Michaela: Už nechci, aby mi chlap něco zakazoval

I když ji potkalo neštěstí, Míša se umí usmívat
Zobrazit fotogalerii (10)
06.04.2016 - 16:46  

Michaela (31) je single přes dva roky. Prošla si pestrými vztahy. Zažila velkou lásku, ale také zákazy, fyzické útoky a stalking. Míša se rozpovídala o svých předešlých vztazích a představách.

Jak probíhaly tvoje vztahy?

Když mi bylo 22, tak jsem měla o pět let mladšího partnera, jemu bylo 17 a mně 22 a byli jsme spolu rok. A já jsem byla do něj tak  strašně  zamilovaná, že jsem cíleně chtěla s ním mít děcko. A vůbec mě nenapadlo, že on je sám dítě. Naštěstí osud to chtěl jinak a nic se nestalo, ale byl to kluk, kterej mi řekl: “Tady tu holku nemám rád, takže ty si s ní nebudeš volat ani psát” a já nato odpovídala: “No jistě, ano, v pořádku”. Anebo jsem jí tajně volala, když spal, ale je to osm, devět let, co spolu nejsme a taky mi to dalo hodně. Vím, že už taková nikdy nebudu. Když mi bude někdo něco zakazovat, tak na truc půjdu.

Když byla Michaela v pubertě, zasáhla ji velká rána osudu. Věc, kterou nikdo nechce zažít. Míša přišla ve svých 19 letech o maminku. Po letech našla odvahu otevřeně se vypovídat ze svých pocitů. 

Byli jsme spolu rok, pak jsme se rozešli a pak spolu asi půl roku jenom spali, ale já do něj pořád byla zamilovaná a nedokázala jsem překousnout, proč se to stalo. Hlavně on byl kuchař u nás v hospodě a já servírka, byli jsme tam spolu tedy každý den. Od rána do večera v práci a pak už jsem nejezdila ani domů, furt jsem byla tam. Lidi v hotelu (personál) nám to nepřáli, smáli se a dobírali si nás, kdy si povedem dítě do školky a myslím, že jsme to neustáli ani jeden. Možná jsme udělali chybu, že jsme se měli odstěhovat. Věřím, že pak bychom spolu byli dodneška. 

Jste ještě v kontaktu?

Máme se na Facebooku a občas si napíšeme. Myslím, že to bude navždy osudovej chlap. Když by mi řekl: ,,Hele, žením se,” tak bych mu popřála hodně štěstí, ale furt by mě to mrzelo, že to nejsem třeba já. Ale asi bych ho zpátky nechtěla, protože jednou udělal, co udělal (mimo zakazování jeden fyzický útok, lhaní, časem mě podváděl) a myslím si, že takovej je. Že je jedno, jestli mu je o osm let víc - když je pedant, tak pedantem zůstane. Takže vím, že takovýho kluka už nikdy. Teď hledám kluka hlavně normálního, klasickýho, ať má rád společnost a je s ním sranda. Ať je hodnej.

Co bylo dál, našla sis někoho jiného?

Míše je 31 let a žije v Úvalech. Pracuje jako číšnice, ale ve volném čase se věnuje zpěvu. Je kamarádkou Dominika, který se nám svěřil se svými vztahy už dříve.

Po něm jsem hodně dlouho nikoho nechtěla, protože mě to bolelo. Znova jsem upadla do podobného stavu jako po smrti mámy - protože když jsem s ním začala, bylo mi dobře a dost jsem se tomu oddala. Pak jsem do toho zase spadla, když jsme se rozešli. Ale už jsem to neřešila alkoholem, to jsem byla poučená. Vyrovnávala jsem se s tím déle i proto, že jsme spolu denně pracovali. Nakonec jsem se od toho oprostila a dlouho jsem byla sama.

Pak jsem si po dvou letech našla takovýho kluka z okolní vesnice. Potkali jsme se v hospodě. Ten je starší než já asi o tři roky a to byl zase úplnej opak, byl to chlap, nebylo to dítě. Trávili jsme spolu hodně času, bylo mi s ním dobře, ale asi jsem ho nemilovala tak, jak bych chtěla. Možná jsem se bála do toho zase zahučet.

Jak to dopadlo, zůstali jste spolu? 

Bohužel to spadlo do toho, že když jsme se spolu vyspali poprvé, bylo to agresivní. Hodně agresivní. Říkala jsem si, co to má bejt, nejsem na to zvyklá. Pak když se to stupňovalo, že to bylo pořád horší a horší, tak jsem se ho začla bát. On nikdy nebyl agresivní, když jsme spolu byli, ale jenom v tom sexu. Třeba mi mačkal ruce tak, že to bylo nepříjemný a dávala jsem mu to najevo, tak mi jednou zavolal a řekl, že už to asi nemá cenu. Vůbec mi to nevadilo a ulevilo se mi, protože jsem neměla sílu mu říct, co se vlastně děje, proč s ním nechci spát. Nedokázala jsem mu říct, že z něj mám strach.

Míša ve volném čase hodně zpívá

Pak mi občas zavolal, když se někde připil, že se změnil a ať to s ním zkusím. Řekla jsem mu, že na úlety jsem stará, hledám chlapa, se kterým budu moct založit rodinu. Už jsem ho i chtěla udat na policii, protože mi dennodenně každou noc v jednu, ve dvě ráno volal. Nemohla jsem to ztlumit, protože jsem potřebovala, aby mi ráno zazvonil budík. Jednou jsem na to číslo zavolala zpátky a pohrozila mu udáním za stalking, pak to naštěstí ustalo.

Takže to byly moje dva šílený vztahy. Ale jinak že bych nějaký vztahy měla, to ne. Spíš jsem měla stálý lidi na sex. Teď jsem sama už dlouho. Hodně hledám, přebírám a už nechci mít ty úlety. Ségra mi říkala, že tady v Úvalech ho nenajdu - to vím, tady jsou chlapi, který bych chtěla, buď ženatí nebo zadaní. Mám tady dvanáct let kamaráda, ale toho beru spíš jako svého bráchu. Takže svou lásku stále hledám.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru