Vampýrovka žila v hloubkách už před desítkami milionů let, přežila i pád asteroidu

Hlubiny oceánů podle vědců skrývají celou řadu dalších neodhalených zajímavostí
 

Pozoruhodný objev při studiu fosilie předchůdce vampýrovky hlubinné učinil tým s českou účastí. Výzkum fosilie staré zhruba 30 milionů let prokázal, že vampýrovky už tehdy žily v hlubokých vodách s minimem kyslíku. Část odborníků přitom předpokládala, že tato schopnost se u starobylého hlavonožce vyvinula mnohem později, řekl spoluautor výzkumu, paleontolog a geolog Martin Košťák.

Také okolnosti výzkumu fosilie jsou neobvyklé. Paleontolog Miklós Kretzoi, který o objevu v roce 1942 publikoval práci, se nejdříve zmýlil v identifikaci. "Myslel si, že je to zbytek nějakého kalmara," podotkl Košťák, který působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.

Fosilii pak mělo ve sbírkách Maďarské muzeum přírodní historie v Budapešti, které během maďarského povstání zachvátil požár. Odborníci pak považovali fosilii za zničenou.

Všechno je potvrzeno, je to skvělé

Košťák se v roce 2019 s kolegy původně vydal do muzea s cílem najít co nejstarší fosilie sépií. "No a v krabici, mezi sépiemi, prostě byla tato 'potvora'," poznamenal vědec. Vedle analýzy zajímavé vampýrovky pak podle Košťáka poskytl cenné informace i okolní sediment.

Vědec popsal, že elektronový mikroskop týmu potvrdil, že jde o vampýrovku, stejně tak výsledek další, geochemické metody. Ta ukázala přítomnost organických látek místo uhličitanu vápenatého, který je podle Košťáka typický pro schránky sépií. Tým využil i 3D vizualizaci a metodu rentgenové mikrotomografie.

Tým se ponořil do hluboké minulosti

Košťák podotkl, že vampýrovky, brané jako živoucí fosilie, žijí v hloubkách v takzvané anoxii - bezkyslíkatém prostředí. "Část biologů se domnívala, že je to nedávná adaptace na ty hlubokovodní podmínky. No a my jsme 'řekli', že 30 milionů let zpátky žily ve stejných podmínkách," popsal vědec hlavní výstup.

Tým však pokračoval ještě hlouběji do minulosti. "Až jsme došli k posledním známým (fosiliím), které jsou asi 120 milionů let zpátky, a pak se stopa ztrácí. A je tady ta současná a pak tedy nově ta maďarská," vysvětlil odborník.

"Dívali jsme se na vazby prostředí a zjistili, že ony po celou dobu své existence 'laškují' s anoxií, pořád se vyskytují v podmínkách bez kyslíku. A zřejmě už někdy před 100 miliony lety pronikly do těch hloubek a už tam zůstaly," konstatoval vědec.

Ještě tam může být spousta věcí

K maďarské fosilii, která je už pouze hlubokovodní, řekl, že žila v hloubce "pod 500 metrů". "Dnešní vampýrovky žijí třeba 700 m až 2,5 kilometrů pod hladinou, podotkl Košťák. Poznamenal také, že na zvíře v hloubce si netroufnou predátoři, dostane se tam totiž málokdo. Výstřední, krvavě rudá vampýrovka, kvůli vzhledu přezdívaná i "upíří chobotnice" je přitom neškodná. Živí se "mořským sněhem" - zbytky výkalů, planktonu a mrtvých organismů. Je jediným žijícím zástupcem starobylého řádu vampýrovek,

Zřejmě díky dávnému sestupu do hlubin podle Košťáka vampýrovky také přežily dopad asteroidu před 66 miliony let, který způsobil masivní vymírání druhů. Ekosystém v hlubinách podle vědce zůstal v podstatě netknutý. "Tam se ještě mohou schovávat věcí, které jsou tady od jury. Což je i případ vampýrovky," uzavřel Košťák.

KAM DÁL: Skvělý objev: Archeologové našli v Brně-Starém Lískovci okraj pravěké vesnice.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru