Rodina Da Silva z Brazílie se od ostatních liší tak, že je těžké tuto obnormalitu přehlédnout. Mnozí její členové mají na každé ruce i noze o jeden prst více, než je běžné. Jiní by se možná při pohledu na své novorozené šestiprsté dítě hroutili, tito rodiče jsou ale naopak vždy napjatí a čekají, zda to vyjde i tentokrát. A vyšlo to zatím čtrnáctkrát… Přitom pravděpodobnost, že se šestiprstému rodiči takové dítě narodí, je padesátiprocentní. Členové této rodiny tedy zkrátka porušují všechny zákony, které příroda určila. A rozhodně jim to nevadí.
Není to tak neobvyklé
Je velmi pravděpodobné, že se s takovým člověkem setkal jen málokdo, ale na druhou stranu jde z hlediska statistik o poměrně častou změnu oproti normálu. Lékaři počítají s přibližně jedním takto narozeným dítětem ze tří tisíc. V každém menším - řekněme desetitisícovém - městě by tak měli být přibližně tři šestiprstí lidé. Vyšší počet prstů, tak zvaná polydaktylie, se může objevit na jedné, více nebo dokonce všech končetinách.
Někdy jde o prsty zcela funkční jako u této rodiny, jindy ale třeba chybí klouby nebo jde spíše jen o kožní výrůstky. V takových případech přichází na řadu operace a odstranění takového nadbytečného prstu. Pokud se ale jedná o prst, který nebrání běžnému životu, není vlastně k zákroku důvod - kromě estetického hlediska, které může být pro někoho rozhodující. Da Silvovi se ale rozhodli jinak.
Jak to vidí Da Silvovi?
Svých šest prstů vnímají v mnoha ohledech jako výhodu. Mají totiž to štěstí, že jsou všechny plně funkční a tak místo nevýhody přinášejí jen možnosti navíc. Tak třeba pro jednoho ze synů šestiprstých rodičů je jeho podoba výhodná v tom, že “může držet více předmětů najednou”. Jeho sestřenice Maria, která se v tomto od zbytku rodiny nijak neliší, zase oceňuje prst navíc při hře na klavír. Jen je potřeba politovat jejího učitele - na takový prstoklad jistě není připraven.
Out of 26 members of the Da Silva family, 14 have an extra digit on each hand. Perfect for rings! #CountdownToLife pic.twitter.com/66O0BaUPzZ
— BBC Two (@BBCTwo) September 14, 2015
Ideální pro brankáře
A pak je tady mladý Joao, vášnivý sportovec a fotbalista. Jeho neobvykle tvarované ruce ho přímo předurčily pro úspěšnou kariéru brankáře. „Jsem schopen chytit míč, který by jiní chytit nezvládli. Je pro mě snazší míč chytit a udržet, protože moje ruce jej lépe pokryjí a on mi tak může těžko uniknout,“ pochvaluje si svoji výhodu, kterou by jiní považovali jen za postižení.
Díky, dědečku...
Za svoji podobu může rodina poděkovat dědečkovi, u něhož se tento syndrom objevil a který jej prostřednictvím genů dodnes předává i dalším generacím. A byl to právě on, kdo se rozhodl, že z této výjimečnosti udělá přednost. I to se v rodině dědí.
Neměli bychom se také zamyslet nad tím, jestli to, co považujeme ve svém životě za smůlu, není náhodou z jiného pohledu velká výhoda?
Zdroj: Mirror, en.wikipedia
KAM DÁL: Samice chobotnice samy sebe vyhladoví, zmrzačí a ubijí k smrti.
