Král jedů oměj šalamounek: I minimum může znamenat rychlou smrt

S touto rostlinkou si není radno zahrávat
Zobrazit fotogalerii (3)
02.05.2017 - 06:00   |  

Jeho květy jsou naprosto fascinující a určitě vás uchvátí. Jenže tahle modrá rostlinka je velmi nebezpečná. Jedná se totiž o prudce jedovou bylinku, která v celé Evropě nemá obdoby. Čím je tak nebezpečná a jak ji poznáte?

I na našich loukách a hájích je k nalezení velmi prudce jedovatá rostlina. Oměj šalamounek je dokonce nejvíce jedovatou rostlinou v celé střední Evropě. Zajímavé je, že je svým vzhledem velmi atraktivní a líbivý, což je jeho dokonalý způsob maskování. 

Oměj šalamounek patří do čeledi pryskyřníkových. Dosahuje výšky 40-140 cm a kvete do června až do srpna. Jedná se o trvalku, která má hlízovitě zduřelý oddenek. Lodyha je silně olistěná, listy dlanité a vroubkovaté.

Jak si ho nesplést?

Květy rostliny jsou světle modro-fialové, horní okvětní lístek tvoří úzkou helmu, její výška je mnohem větší než šířka. Roste výhradně v horách a jedovatá je celá rostlina. 

Jeho květy jsou modrofialové, horní okvětní lístek přilbovitý, širší než vysoký a se dvěma dlouze stopkatými okvětními lístky. Tyčinky mají zahnuté přilehlé chloupky. Plodem je měchýřek, který se rozskočí. 

Jeho jedovatost nemá v Evropě obdoby

Fascinující nádherný květ této rostliny je nejjedovatější a nejvíce nebezpečnou evropskou rostlinou. Ve středověku se dokonce do její šťávy namáčely špičky šípů a kopí, čímž se měnily ve smrtící zbraně. 

Germáni ho používali při magických šamanských rituálech a byl také součástí čarodějnických mastí. 

Na otravu omějem zemřel legendární římský císař Claudius, a to v roce 54 n. l. Důvodem byly především politické motivy. 

Otrava se projevovala velmi rychle a především pálením v ústech a třesem celého těla. Postiženého poléval pot a vzápětí jím třásla zimnice, dostavilo se zvracení a také silný průjem. Následně došlo na odumření končetin a dostavila se smrt v důsledku obrny dýchacích cest a zástavy srdce. 

Může pomoci při náhlé horečce

Dnes je oměj velmi cenným homeopatickým lékem. Rostlina roste vysoko v horách pod pálícím sluncem a v neustálem větru, jeho kořeny pak omývá ledová pramenitá voda, a proto pomáhá v prvních stadiích nachlazení, chřipky a horečky. 

Čím je nebezpečný?

Rostlina obsahuje především diterpenoidní alkaloidy, kterým je například akonitin, což je jeden z nejvíce prudkých a nejrychleji působících rostlinných jedů. Dále je v ní pak obsažen také napellin, lykoktonin, hypoakonitin a další. Alkaloidy jsou suverénně nejvíce obsaženy v listech a hlízách. Jejich obsah je však hodně závislý hlavně na stanovišti, na kterém rostlina roste, a také na roční době, jelikož v hlízách je nejméně alkaloidů v době květu a jejich obsah roste především na podzim a v zimě. 

Příznaky otravy se objevují již při požití minimálního množství ve formě 0,2 mg akonitinu. Smrtelná dávka je pak asi 3 až 5 mg, což představuje zhruba pár gramů kořene. První příznaky se objeví již po několika minutách a přímo ke smrti může dojít již během několika málo hodin. 

Jedovatosti oměje se již v dávných dobách s velkým úspěchem využívalo v lidovém travičství nebo také ke trávení vlků. Těm se předhazovalo maso, které se touto jedovatou rostlinou potíralo. 

Po požití rostliny se dostavuje pocit mravenčení v dutině ústní, který se dále šíří na celou hlavu. Později se mravenčení a píchání rozšiřuje na konečky prstů, prsa, záda a pánev a následně dojde k úplnému znecitlivění. 

Obecně je prognóza otravy skutečně velmi vážná, i těžké otravě ovšem lze předejít, podaří-li se udržet činnost srdce a dechu. První pomoc spočívá ve vyvolání zvracení, nezbytné je ovšem přivolat také lékařskou pomoc. U dětí se dokonce vyskytly údajně i otravy po vysávání sladkého nektaru z květů. 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru