Prořezávání stálého chrupu, tedy trvalých zubů, trvá v dětských ústech od pátého přibližně do třináctého roku života. Během této doby má dítě tzv. smíšený chrup. Mnozí rodiče nevědí, že prvními trvalými zuby v dětských ústech často nejsou přední řezáky, ale stoličky - šestky. Obyčejně je totiž ještě považují za mléčné zuby.
"Nový zub" je citlivější
Šestky obecně patří mezi nejvíce ohrožené trvalé zuby, protože jsou v ústech nejdéle, od nízkého věku, prořežou se ještě v době, kdy si dítě nedokáže správně a důkladně vyčistit zuby; k tomu všemu mohou mít členitý a porézní povrch. Znamená to často hluboké rýhy, které odborníci nazývají fisury. Lehce se v nich zachytává potrava, hromadí povlak a množí se bakterie zubního kazu.
K tomu všemu platí, že definitivní mineralizace zubní skloviny a dokončení vývoje zubního kořenu nastává v průběhu dvou, tří let po vytlačení zubu. I proto je "nový zub" v ústech citlivější a na tzv. demineralizaci, kdy se povrch skloviny poškodí, rozpouští a uvolňuje minerály. Potom už mají bakterie zubního kazu lehkou úlohu.
Šestky se doporučuje zapečetit jako první
Nejlepší je to dokonce hned po samotném prořezání, a to ještě před tím, než se stihnou vytvořit trhliky ve sklovině s náběhem na kaz. Zuby už však musí být přístupné samotnému pečetění, takže plně prořezané, žvýkací plochy nesmí být překryté dásní.
Je to hlavně z toho důvodu, aby se nevynechala nějaká rýha nebo jamka, ale i proto, že jinak v ústech není možné udržet suché pole. Sliny se totiž nesmí dostat na plochu zubu, kterou pečetíme, jelikož u většiny pečetidel to snižuje přilnavost pečetidla k zubu.
Také by však stoličky neměly být prořezané příliš dlouho, neboť rýhy jsou už po určitém čase osídlené mikroorganismy a hrozí, že v nějaké hlubší rýze zůstane patologická flóra, kterou tam zapečetíme. Zub se s kazem nesmí zapečetit, protože bakterie mají pod pečetidlem výborné podmínky na rozmnožování.
Základem je správné čištění
Nejdůležitější je bezesporu dítě správně naučit čistit si zuby a také jednotlivé zubní plošky. Pečetění totiž není záchrana, i v okolí pečeti může při nedostatečné ústní hygieně vzniknout kaz a podobně i v mezizubních prostorech. Za stav zubů dětí do věku 13 let plně zodpovídají jejich rodiče.
Pečetit zuby mohou ale na základě indikace od zubního lékaře i dentální hygieničky. Vždy se však doporučuje vyšetření zubním lékařem, protože fisury na zubech mají různé tvary a některé ani není možné zapečetit. Místo, kam se nanáší pečeť, musí být speciálně vyčištěné.
Často se mluví o tom, že člověk "kazivé zuby" zdědil. Je pravda, že vznik zubního kazu může ovlivnit dědičný faktor, jako je rychlost produkce slin, jejich množství a složení schopné neutralizovat kyseliny, tvar zubů a jejich postavení, činnost jazyka a obličejového svalstva. Za potravu, jakou člověk příjímá (hlavně množství cukrů), je však každý zodpovědný sám. Platí to, že čisté zuby se nekazí, i když někdo musí jejich čištěním strávit více času než ten druhý.
KAM DÁL: Jak být krásná i s černými zuby? Japonské ogahuro má své zvláštní kouzlo.
