„Děda je koupil od Lichtenštejnů,“ vypráví ing. Klusáček. „A já, když jsem šel do důchodu – bylo to v roce 1992 a bylo mi 60 - jsem požádal o vrácení majetku. To se stalo, a první moje povinnost byla dát všechno do pořádku.
Sladovna sice byla v chodu, ale také byla ve špatném stavu. Museli jsme rekonstruovat, postarat se o čištění odpadní vody, která se do té doby vypouštěla do rybníka, betonové podlahy nahradit dlažbou, vyřešili jsme emise a doplnili strojové vybavení.“
(Čtěte také o pivovarech severně od Prahy.)
Regionální potravina je tady
Už kolem roku 1900 vznikaly kolem konkurenční malé pivovary, a tak František Klusáček tehdy objekt přestavěl na sladovnu a jeho vnuk ing. Karel Klusáček v této tradici pokračuje, a před 3 roky obnovil tradici vaření piva. A to tak dobře, že jejich dvanáctistupňový ležák byl letos oceněn jako Regionální potravina.
Přečtěte si také. Pivo se pije už 5000 let
Benešovský ležák získal titul Česká chuťovka
Slad z humen je nejlepší
Budova středověkého pivovaru se sladovnou má půvab a atmosféru, a také se v ní dobře daří sladu; ječmen klíčí na humnech, je velmi kvalitní a žádaný nejen u nás. Lodí jede až do Ameriky, vyváží se do Španělska, do Německa, do Itálie, do Ruska a dalších zemí.
26 druhů sladu
„Pro malé pivovary zabezpečujeme veškeré suroviny pro výrobu piva,“ vysvětluje Karel Klusáček. „Máme 26 druhů sladu, všechny naše i světové druhy chmele i pivovarské kvasnice. Říká se, že slad je duší piva. Pivovary proto dávají přednost českému sladu, který je vyrobený především naší humnovou technikou.“
O budoucnost se nebojí
Ing. Klusáček myslí i na budoucnost: „Restaurační pivovar máme společně s kolegou Janem Žižkou, po mně nastoupí syn Vojta a práce tu bude dost i pro vnuka, který se chystá na Střední průmyslovou školu potravinářských technologií, na specializaci výroba sladu a pivovarnictví.“
Nabídka pivovaru
Základem sortimentu je Světlý ležák, dále tmavý ležák -mouřenín, polotmavý rauch, zázvorové pivo a řada svrchně kvašených piv – pšeničné, anglický porter, IPA a Single Ale.
První várku Kounického ležáku dali na trh v roce 2012. Já jsem ochutnala sedmnáctistupňového portera – a jela jsem domů poměrně zvesela.
Čtěte také: