Nenecháme mozek zlenivět

Když budeme mozek trénovat, bude dlouho svěží
 

Odposlechnuto v kavárně: Viděla jsi včera ten film v televizi… Víš, jak se jmenoval…? Hrál tam ten, no ten, jak tak strašně zhubnul, no přece… Mám to na jazyku… Ježíšmarjá, já už si nepamatuju fakt vůbec nic…

Nepřipomíná vám to něco? Nezoufejte. V 50, 60 letech je to normální. Stává se to už třeba ve 30. Máme prostě v mozku spoustu nových informací, nesoustředíme se, jsme zahlceni civilizačním šumem.

Výpadků paměti si začneme víc všímat po padesátce. Zapomínáme, kam jsme dali klíče, co bylo na seznamu nákupů, který jsme si připravili a zapomněli doma, jak se jmenovala naše oblíbená spolužačka, kterou vidíme před sebou „jak živou“ a nenaskočí nám její příjmení za svobodna. A je to tady, říkáme si. Alzheimer.

I stárnoucí mozek má schopnost růstu

Ale nebojte, ten to s největší pravděpodobností (ještě) není. Je to jen zapomnětlivost a nesoustředěnost. Ale ve vyšším věku je vhodné a skoro by se dalo říci nutné lenivý mozek trénovat a povzbuzovat k normálním i neobvyklým činnostem. (Připomeňte si náš článek o čištění zubů levou rukou…)

Trochu teorie: Příčinou duševního „úpadku“ není odumírání nervových buněk, ale snižování počtu a kvality výčnělků neuronů, které přenášejí informace mezi buňkami. Tato mezibuněčná komunikace je základem paměti. Spoje mezi výčnělky neuronů (dendrity) se jmenují synapse, a ty – pokud nejsou pravidelně používány – způsobí zakrňování dendritů.

Takhle nějak si můžeme představit dendrity...

Stále můžeme růst

A toto čtěte obzvlášť pozorně: donedávna se soudilo, že dendrity mohou růst pouze v dětském mozku. Ale tak to není: i ze starých neuronů, a to je velmi dobrá zpráva, mohou vyrůst nové! I stárnoucí mozek má schopnost růst.

Náš mozek potřebuje různé podněty

Opakované rutinní činnosti mozek nerozvíjejí. Zapojování smyslů novým způsobem, reakce na nové a neočekávané podněty – to je pro něj „to pravé ořechové“.

Většinu informací získáváme sluchem a zrakem. Ostatní smysly – chuť, čich a hmat jsou jakoby upozaděné. Zkuste zavřít oči a projít se po pokoji. Pokud vyřadíme zrak, uvědomíme si důležitost hmatových podnětů – a přitom naplno zapojíme mozek.

 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru