Po dlouhé době se na veřejnosti objevil prezident Miloš Zeman. Kromě toho, že velmi diplomaticky označil Turecko za faktického spojence Islámského státu, neodpustil si zmínku k nedávným studentským protestům ve jménu lepších klimatických podmínek pro naši planetu.
Překvapivě nikoho neurazil, ale přesto se dotkl velmi citlivé otázky ke vztahu k životnímu prostředí. Konkrétně Miloš Zeman při návštěvě Karlovarského kraje sdělil: “Nejsem přesvědčen, že obnovitelné zdroje mají budoucnost, jejich rozmach je dán tím, že jsou dotovány.”
Otevřeně tak podpořil těžbu uhlí za účelem výroby energie, čímž se postavil vůči stávající filosofii 196 zemí OSN, která byla potvrzení smlouvou na Klimatické konferenci v Paříži v roce 2015.
Ekoterorista
Česká republika se v otázkách ekologie stále pohybuje v nezdravém konzervativním vakuu. Téma klimatických změn je pro většinu společnosti až úplně poslední problém.
I dnes najdeme individua, která jsou schopna pálit pneumatiky na zahradě ve svých plechových sudech, aniž by se chytli za svůj toxický nos a došlo jim, že vzduch, který musí okolí dýchat, může být i smrtelně nebezpečné.
Postihnout jednoho podobného “teroristu” lze, ale problém nastává, když se podobným způsobem chová celá republika a její vysocí představitelé jim jdou příkladem.
Miloš Zeman je kapitola sama pro sebe a jeho názor mnohé ani nepřekvapil, ale rozhodnutí ministerstva životního prostředí už je opravdu alarmující. Těžební limity totiž pravděpodobně budou prolomeny. Cesta k tomuto kroku byla vyšlapána schválením zákona vládou Bohuslava Sobotky v roce 2015.
Bílina, Bílina
Místo, které v určitých podmínkách vypadá jako sluneční krajina, tak pravděpodobně získá další apokalyptický rozměr. Ministr za hnutí ANO Richard Brabec totiž koketuje s myšlenkou rozšířit povrchový velkolom Bílina.
Světový trend, který hledá jiné zdroje, než je uhlí, tak pravděpodobně nebudeme následovat. Severočeské doly nyní žádají prodloužení těžby až do roku 2035. Šéf Severočeských dolů prohlásil, že 150 milionů tun uhlí, které za dvacet let společnost vytěží, je nezbytných pro zajištění energetické bezpečnosti státu.
Ministerstvo životního prostředí stále zpracovává studie a připomínky týkající se potenciálního dopadu na klima v České republice. Zdá se však, že posouzení je jen formalitou, protože už teď jsou slyšet hlasy o tom, že vlivy na životní prostředí jsou přijatelné.
Pro aktuální a nepříznivý vývoj klimatických změn je slovo přijatelné velmi abstraktním pojmem, který zcela ignoruje přístup všech vyspělých zemí v Evropě.
Možný problém pro Středočeské doly může být fakt, že v rámci šetrnosti vůči planetě se několik nadnárodní pojišťoven rozhodlo neposkytovat služby důlním společnostem.
Česká cesta
Z vyjádření pana prezidenta a přístupu širší veřejnosti na téma ekologie je patrné, že zatím vítězí klasická česká cesta. Ta je lemována povrchovými doly a odpadem z elektráren, které v tunách krmíme uhlím.
Argument, že naše malá země vypouští přece úplné minimum jedovatých látek, které přispívají k nebezpečnému oteplování planety, je pochopitelně zcela bezpředmětný.
Česká republika si totiž v žebříčku zemí zamořených nebezpečnými sazemi ze spalování uhlí drží druhé místo hned za Polskem. Rozšiřování velkodolu Bílina rozhodně není krokem, jak tento nelichotivý stav zvrátit.
Česká společnost by potřebovala větší míru empatie k aktuální situaci na zdevastované planetě, protože podobná rozhodnutí přispívají k horšímu životu u nás i v celém světě. Recyklovat plasty totiž rozhodně nestačí.
