Každých 30 vteřin umírá jeden pacient na žloutenku. V Česku nejvíce hrozí typ C. Lékařka řekla, proč jsme bezbranní

Nažloutlé oči jsou známkou problémů s játry
  |   zajímavost

Ve světě trpí žloutenkou více než 325 milionů lidí a různým typům tohoto onemocnění každoročně podlehne 1,1 milionu pacientů, jak vyplývá z údajů WHO. Na 28. července připadá Světový den boje proti žloutence, který si klade za cíl zvýšit povědomí o této nemoci. 

Virová hepatitida, lidově žloutenka, je závažné infekční onemocnění, které napadá játra. Existuje celkem 5 typů této choroby, které se označují písmeny A až E. Světová zdravotnická organizace u příležitosti letošního Světového dne hepatitidy zdůrazňuje potřebu rozvíjet lepší přístup k léčbě a péči bez ohledu na konkrétní typ nemoci.

Jak se žloutenka přenáší?

V České republice se lze setkat hlavně s typy A, B a C. MUDr. Kristina Slavíková vysvětluje, jak nemoc rozpoznat: „Virová hepatitida se většinou projevuje nevolností, nechutenstvím, změnou barvy kůže a bělma, popřípadě i teplotami. V Česku je nejnebezpečnější typ C, proti kterému zatím neexistuje očkování. Přenáší se krví a dlouhou dobu může působit bezpříznakově. Pokud se ovšem neléčí, může vést až k cirhóze nebo rakovině jater,“ říká Slavíková.

Hepatitida typu B se taktéž přenáší tělními tekutinami a u pacienta se projevuje do 6 měsíců. Je méně riziková než typ C, pacient ovšem zůstává i po vyléčení na celoživotní dietě. Nejběžnější a také nejméně závažná forma je žloutenka typu A, známá také jako "nemoc špinavých rukou". „Název jí dal právě nejčastější způsob nakažení. Do těla se virus dostává v důsledku nedostatečné hygieny rukou, prostřednictvím znečištěných potravin nebo z kontaminované vody. Inkubační doba se pohybuje mezi 15 a 50 dny a po vyléčení choroba většinou nezanechává trvalé následky.“

Očkování je nejúčinnější

Mezi základní preventivní doporučení patří dodržování osobní hygieny, řádné mytí rukou, konzumace čistých potravin a pití nezávadné vody. Nejúčinnější formou ochrany je však očkování. Vakcínou proti typu B se v České republice očkuje podle povinného očkovacího kalendáře.

Každý dospělý člověk by tak měl být chráněn minimálně dalších 15 let. Po uplynutí této doby si mohou zájemci nechat zjistit stav protilátek v krvi. Přeočkování a vakcínu proti typu A však už veřejné pojištění nehradí.

Zdroj: WHO

KAM DÁL: Postcovidový syndrom po omikronu: Přednosta plicní kliniky popsal příznaky a léčbu dětí i dospělých. Radí, co sledovat.

Klíčová slova: