Ukradené Barrandovské terasy. Luxusní výletní místo pro smetánku, komunistická krádež a porevoluční ostuda

Nádherná funkcionalistická stavba na obrázku z roku 1930
Zobrazit fotogalerii (5)
01.12.2020 - 15:00  

Jedná se o jeden z nejikoničtějších prvků vrchu nad Vltavou. Kromě nápisu Barrande se na skalách od roku 1929 objevuje nádherná funkcionalistická stavba, jejíž příběh má začátek jako z pohádky a konec v nedohlednu. Barrandovské terasy, které jsou spojené s jménem Havel, se probouzejí k životu, ale určitě už se nepodaří probudit atmosféru dávné minulosti…

V kontextu 20. století asi nenajdeme vlivnější rodinu, než byla ta Havlova. Václav Maria Havel byl významným stavebním podnikatelem, jeho bratr zakladatelem světoznámých barrandovských ateliérů a celá rodina měla ve vlastnictví velké množství nemovitostí v čele s pražskou Lucernou. Takovou třešničkou na dortu tohoto rodu byla postava dramatika, disidenta a následně prvního porevolučního prezidenta Václava Havla, který byl synem právě vlivného stavebního podnikatele. Jaký osud tak potkal jednu z významných památek, kterou Praze Havlovi zanechali? 

Luxus a zábava

Pražská veřejnost otevření Barrandovských teras vnímala s nadšením. V roce 1929 byl dokončen relativně rozsáhlý komplex staveb, zahrad a plaveckého bazénu nedaleko Vltavy. Umístění hlavní budovy, kde byla luxusní zahradní restaurace, měl na svědomí architekt Max Urban. 

Navštívit terasy mohl tedy každý a pochopitelně se to zde hemžilo hvězdami z nedalekých barrandovských filmových ateliérů. O tom, že restaurace měla obrovský úspěch, svědčí fakt, že během třicátých let poznamenaných hospodářskou krizí se zde prodalo až 3 tisíce obědů denně. 

Rozmlsaná společnost samozřejmě nechtěla jen tak domů, a tak netrvalo dlouho a byl otevřen Trilobit bar, který své návštěvníky hostil až do pozdních večerních hodin. Vyhlášený prvorepublikový komplex nechal Václav Havel st. vybudovat po návštěvě San Franciska, kde byl nadšen z podobných terasovitých restaurací nad Tichým oceánem. 

Na prázdných pozemcích barrandovské skály tak nejdříve vybudoval vilovou kolonii a zároveň zde toužil postavit obdobu toho, co poznal v USA. Maxi Urbanovi se podařilo splnit nelehký úkol, aby vybudoval místo, které může navštívit až tisíc lidí najednou a k tomu bude v provozu po celý rok. 

Půl roku

Vše vzniklo neskutečně rychle a byla to velká sláva. Za šest měsíců bylo hotovo a slavnostního otevření se zúčastnilo 50 tisíc lidí. Objekt slavil úspěch. Zahradní restaurace měla nakonec kapacitu 3 tisíce jedlíků. V ikonické budově s věží však byla ještě luxusní francouzská restaurace s nádhernými prosklenými výhledy a kavárna. 

Terasy, to nebylo jen jídlo a dobré pití. Byla to hlavně zábava. Hudba, tanec a samozřejmě bazén zavdávaly nejeden důvod zde trávit pozdní odpoledne, které se mohlo velmi lehce uzavřít až kolem čtvrté hodiny ranní právě ve zmíněném Trilobit baru. 

Bazén byl spojován s ostatními provozy lanovkou a byl většinou naplněný lidmi, i když do něj byla napuštěna studená voda přímo z Vltavy. Konec zlatých časů přišel přirozeně s druhou světovou válkou a postupně zatloukaný hřebíček do rakve přišel s komunistickou garniturou na konci padesátých let. 

Smutný úpadek

Znárodnění se nevyhnulo ani barrandovským terasám. Havlova rodina se stala ze všech stran symbolem buržoazie, a tak tento pro Pražany tak radostný projekt získával první trhliny. Pod vedením “národa” se totiž ztrácel lesk a glanc let předešlých. 

Areál už si nikdy nevysloužil tu pravou péči a začal postupně chátrat. Přesto byl tento kousek Prahy stále velmi navštěvován a oblíbený až do šedesátých let. V těchto časech se i nadobro rozloučil místní bazén, který ukončil svůj provoz v roce 1966. 

Trilobit bar přežil o pár let déle a své poslední “drinky” se zde rozlily v roce 1982. To restaurace se dočkala i nového demokratického režimu a po restituci a navrácení do rukou rodiny původních majitelů přežila do roku 1994. 

Areál přirozeně po revoluci padl do ruky bratrům Havlovým, kteří oba svorně darovali podíl svým ženám. Nová kapitola pro barrandovské terasy však neznamenal záchranu a znovuzrození, ba naopak. Areál je od této doby zavřený a dlouhé léta se o něj nikdo nestaral. 

Až nový majitel akciová společnost Barrandovské terasy se pustila do rekonstrukce, kdy z hlavní budovy a okolní terasy jsou plánované hotelové pokoje. Součástí komplexu by měla být znovu restaurace otevřena veřejnosti. Hotovo by mělo být v roce 2021. Jen těžko lze však očekávat, že se oživí atmosféra, která zde tepala po proudu řeky po celé Praze. Legendární terasy tak mají svůj původní a autentický příběh dávno za sebou… 

KAM DÁL: Záhadná úmrtí světových hvězd. Zastřelený herec přímo při natáčení a smrt díky toxické plísni

 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru