si toho na tohle téma už dost, a tak jsme otočili směr našeho společného rozhovoru. Bavili jsme se o zálibách, nastínili, kam a kdy máme v plánu dovolenou, co každého z nás čeká venku za dveřmi každý den a výsledek? Dost zajímavý.

Eva se s Mirkem nakonec dohodli, že si o víkendu projdou zimní Prahu, zastaví se někde na svařák a vymyslí, kam si zajít. Bude to asi zajímavé, protože si před sebou řekli otevřeněji to, co každý jen tak neřekne před druhým. Budu jim držet palce a domluvili jsme se, že si za měsíc zavoláme, či napíšeme, jak se jim daří.

Uvidíme.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru