Skončí vědci na pracáku? Umělá inteligence je ve formě a luští texty ze starověkého Egypta

Umělá inteligence je v odkrývání egyptských textů mnohonásobně úspěšnější než člověk
zajímavost

Starověký Egypt patří k nejpozoruhodnějším civilizacím světa. Jeho historie je ale stále z velké části neprozkoumaná. Archeologické práce probíhají sice bez přestávek, bohužel hlemýždím tempem. A tak přichází na řadu umělá inteligence, pro kterou není problém klínové písmo, a dokonce ani vymřelý jazyk.

reklama

Objevují se stále nové destičky z kamene s vepsanými příběhy. Bohužel jsou roztříštěné na malé úlomky a vzdáleně připomínají puzzle. Jen málokdy máme k dispozici všechny dílky, abychom mohli odtajnit svět dávného Egypta.

Umělá inteligence zatím zvládá spíše jen „rutinní“ práci. Tam, kde je třeba více kreativity, oproti člověku zatím ztrácí.

Kameny s vyrytými znaky se otiskávají na papír, pak se přepíšou a teprve poté se porovnávají s tím, co už je dostupné v archivech londýnského a bagdádského muzea, kde jsou sbírky nejpočetnější a kde probíhají pravidelné výstavy. Je to ale věda. Celý proces trvá několik měsíců a úspěšnost je mizivá. Online databáze Fragmentarium, kterou má pod palcem Mnichovská univerzita, obsahuje desítky tisíc úlomků, které se zatím nepodařilo spojit nebo rozluštit. S tím ale nově pomáhá umělá inteligence a slaví první velké úspěchy, což potvrzuje tato studie

Práce pro perfekcionisty 

Umělá inteligence prochází jednotlivé kousky a snaží se vytvořit algoritmus, díky kterému může dílky pospojovat a vytvořit souvislý text. Ten už budeme schopni rozluštit. Počet rukopisů, který tak přivedla „k životu“, se počítá ve stovkách. Jednou z prvních vlaštovek byl hymnus o městě Babylon. Starý chvalozpěv se zachoval v téměř kompletní podobě.

Díky souvislému textu může umělá inteligence lépe identifikovat jednotlivé znaky klínového písma a urychlit práci při skládání a luštění dalších textů. Epos o Gilgamešovi je na dobré cestě. Bohužel není text celý. Mladší verze v akkadštině zapsaná na dvanácti tabulkách je známá už dlouho, ale původní epos ukazuje, že se příběh o sumerském králi vyvíjel a měnil

Práce s textem budí v poslední době velké vášně. Před třemi lety směřovaly odhady, kdy se objeví umělá inteligence, k roku 2050. Konkurenční boj nadnárodních gigantů ale celý proces urychlil. Nejcitelnější je pokrok při práci se slovy, jako je tvorba článků, překlady, klíčová slova, schopnost organizace, predikce a doporučení nebo základy marketingu. Systém není stoprocentní, ale učí se rychle a vytváří kontext, aby pro něj práce byla snazší a plynulejší.

Skládání úlomků s egyptskými texty je toho důkazem. Během pár let se umělá inteligence naučila sumerštinu i akkadštinu, osvojila si klínové písmo, dokáže předvídat směřování příběhu. A to i přesto, že kvalita „ražení“ na kamenech je velmi špatná. Vždyť se jen s pomocí rákosového stébla seříznutého do špičky vytlačovaly do navlhčených tabulek z hlíny jednotlivé znaky a nechávaly se uschnout na slunci. 

Zdroj: redakce, ieeexplore.ieee.org, iflscience.com

KAM DÁL: První egyptský transsexuál: Hatšepsut byla žena, ale jistotu získala až v mužských šatech.

reklama
#historie #starověký egypt #umělá inteligence

To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

reklama
Máte zajímavou informaci? Chcete spolupracovat?
Kontaktujte šéfredaktora Martina Chalupu: chalupa@ctidoma.cz

© Centa, a.s.
Jakékoli použití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího užití a zpřístupňování textových či obrazových materiálů bez písemného souhlasu společnosti Centa,a.s. je zakázáno. Čtenář svým přihlášením do jakékoli soutěže na našem webu dává souhlas s tím, že v případě, že se stane výhercem této soutěže, může být jeho jméno na webu publikováno. Centa, a.s. využívala licenci ČTK a využívá fotografie z Depositphotos.