Konec vánočních svátků. Nápis věnovaný Třem králům má zcela jiný význam, než je všeobecně známo

I Jiří Trnka zvěčnil tuto tradici v české podobě
Zobrazit fotogalerii (3)
06.01.2020 - 15:00  

Šestý den v novém roce si podle tradice připomínáme příchod Tří králů, kteří se šli poklonit novorozenému Ježíškovi. Obecně tento den vnímáme jako konec vánočních svátků. Tato legenda se však v průběhu času vyvíjela a často si pleteme zcela zásadní fakta. Co vlastně znamená zkratka K+M+B? 

Vzhledem k tomu, že je obecně den Tří králů vnímán jako ukončení vánočních svátku, většina z nás odstrojuje stromeček. Kolem popelnic a kontejnerů vznikají ostrůvky zvadlého „lesa” a po ulicích se procházejí děti v kostýmech Tří králů, aby vybraly nějakou tu korunu na charitativní účely. 

Kromě jiného si také píšeme křídou nad dveře zkratku K+M+B. Víte co to doopravdy znamená? A kam si lidé píší tradiční zkratku, když žijí třeba v panelovém domě? 

Mudrci z východu

První zmínku o postavách Tří králů můžeme naleznout v Matoušově evangeliu. Zde však nepadnou jména, která známe dnes, ale jsou popsáni jako mudrci z východu. Muži, kteří se objevili v Betlémě, aby obdarovali čerstvě narozeného Ježíška, přinesli dary v podobě zlata, kadidla a myrhy. 

Až pozdější tradice jim dala jméno Kašpar, Melichar a Baltazar. Podle západní liturgie se jejich příchod váže na slavnost Zjevení Páně. O tom, jestli králové byli mudrci, mágové, pohané či hvězdopravci z Persie, není úplně jasno. Byť existují už ve zmiňovaném evangeliu sv. Matouše, až na počátku 3. století se konkrétně o třech mudrcích zmiňuje církevní spisovatel Órigenés. Pojem králové se objevuje až v šestém století. 

Konkrétní jména dostali až z lidových tradic kolem 7. století. Spolehlivá zmínka se objevuje až ve spojitosti s kancléřem pařížské Sorbonny ve 12. století Petrem Comestorem. Kašpar, Melichar a Baltazar nebyli nikdy svatořečeni, ale jsou patroni poutníků a hříšníků. Ostatky Tří králů jsou dnes v kostele sv. Petra v Kolíně nad Rýnem často navštěvovaným poutním místem. 

Věčný omyl

Taky jste si mysleli, že když píšete nad dveře křídou K+M+B, že jde o první písmena všech Tří králů? To jste na omylu. S jejich jmény to totiž vůbec nesouvisí. Písmena totiž znamenají Pán žehnej tomuto domu. K - je označení pro Krista, M - je latinské označení obydlí (mansionem) a B ať žehná, tedy benedicet. 

Už z toho vyplývá, že se lidé často dopouštějí omylů, které se pak velmi rychle šíří mezi ostatní. Tradice se tak stále proměňuje v průběhu času i dnes. Jen je otázka, zda dobrým směrem. Další detail, který by mohl některé překvapit, je, že křížky mezi třemi písmeny symbolizují Nejsvětější Trojici - Otce, Syna a Ducha Svatého. Ano, nejde o plus, ale o křížky. Svět se mění a lidé často nežijí v hospodářských usedlostech jako v minulosti. Tehdy se totiž K+M+B psalo i nad chlév. 

Dnes žijeme v panelákových či činžovních domech, kdy si někteří píší tradiční zkratku nad bytové dveře. Podle tradice by však stačil pouze jeden nad vchodové dveře do celého domu, protože tomu také touto tradicí žehnáte. 

Neznalost se neomlouvá, ale někdy lze udělat výjimku. Než tedy něco uděláte, je dobré si zjistit, kde jsou prameny této každoroční tradice.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru