Oppidum Stradonice, dvojník francouzského Bibracte

Oppidum Stradonice
16.03.2016 - 08:00   |  

Nedávno jsme přinesli informace o „zlatokopecké horečce“ u Stradonic, kde došlo k nálezu mincí z nejcennějšího kovu a poté i k objevení významného množství jiných předmětů z bronzu, keramiky a jiných materiálů. Starožitnosti, které se staly předmětem „kupčení“ mezi nálezci a sběrateli, dosvědčily jediné: v dávné minulosti se zde nacházelo významné sídlo. 

Keltové proti Markomanům

Nálezy u Stradonic byly identifikovány jako předměty vyrobené a užívané Kelty. Bylo zřejmé, že na tomto místě se tedy nacházelo sídlo představitelů této kultury. Šlo, jak je archeologům jasné, o oppidum…

Nicméně musíme čtenářům všechno vysvětlit a začneme těmi Kelty.

Takto se označuje kultura, která nemá příliš jasné „kořeny“. J.A.Maduit, autor knihy Keltové, uvažuje, že jde o lid, který se formoval do tohoto kmene od dob nacházejících se asi dva tisíce let před narozením Krista. Stejný autor považuje za jednu z centrálních oblastí „keltské pravlasti“ právě Čechy, kde se v tomto směru odvolává hlavně na Únětickou kulturu. Vedle Čech tvořilo dle Maduita „kolébku“ Keltů ještě Duryňsko. Z našeho a duryňského území se pak Keltové postupně rozpínali na všechny světové strany. Nicméně nelze říci, že by neměli na tomto území soupeře. Byli jimi Germáni, z nich pak hlavně kmen Markomanů, kteří ve stoletích kolem počátku našeho letopočtu vyvíjeli brutální snahu původní keltská území obsadit.

Bratranec oppida ve Francii

Oppidum na stradonickém území pochází z druhého století před Kristem. Uvádí se, že svého vrcholu dosahovalo kolem roku 120 př. Kr. Šlo o nezanedbatelné sídlo našich keltských předků. Postupným archeologickým průzkumem, konaným ve ztížených podmínkách po „drancování“  amatérů, o němž jsme se zmiňovali, se zjistilo, že zaujímalo rozlohu přes 90 hektarů. Soudí se, že toto oppidum mělo 4 brány, z nichž archeologicky jsou doloženy 2, z toho jedna je pak zdvojená.

Oppidum jako takové představuje „zástavbu“ podobnou pozdějším obcím a městům. Jde o soustředění obydlí a hospodářských staveb, mezi nimiž jsou volné plochy, některé lze ztotožnit s pozdější „návsí“ či „náměstím“. Na našem území archeologové objevili několik oppid, to Stradonické ovšem představuje vrchol, co se velikosti týče a nejspíš to bude platit i o jeho důležitosti. Četné nálezy zlatých mincí a pozůstatků zařízení pro jejich výrobu jednoznačně potvrzuje, že Stradonice měly vlastní mincovnu.

V roce 1899 navštívil tuto lokalitu francouzský archeolog J. Déchelett, který zasvětil život a dílo průzkumu oppida Bibracte. To popsal v Zápiscích o válce galské Gaius Julius Caesar. Déchelett se o Stradonice zajímal proto, že se velice podobají onomu francouzskému oppidu. Profesor Píč, který Stradonice studoval a popsal, sice onu podobnost vnímal, ale odmítal přijmout názor, že došlo k přímému ovlivnění vzniku těchto dvou tak vzdálených předvěkých sídel. Déchelett byl Stradonicemi nadšený, naučil se dokonce česky a přeložil Píčovu knihu o výzkumech ve Stradonicích do francouzštiny.   

Průzkumy Stradonic budou pokračovat

Stradonické oppidum bylo prozkoumáno nejenom na konci 19. století, ale i po vzniku Československa z osobních finančních prostředků prezidenta Masaryka. V roce 1981, v rámci výstavby plynovodu, byl proveden další archeologický průzkum. Věřme, že nešlo o poslední slovo vědy na tomto poli!                       


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru