Chronické srdeční selhání jako velká neznámá. Jakých je pět nejčastějších otázek?

Lidé si obecně často pletou chronické srdeční selhání s infarktem.
Zobrazit fotogalerii (3)
28.08.2017 - 06:30   |  

Téma, které by se mělo řešit a diskutovat o něm, ovšem lidé to moc nedělají. Hlavním problém je špatná informovanost na toto téma. Jak se pozná tato nemoc a jaký je její rozdíl v porovnání s infarktem?

Láska na první pohled, zamilování se, první schůzka doprovázená zběsilým bušením srdce. Se srdcem si spojujeme mnoho životních situací. Jen málo z nás však ví, jak naše srdce skutečně vypadá a funguje a co se stane, když mu začnou docházet síly.

Srdeční selhání je onemocnění, které postihuje až 200 tisíc Čechů. Během života se rozvine u jednoho z pěti.

I srdce může onemocnět a přestat zvládat své každodenní úkoly. Jednou ze stále častějších nemocí, která se rozvine u jednoho z pěti lidí nad 40 let, je srdeční selhání. V České republice jím trpí 200 000 obyvatel a dalších 40 tisíc případů ročně přibude. Na co bychom se měli ptát a co bychom o této nemoci měli vědět?

 

Co je to chronické srdeční selhání?

Srdce je pumpa našeho života. Pracuje bez zastavení 24 hodin 365 dní v roce, ať jsme v klidu, nebo v běhu. Srdeční selhání je chronické onemocnění, při kterém srdce nezvládá zásobovat naše orgány dostatkem krve, kyslíku a živin. Potíže spojené s onemocněním se mohou zprvu projevovat při větší námaze, třeba během sportu. S postupem času ale i při běžných aktivitách, jako je chůze, nebo i když jsme v klidu. Srdci totiž dochází síly.

Jak poznám, že je něco v nepořádku?

Srdeční selhání se projevuje řadou příznaků, které si přirozeně se srdcem nespojujeme. Jedná se o dušnost, otoky nohou a kotníků, nárůst váhy, výraznou únavu, nechuť k jídlu, vyšší frekvenci močení. Tyto příznaky jsou reakcí těla na nedostatečné prokrvení některých orgánů či nahromadění krve na nežádoucích místech. Srdce není schopné krev plynule rozvádět po celém těle a ono se ozývá podle toho, kde se krev hromadí.

Srdeční selhání většinou dědičné není. Dědičné jsou ale jeho předpoklady, mezi které se řadí například vysoký krevní tlak, cukrovka, obezita a ateroskleróza (poškození cév), která vede k infarktu myokardu. Ty představují významné rizikové faktory.

Pokud se nahromadí v plicích, začneme mít pocit dušnosti, nejprve při zatížení, posléze i v klidu. Zhoršení paradoxně přichází při poloze vleže. Dušnost se může objevit v noci a vést k probuzení s nutností posadit se, což je jeden z typických příznaků srdečního selhání. Časté jsou také otoky kotníků a nohou, za které nemůže datum narození ani dlouhé cestování, ale slabé srdce, které není schopné krev přepumpovat.

Projevem srdečního selhání je i náhlý nárůst váhy a zvětšení pasu právě vlivem zadržené krve v břišní dutině. Přestože náhle přibíráme na váze, často ztrácíme chuť k jídlu. Nahromaděná tekutina v břiše totiž zhoršuje trávení a způsobuje plynatost.

Dalším z příznaků je zvyšující se únava a nápadná nevýkonnost. Při srdečním selhání srdce dodává krev životně důležitým orgánům na úkor svalů, takže se cítíme již po malé zátěži vyčerpaní a malátní. Někdy se srdce snaží rozehnat zadrženou krev a začne zrychleně bušit. Tohle bušení srdce však nemá s láskou nic společného.

Jaký je rozdíl mezi infarktem a srdečním selháním?

Srdeční selhání za infarkt zaměňuje téměř polovina Čechů. Jedná se však o odlišné onemocnění. V případě infarktu myokardu dojde k ucpání jedné z věnčitých tepen, které zásobují naše srdce krví, a postižená část srdečního svalu začne odumírat. Pacient pociťuje bolest na hrudníku a u srdce, která se rozšiřuje dále do těla, a měl by rychle vyhledat lékařskou pomoc.

Chronické srdeční selhání je onemocnění, při němž je srdce z nějakého důvodu zesláblé, a proto dlouhodobě nezvládá tělo zásobovat dostatečným množstvím krve, živin a kyslíku. Opakovaný nebo rozsáhlý infarkt v minulosti a onemocnění věnčitých cév jsou jedny z  nejčastějších příčin srdečního selhání.

Proč je důležité příznaky včas rozpoznat a vyhledat lékaře? 

Zrádnost příznaků srdečního selhání spočívá v tom, že přichází plíživě a zdánlivě nesouvisí se srdcem. Dušnost, otoky končetin a únava, které onemocnění doprovází, jsou často spojovány s věkem nebo s tím, že přibereme. Právě tyto potíže mohou značit srdeční selhání. Včasné rozpoznání umožňuje lékařům zdravotní stav pomocí léků kontrolovat, popřípadě lze odstranit vyvolávající příčinu onemocnění. Pacient tak i přes diagnózu může žít plnohodnotným životem.