Jeneč, bývalý majetek císařů Rakouska-Uherska

Obec Jeneč
Zobrazit fotogalerii (4)
25.01.2016 - 08:00   |  

V České republice jsou mnohá města a obce s bohatou historií a zajímavými památkami na dávné časy. Existují ovšem i sídla, kterými sice prošly různé události a svůj otisk v nich zanechaly zajímavé osobnosti, nicméně se na jejich území již nenachází hmotné pozůstatky dávnějších dob. Přesto by neměly upadnout v zapomnění...

Blízko Prahy se rozkládá Jeneč, v níž žije kolem patnácti set obyvatel, takže představuje klasickou obec na „předpolí“ hlavního města. Podobně jako jiné vsi, tvořila i ona část hospodářského zázemí šlechty, duchovenstva a později měšťanů. Jenči se v průběhu historie dostalo rovněž cti být majetkem císařů. Od konce 16. století patřila k panství Červený Újezd, první polovinu 18. století do panství Tachlovice, nejdříve pod Slánský, později Rakovnický kraj.

V polovině 19. století, kdy již bylo zrušeno poddanství, se Jeneč stala samosprávnou obcí. I tehdy však spadala soudem pod Unhošť, politicky do Smíchova, až se na konci 19. století stala součástí politického okresu Kladno. V polovině minulého století byla přiřazena k Praze – západ, a tak je tomu dodnes.

Barokní dům

Je to vlastně Jeník

Z jakého důvodu k tomu došlo, se nám nedochovalo, ale je jisté, že tahle obec dostala jméno po jednom z nejoblíbenějších křestních jmen v našich krajích -  Jan.  Vzhledem ke skutečnosti, že každý správný Čech je také trochu Němec, byl název obce uváděn i v řeči našich sousedů jako Jens či Genese, přičemž naposledy uvedený název opravdu nebyl inspirován Prvním knihou Mojžíšovou.

Tento „Jeník“ udělal své první krůčky na českých luzích ve 12. století a je to tedy v současnosti již opravdu letitý kmet. V katastru obce byly celkem dvě tvrze a několik dvorů. Z toho je patrné, že se jednalo o lokalitu vysoce ceněnou. Využívalo je několik subjektů, z nichž jmenujme například kladrubský klášter a jistě nelze zapomenout ani na malostranské měšťany. Ti se zde stali majiteli půdy a lesů za Přemysla Otakara II. a výnosy z této lokality našly svůj cíl v jedné z nejmalebnějších části hlavního města. Od 16. století, kdy se zdejších majetků ujal Šebestyán Plánský ze Sceberku, došlo ke scelení částí Jenče a figuroval tu jediný majitel.

Od 19. století se jím stal „císařsko-královský dům“, tedy Habsburkové. Poslednímu z nich, císaři Karlu I., byl mimo jiné i tento majetek odňat a přepsán na Československý stát.  

Zvonice

Poklidná současnost

V 21. století Jeneč nepředstavuje žádného hospodářského či společenského dravce, ale v každém případě se jedná o spořádanou obec, poskytující občanům v blízkosti Prahy standardní uživatelský komfort. Nachází se zde, vedle dalších, dnes již běžných služeb, také veřejná knihovna, Sokolovna a dokonce i sportovní hala.  Svým občanům zajišťuje obec společenské vyžití. Pořádá spolu se spolky a školou pravidelné plesy, koncerty, divadelní představení a sportovní akce. Pravidelnou náplň má i nově zřízená Veřejná knihovna a kulturní centrum. Je to určitě příjemné místo k bydlení a životu a rozhodně se nejedná  jenom o další „noclehárnu Prahy“.

 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru