Kilometry podzemních chodeb na Jílovsku a nová expozice zlata

O nové expozici zlata v jílovském muzeu a stavu podzemních důlních prostor na Jílovsku jsme si povídali s RNDr. Petrem Morávkem. Nová expozice zlata vznikala přes tři roky. V roce 2012 byla zahájena rekonstrukce místnosti, kde je část o jílovském revíru.

11.11.2015 - 07:47   |  
Petr Morávek ve své pracovně v Regionálním muzeu Jílové u Prahy

Jak jste sháněli exponáty do nové expozice zlata v jílovském muzeu?

Jílovské muzeum, založené místním rodákem Václavem Čihákem v roce 1891, se již více než 120 roků zabývá historií, etnografií a přírodou regionu a shromažďuje minerály, rudy, horniny, archeologické nálezy a historické dokumenty z širší jílovské oblasti. Když v šedesátých letech 20. století ukončily činnost jílovské doly, soubory důlních map, technických a geologických zpráv a sbírka vzorků rud a hornin byla umístěna v depozitáři muzea. Specielní muzejní expozice zlata obsahující i informace o dalších ložiskách zlata v Čechách byla zpracována již v 80. letech, nové poznatky a dokumenty získané během dalších třiceti let si vyžádaly její příslušnou novelizaci. Záměrem bylo přiblížit návštěvníkům muzea všechny významné zlatonosné revíry v České republice a poskytnout přehled historie těžby zlata od Keltů po současnost. Jednotlivé exponáty byly z části převzaty ze starších muzejních sbírek a ze sbírky jílovských dolů, další exponáty jsem poskytl z mé soukromé sbírky a část vzorků rud byla získáno trvalým zapůjčením z archivu jílovského dokumentačního střediska České geologické služby. V muzejní kanceláři mám zásuvkovou skříň se vzorky jílovských rud, kterou jsem měl už v kanceláři na dole. Fotografie a důlní mapy dalších revírů jsme získávali po muzeích v Písku, Novém Kníně, Zlatých Horách aj. Vytváření nové expozice zlata se spolu s pracovníky muzea podílel i jeho bývalý ředitel Ota Vorel, velice pěkné fotografie povrchu i podzemí starých štol poskytnul Petr Kříž, který se účastnil i výtvarného řešení části expozice. Práce to byla náročná, ale jsem rád jak to nakonec dopadlo. Snad novou expozici zlata přivítají i návštěvníci muzea....

 

Petr Morávek s hornickou švancarou při slavnostním otevírání expozice zlata

Můžeme se podívat do historických dolů?

Jílovské muzeum začalo koncem minulého století s otvírkou historických štol ve Studeném, kde byla prováděna těžba v sedmnáctém a osmnáctém století. Nejprve to byla štola sv. Josefa s úzkými dobývkami pravděpodobně již ze středověku, poté štola sv. Antonína Paduánského s pracemi z první poloviny 18. století. Asi před deseti lety k nim přibyla štola Halíře ve východní části revíru. Je to průzkumná štola z poloviny 20. století, která zastihla několik zajímavých starých dobývek.. Dvě z těchto štol získaly statut kulturních technických památek. .

 

Říká se, že je nějaká štola v Jílovém přímo na náměstí...

Jde spíše o pověsti. Na náměstí byla řada měšťanských domů a pod řadou z nich jsou sklepení vytesaná ve skále - zdaleka však není jisté, že by šlo o důlní práce na zlato. Moje babička měla ve starém domě na náměstí klenutý kamenný sklep se studnou, kam jsme na zimu ukládaly jabka ze zahrady - zlato jsem tam ale nehledal. Nejblíže náměstí bylo několik malých dolů na farní zahradě.

Čtěte také: Když se zlato stane životním osudem...  Geolog a znalec ložisek zlata RNDr. Petr Morávek má bohaté zkušenosti z celého světa. Nyní je vkládá do publikací a činnosti Regionálního muzea v Jílovém u Prahy.

Kde jsou tedy historické doly?

Nejrozsáhlejší těžební práce byly v západní části Jílového mezi hřbitovem a severní částí města. Hlavní šlojířská žíla tu byla těžena v délce jednoho kilometru do hloubky přes dvě stě metrů. Jde o práce staré pět až šest století, z doby bájného těžaře a pražskéhé měšťana Jana Rotleva, který se účastnil výstavby Prahy a postavil i budovu později věnovanou Karlově univerzitě Karolinum. Při hloubení nového průzkumného dolu Rotlev v 60. letech jsme zastihli zatopené dobývky, které pokračovaly do hloubky přes 170 metrů pod povrchem. Tyto historické důlní práce jsou dnes nepřístupné a nemělo by smysl provozovat šachtu s výtahem, aby si lidé prohlédli několik desítek metrů podzemí. Středověké dobývky ve štole sv. Josefa ve Studeném jsou dostatečně reprezentativní.

Čtěte také: Dokumentační středisko českých ložisek zlata v jílovském muzeu    
RNDr. Petr Morávek se stará také o celostátní dokumentaci minulých etap průzkumu a těžby mnoha českých ložisek zlata pro Českou geologickou službu – Geofond.

Jak je to s novodobými důlními díly na Jílovsku?

Likvidace jílovských dolů byla prováděna v roce 1969-1971. Bylo to v době, kdy nízká cena zlata byla vázaná na americký dolar (1 gram zlata za 1 dolar). Náklady na těžbu zlata v Jílovém byly podstatně vyšší, proto došlo k jejímu ukončení. Vazba amerického dolaru na zlato byla však čím dál tím víc neudržitelná, ceny všech ostatních komodit postupně stoupaly, a proto byla v roce 1971 ukončena. Krátce poté cena zlata začala rychle stoupat - nejprve na deset dolarů, později dvacet dolarů, dnes je to asi čtyřicet dolarů. Pokud by se tedy počátkem 80. let podařilo Jílové podržet, těžba by vzhledem k nárůstu ceny zlata mohla pokračovat. Bylo by však nutné provést rekonstrukci úpravny a dolu, k tomu však nebyly prostředky. Doly byly tedy uzavřeny, ústí hlavních štol zastřelena, úpravna zlata přešla na výrobu stavebnicového lešení HAKI.

 

Mapa dolu Pepř

Kdo se nyní o důlní díla stará?

Některá důlní díla převzalo do správy jílovské muzeum a zpřístupnilo je pro návštěvníky (štoly sv. Josefa a sv. Antonína Paduánského ve Studeném a štola Halíře ve východní části revíru). V posledních letech závazky od státu nad celým revírem převzalo občanské sdružení Montanika, včetně sanací případných propadů dobývek na povrchu. V současné době Montanika provádí otvírkové práce na Václavské štole od Sázavy, která byla ražená v polovině 19. století po odvodnění dolu Pepř. Dnes je tato štola o délce 1400 metrů až k dolu Pepř víceméně zpřístupněná, i když ještě ne pro širší veřejnost. Od dolu Pepř pokračuje zpřístupňování dalších částí podzemí až do Bohulib.

 

Kdy tyto prostory uvidí veřejnost?

Důl Pepř a úpravna v jílovském revíru (1968)

Jde o velký rozsah prací a jejich uskutečnění si vyžádá delší čas, hodně nadšení a pracovního úsilí. I tak bude přístup nejspíše jen pro menší skupiny na objednání. Asi před jedním měsícem jsem měl možnost se vrátit do míst těžby na šlojířské žíle na 1. patře dolu Pepř - po padesáti letech to byl pro mne silný zážitek. O zpřístupnění dolu P. Marie Vítězné u Jílového z 18. století se snaží skupina Jámy. Ale je to ještě náročnější, zpřístupnění bude jen pro zvané návštěvníky.

 

Čtete také: Muzeum v Jílovém oslavilo novou expozici zlata  U příležitosti státního svátku 28. října 2015 otevřelo Regionální muzeum v Jílovém u Prahy novou expozici o těžbě zlata.