Chmel otáčivý neznamená jen pivo, ale může být i okrasnou rostlinou

Chmel je schopen pomoci i jinak než jen ve formě piva
Zobrazit fotogalerii (3)
21.07.2017 - 06:01   |  

Když se řekne chmel, představí si každý z nás určitě pivo. Nutně to ale nemusí znamenat, že na nic jiného dobrý není. Používá se totiž i ve farmaceutickém průmyslu a dokonce může hodně zušlechtit vaši pergolu, zeď nebo plot.

Chmel otáčivý je vytrvalá bylinka, která obvykle disponuje silným svislým oddenkem a velkým počtem podzemích výhonků. Jako trvalka nemá problém na jednom místě vydržet klidně i 20 - 25 let.

Stonek rostliny je tenká, čtyřhranná pravotočivá lodyha, jež dosahuje výšky kolem 3 - 5 metrů, ve výjimečných případech dokonce někdy i 10 m. Povrch stonku je drsný a porostlý háčkovitými chlupy, které napomáhají při popínání.

Chmel patří k velmi starým kulturním rostlinám. Už ve středověku ho labužníci pojídali se solí, pepřem, octem a olejem, přičemž věřili v jeho léčebné účinky. První údaje o pěstování chmele na území ČR se datují na rok 859.

Listy jsou ve střední části lodyhy vstřícné, dlanité a dlouze řapíkaté, přičemž mají vejčitou až okrouhlou čepel, která je 3-5klanná a 3-5dílná, dosahují šířky až kolem 20 cm. Okraj listů je pilovitý a jejich báze je hluboce srdčitá.

Povrch na svrchní části listu je tmavě zelený a drsný, naopak spodní strana je světlejší se žlutými žlázkami. Na bázi řapíku se nacházejí dva téměř srostlé blanité palisty. V horní části lodyhy jsou listy menší, převážně střídavé a často celistvé či laločnaté.

Samčí rostliny mají na konci lodyh v úžlabí listů vrcholičnaté laty prašníkových květů. Zelenavá samičí květenství se skládají z krátkých klásků, z nichž se tvoří vejčité šištice, jež v úžlabí listů vyrůstají ve dvojici. Samotným plodem je potom z obou stran zploštělá vejcovitá nažka. Plodenství chmele otáčivého jsou převislá, až 6 cm dlouhá, přičemž mají zvětšené suché žlutavé listeny.

Vyskytuje se prakticky všude

Kromě kulturních odrůd, které se pěstují ve chmelnicích na produkci šištic, se také můžeme s chmelem setkat běžně ve volné přírodě. Chmel otáčivý je původní téměr v celém mírném pásmu Eurasie. Vzhledem k pěstování však byl zavlečen také do Severní a Jižní Ameriky, Austrálie a dalších částí světa.

V rámci naší země můžeme najít planě rostoucí chmel na kraji lesů či podél vodních toků, kde často zcela pokrývá sousední domy nebo křoviny. I planý chmel je ovšem velmi pohlednou rostlinou.

Neznamená nutně jenom pivo

Příznivé účinky chmelu otáčivého můžeme pocítit tím způsobem, že ho použijeme při léčbě nervozity, úzkosti, poruch spánku, napětí nebo podráždění. Díky přítomnosti látek hořké chuti je s dobrými ohlasy používán i ve formě nápojů jako stimulant chuti a při poruchách trávení.

Lokálně ale také působí proti bakteriím a pomáhá při léčbě vředů. Extrakty působí též diureticky, což znamená močopudně. Odvádí tak vodu z těla a čistí ledviny. Chmel otáčivý pomáhá také při kolikách, proti křečím střev a dalším podobným bolestem.

Mladé výhonky chmele se dodnes někdy užívají jako zelenina. Z výhonků se také připravují i polévky nebo omelety. Hlávky samičích květů (chmelové šišitce nebo extrakt z nich se používají v pivovarnictví v rámci výroby piva, jelikož obsahují hořčiny, které mu dodávají chuť a aroma.

Menší množství se využívá také ve farmaceutickém průmyslu, potravinářství a při výrobě kosmetických přípravků. Samčí rostliny jsou při kulturním pěstění likvidovány, aby se zabránilo opylení samičích chmelových šištic, které opylením výrazně ztrácejí na své kvalitě.