Vakcíny proti covid-19 pod obrovským tlakem dezinformací. Očkování je ale podle odborníků jediné východisko z krize

Stejně jako v minulosti u jiných onemocnění i v případě koronaviru je očkování jediným východiskem, jak virus potlačit
Zobrazit fotogalerii (2)
 

Z několika průzkumů veřejného vyplývá, že více než polovina Čechů si není jistá, zda se nechá naočkovat proti koronaviru. Ovlivňuje je tlak dezinformací, ale i nedostatek srozumitelných, vědecky podložených informací ohledně vyvíjených vakcín. Svou roli v avizované neochotě nechat se očkovat hraje také dlouhá léta živený odpor proti očkování podložený nepravdivými údaji o jeho škodlivosti.

Dezinformace a hoaxy vzbuzují obavy. Lidé si pak nejsou jisti tím, co je a není skutečné. Pro mnohé, kteří nejsou a ani dosud nebyli v přímém kontaktu s problematikou klinického hodnocení a kteří nesledují zahraniční zdroje či nejsou zvyklí si informace pečlivě ověřovat, je velmi jednoduché dezinformátorům "naletět".

„To může vést k vyššímu procentu odmítání očkování, kterého se odborníci oprávněně obávají. S jistotou totiž víme, že k úspěšnému zastavení šíření viru a návratu do běžného života bez lock-downů nám pomůže pouze dosažení 60–70% proočkovanosti populace,“ vysvětluje Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.

Jiné východisko neexistuje

„Stejně jako v minulosti u jiných onemocnění i v případě koronaviru je očkování jediným východiskem, jak virus potlačit a vrátit náš život do běžných kolejí. Proces testování a schvalování vakcíny se řídí přísnými pravidly a ani v případě vakcíny proti covid-19 tomu není jinak. Na očkovací látky jsou z pohledu bezpečnosti a účinnosti kladeny vysoké nároky. K českým pacientům se tak dostane pouze maximálně prověřená vakcína,“ tvrdí ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová.

Očkování doplácí na svůj úspěch
Díky očkování se v minulosti podařilo vymýtit některé infekční nemoci (např. dětskou obrnu, záškrt nebo invazivní Hib infekce). Lidé tak někdy mají pocit, že očkování už není třeba. „Téměř nikdo z nás již nezná většinu infekcí, proti kterým se očkuje. Neví o závažných projevech, nevidí děti dusící se díky pablánám v krku při záškrtu, děti v křečích při tetanu, děti, kterým praskají cévky v očích a nemohou popadnout dech při černém kašli, pacienty, jimž pomáhaly dýchat tzv. železné plíce při poliomyelitidě. A tak bychom mohli pokračovat u všech preventabilních nemocí. Očkování přeci nevymýšlíme pro nic za nic, ale proto, že chceme, a naštěstí mnohdy umíme, zabránit závažnému onemocnění. Tento výdobytek medicíny bychom měli oslavovat, nikoli zpochybňovat,“ vysvětluje MUDr. Šebková.

Zároveň dodává, že je přirozené, že lidé mají obavy z nových vakcín. Tyto obavy jsou však většinou neopodstatněné a plynou z dezinformací, které se šíří ve veřejném prostoru a nejsou založeny na pravdivých informacích. „Je nesmírně důležité, aby lidé čerpali z ověřených zdrojů. A to je naše role, tyto informace občanům nabídnout. Proto jsme ve spolupráci s Asociací inovativního farmaceutického průmyslu připravili přehled mýtů, které se objevují v souvislosti s vakcínou proti covid-19, a sepsali k nim jasná fakta.“

Jen dodržování hygienických návyků nestačí

Na snížení výskytu nemocí má vliv mnoho různých faktorů, včetně úrovně hygieny. Hygienická opatření, jako jsou sociální distancování, mytí rukou a nošení roušek či respirátorů, velmi účinně pomáhají prostup populací zpomalovat, ale nemohou šíření viru v populaci zcela zastavit.

„Nejtypičtějším příkladem může být očkování proti závažným hemofilovým infekcím, které u nás bylo zavedeno před několika lety, tedy v době, kdy nemůže nikdo zpochybnit vysokou úroveň hygieny. Až díky očkování došlo k dramatickému snížení výskytu zákeřných epiglotitid neboli zánětů hrtanové příklopky, onemocnění, které ohrožovalo životy dětí. Vliv očkování je zde nezpochybnitelný,“ uvádí Dvořáček.

Snížily vakcíny výskyt infekčních nemocí?

Příkladem za všechny může být očkování proti dětské obrně. Je dokázáno, že bezprostředně po zahájení vakcinace se frekvence výskytu dětské obrny v mnoha rozvinutých zemích výrazně snížila. V roce 1961 se tehdejší Československo stalo díky očkování dětí dokonce první zemí na světě, kde byla dětská obrna vymýcena na národní úrovni.

Jiným příkladem dobré praxe může být vymýcení pravých neštovic, závažného onemocnění, které během 20. století zapříčinilo 300–500 milionů úmrtí na celém světě, o což se zasadili i přední čeští epidemiologové zastoupení například prof. MUDr. Karlem Raškou.

„Očkování je nejlepší ochranou před virovými onemocněními. Čím dříve dosáhneme dostatečného počtu očkovaných osob, tím dříve můžeme čekat návrat společnosti do stavu před pandemií,“ doplňuje ředitelka Irena Storová.

Funguje kolektivní imunita?

Co se stane, pokud kolektivní imunita poklesne pod odborníky doporučovanou mez, lze ilustrovat na příkladu snížení proočkovanosti dětí proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám ve Velké Británii v letech 2003–2004 a souvisejícím nárůstu případů spalniček. „Potřebné procento proočkovanosti se liší podle typu vakcíny. U spalniček většina zdrojů uvádí nutnou proočkovanost 95 %. U některých vakcín postačí 85 %. Míra návratu nemocí pak závisí na míře proočkovanosti,“ vysvětluje MUDr. Alena Šebková, předsedkyně OSPDL ČLS JEP.

Ve sledovaném období dosahovala ve Velké Británii proočkovanost proti spalničkám pouze 80 %. Během 2–3 let se tak opět začaly množit případy onemocnění. Jen v roce 2006 bylo nahlášeno nejen 773 případů onemocnění, ale také 1 úmrtí dítěte. Jednalo se o první úmrtí na spalničky v UK za 14 let. V roce 2012 bylo detekováno 2 016 případů spalniček. Situace vygradovala v květnu roku 2013, kdy ve Walesu propukla spalničková epidemie, kterou zažehnalo až masové očkování. I zde byla příčinou nízká proočkovanost, tj. slabá kolektivní imunita.

Důvod poklesu proočkovanosti?

Zcela prozaický. Prokazatelně podvržená studie o souvislosti mezi očkováním a autismem. „Neznám žádnou studii, která by potvrdila tvrzení o tom, že autismus je způsoben očkováním. Tento mýtus byl opakovaně ze strany mnoha odborníků vyvrácen,“ říká MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně SPLDD ČR.

Podvrh byl prošetřen britskou lékařskou komorou (General Medical Council, GMC), její autor byl za záměrné falšování dat vyloučen z lékařských kruhů.

Je ohrožena kvalita vakcíny?

I když vývoj vakcín proti covid-19 probíhá akcelerovaně, urychlují se pouze administrativní kroky, což se netýká opatření k posouzení bezpečnosti. Zrychlení je možné díky zkušenostem s vakcínami proti SARS, MERS, Ebole a dalším onemocněním a zařazení dostatečného množství účastníků do klinického hodnocení. Někdy dochází ke slučování fází studií při dodržení maximální bezpečnosti vyplývající z mezinárodně̌ platných pravidel Správné klinické praxe (Good Clinical Practice, GCP).

Rozhodnutí o registraci budoucích vakcín bude podloženo všemi potřebnými údaji (jako v případech jiných nových vakcín), aby byla zajištěna bezpečnost, kvalita a účinnost očkovací látky. Samotné registraci vakcíny bude standardně předcházet posouzení nezávislými regulačními autoritami. V USA se jedná o Úřad pro kontrolu léků a potravin (Food and Drug Administration, FDA), v Evropě o Evropskou agenturu pro léčivé přípravky (European Medicines Agency, EMA). Pouze vakcíny, které prokáží bezpečnost, kvalitu a účinnost budou registrovány a uvedeny na trh.

Bude k vymizení viru stačit promoření populace?

Odborníci se shodují, že k zastavení šíření viru covid-19 je potřeba dosáhnout 60–70% imunizace společnosti. Samovolné promoření není akceptovatelné, neboť by hrozilo velké množství obětí a pravděpodobně také kolaps českého zdravotního systému. Jedinou cestou k návratu k normálnímu životu a opětovnému nastartování koronavirem ochromené ekonomiky je dosažení kolektivní imunity prostřednictvím očkovaní.

KAM DÁL: Co všechno dostanete za dolar? Pokud jste NASA, tak půdu z Marsu.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru