Zaniklé Svatojánské proudy jsou ozvěnou trampské historie. Nádherná příroda vás očaruje

Z vyhlídky Máj je krásně vidět, kudy vaše cesta povede, když se vydáte podél bývalých Svatojánských proudů
 

Svatojánské proudy už jsou minulostí a plynoucí řeka už není tak silná jako v minulosti. Nelehký terén cest a cestiček podél štěchovické přehrady vám sice dají zabrat, ale odměnou jsou krásné výhledy a třeba i návštěva na tradiční trampské obci Ztracenka. 

Svatojánské proudy byl úsek Vltavy mezi Slapy a Štěchovicemi. Charakteristické pro ně byla divokost. Hluboké skalnaté údolí vytvářelo v silném proudu Vltavy obrovské peřeje. Labutí píseň  tohoto přírodního klenotu započala výstavbou štěchovické nádrže a definitivní tečku napsala slapská přehrada.

Dnes si kouzlo vzácného místa můžeme připomenout jen na fotografiích nebo poslechem Vltavy od Bedřicha Smetany. Socha sv. Jana Nepomuckého byla společně s Ferdinandovým sloupem přemístěna pod slapskou přehradu. 

Proč Svatojánské proudy?

Úsek řeky v divokém skalnatém údolí získal jméno po soše Jana Nepomuckého. Ten zde byl v těsné blízkosti postaven již v roce 1722.  Svatojánské proudy tak získaly jméno a místní voraři patrona. Další pamětihodností, která připomíná časy minulé, je Ferdinandův sloup. V 17. století bylo nutné odstřelit část skalisek Sedlo poblíž dnešní přehrady Slapy. Zbytek odstřelené skály posloužil pro Ferdinandův sloup, který upomínal na císaře, který zásah nařídil.

Postrach vorařů a lodivodů

Plavba vorů měla na našem území silně zakořeněnou tradici. První zapsanou zmínku o plavbě vorů nalezneme již z dob Jana Lucemburského z roku 1316. Dřevo se po vodě plavilo už od 12. století, ale ne v podobě voru. Svatojánské proudy jsou v historii vorařů zapsány jako ty nejdrsnější. Úsek plný peřejí a ostrých skalisek se v silném proudu stával velmi nebezpečným. Přeprava byla ohrožena, stejně tak jejich životy. Voroplavba definitivně skončila roku 1947, kdy v konkurenci rozšiřující se automobilové a železniční dopravy nemohla konkurovat. Poslední vor po Vltavě plul v roce 1960.

11. května 1889 vyznačil čerstvě založený Klub českých turistů ze Štěchovic ke Svatojánským proudům svou první českou turistickou značenou trasu. 

Turistická destinace

Bedřich Smetana neopomenul úsek divokých peřejí zaznamenat hudebně ve své symfonické básni Vltava. Největší slávu Svatojánské proudy zažívají na začátku 20. století. Romantiku místa objevuje obrovské množství turistů.

V okolí Svatojánských proudů vznikají hospody, hotely a místo začínají osídlovat trampové. Svatojánské proudy se tak stávají jednou z nejnavštěvovanějších výletních destinací v celém Československu. Obrovská sláva netrvala dlouho. Výstavba štechovické přehrady zásadně proměnila přirozený proud řeky. Od padesátých let tedy mizí kouzelné peřeje a divoký charakter řeky je ponořen v historii. Definitivní konec přinesla dostavba slapské přehrady.

Stezka podél řeky

Po stopách Svatojánských proudů můžete vyrazit i dnes. Ten pravý unikátní pohled na divokou řeku mezi skalisky už nebude nikdy možný, ale úsek mezi Slapy a Štěchovicemi nabízí mnoho jiných kouzelných scenérií. Stezka skalnatými úseky a návštěva trampských vesniček vás jistě osloví svojí nenapodobitelnou krásou.

Zdroj: praguecityline, kudyznudy, historie cs

KAM DÁL: Pražské metro mohlo být jedno z prvních na světě. Původní plány přerušila válka