Postavit nový byt je hodně dlouhý proces. Nedodržují se lhůty, povolování trvá věčnost

Zatímco před deseti lety trvala zhruba dva roky, nyní je to průměrně sedm let. Doba pro povolení stavby bytového projektu v Praze se tedy od roku 2008 více než ztrojnásobila. Samotná výstavba pak trvá přibližně stejně, konkrétně to jsou dva roky. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Deloitte.

25.09.2018 - 17:30   |  
Do skoku většinou moc není
Zobrazit fotogalerii (3)

Za posledních deset let se doba povolování výstavby nových bytů významně prodloužila. "Na trhu navíc často vidíme další nešvary. Například nejsou dodržovány správní lhůty. Stále více se tak prohlubuje problém s nedostatkem nových bytů, které je možné na trhu vůbec nabídnout," uvedl vedoucí oddělení nemovitostí v Deloitte Miroslav Linhart.

Tempo vadne, ceny rostou

Podle údajů Českého statistického úřadu zahájily stavební firmy letos do konce července v Praze stavbu 1 161 bytů v bytových domech. V porovnání s rokem 2008 to bylo o 70 procent méně. Nové byty v prvním pololetí meziročně zdražily o 24 procent na 94 000 korun za metr čtvereční, tempo růstu cen starších bytů bylo jen o něco málo nižší. Za poslední tři roky zdražily nové byty v hlavním městě zhruba o 70 procent.

Z výsledků studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) vyplývá, že každý pokles o 1 000 stavebních povolení zvyšuje tempo růstu cen bytů o 1,18 procenta. Dalším důvodem zdražování bytů je podle CETA inflace. "Pokud inflace vzroste o jeden procentní bod, zvýší se index tempa růstu cen bytů v Praze o 1,3 procentního bodu. Od roku 2005 se inflace kumulativně zvýšila o 27 procent, což se patřičně projevilo i v cenách bytových jednotek," doplnil ředitel výzkumu CETA Aleš Rod.

Kdokoli může do procesu vstoupit

Podle manažera Deloitte Petra Hány mají na schvalovací proces navíc vliv organizace, které mohou do jednání kdykoliv vstoupit. "Jedná se o takzvané privilegované žalobce, tedy dotčenou veřejnost, která hájí různé zájmy dle zákonem stanovených omezujících podmínek. Vedle nich jsou to i účastníci řízení podle stavebního zákona, zejména žadatelé a vlastníci sousedních pozemků," sdělil Hána.

Analýza se zaměřila na všechny bytové developerské projekty různé velikosti, které se objevily na úředních deskách metropole od začátku roku 2014 do konce března 2018. V rámci zhruba 730 projektů byly evidovány údaje o více než 42 000 bytů.

Studie zkoumala schvalovací proces, který zahrnuje tři hlavní fáze. Jedná se o posouzení vlivů na životní prostředí (EIA), vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení. Průměrná doba mezi zahájením EIA a jeho dokončením je podle studie půl roku. Na vydání územního rozhodnutí poté investor čeká v průměru 1,7 roku, na stavební povolení další téměř tři roky. Dohromady je to tedy přes pět let.

Může za to politika

"Relativně dlouhá doba předchází zahájení samotného řízení. Investoři reálně zahájí povolovací proces v průměru za 1,7 roku od doby, kdy pozemek určený k výstavbě získali. V případě potřeby změny územního plánu se navíc tato doba výrazně protahuje. Jen v současné době Praha eviduje přibližně 400 žádostí o změnu územního plánu, které nebyly projednány zastupitelstvem," píše se dále ve zprávě. Většina z nich se přitom podle Deloitte zastavila v rámci politického rozhodování.

Studie neřeší případná odvolání proti rozhodnutí úřadů. "Pokud jsou vydávána a následně soudně napadena, jejich lhůta se fakticky prodlužuje o další roky. Jak uvádějí investoři, běžnou dobou pro vyřizování soudních sporů jsou dva roky," dodává studie.

Klíčová slova: