Dvojí ceny, dvojí kvalita: Proč za horší zboží často zaplatíme víc než v Německu? Češi si za to mohou sami, říká odborník

Dvojí kvalita a cena potravin je bohužel realita, která se zřejmě jen tak nezmění
  |   analýza

Za méně kvalitní zboží platíme více, srovnání s Německem pro nás nevychází dobře. Podle ekonoma Romana Pilíška je to ale logické vyústění tuzemské politiky. Navíc je tu ještě jeden velký rozdíl - většina obchodních řetězců je u našich západních sousedů německých. Včetně těch drogistických.

Častokrát jsme při cestách do sousedního Německa překvapeni výrobky, které z domova dobře známe. Ovšem z regálu na nás "kouká" nižší cena, větší balení a mnohdy i lepší kvalita. Řetězce v České republice dotazy přehazují na výrobce a výrobci se zaklínají volným trhem.

  • Příklady rozdílných cen:
  cena v Kč v Česku cena v Kč v Německu
Kuřecí prsa čerstvá 1 kg 181,7 165,7
Nutella 350 g 69,9 56,7
Tablety do myčky, W5 Classic, 60x15 g 89,9 62,2
Rýže Basmati 1 kg, Golden Sun 53,8 48,6
Špagety 500 g, Combino 19,9 16,8
Mouka hladká 1 kg 14,9 11

Musíme to řešit. Ale realita?

Jak je to možné? „Nebudete asi nadšeni, ale toto všechno je důsledek typické neokoloniální politiky, kterou uplatňují mnozí západoevropští výrobci a retailové řetězce v zemích bývalého "východního bloku",“ vysvětluje pro Čtidoma.cz ekonom Roman Pilíšek.

O tom, že jsou Češi zvyklí jíst to, co by Němec nikdy nevzal do úst, už se přitom hovoří desítky let. „Dvojí kvalita potravin, podnákladové ceny a rozdílné marže na stejných výrobcích, to jsou hlavní nekalé obchodní praktiky, které musíme řešit,“ tvrdil třeba v roce 2018 ministr zemědělství Jiří Milek. Reálně se však nestalo téměř nic.

 

 

Zrušení norem se hodilo "do krámu"

Princip je přitom jednoduchý. Jako řetězec dostanete státní pobídku, která mnohdy obsahuje i daňové prázdniny, a začnete systematicky budovat prodejní jednotky. „Poté začnete dodávat na východní trh kvalitní západoevropské zboží a díky jeho oblibě dokončíte převzetí trhu. Nabudovaný potenciál vám umožní postavit nové produkční jednotky, které vyrábějí místně nebo regionálně zboží stejné značky a nižší kvality pro daný region,“ popisuje postup Pilíšek.

Díky výrazně nižší pracovní síle se navíc dostáváte i na nižší výrobní náklady. A je "vymalováno". „Pokud se navíc podaří lobbistům zrušit původní státní potravinářské normy (ČSN), máte vyhráno a nevyjde vám vstříc ani evropský soudní dvůr. ČSN byly ostatně trnem v oku mnoha evropským výrobcům, neboť ve většině převyšovaly svými požadavky platné evropské normy. Po jejich zrušení a rozvolnění kategorií může jakýkoliv výrobce prodávat pod vlastní značkou různou kvalitu, aniž by se vystavoval jakémukoliv postihu,“ doplnil Roman Pilíšek, spoluzakladatel společnosti Zlaté rezervy.

Vlády se zaklínají volným trhem

Němci přitom mají své řetězce rádi. Zcela oprávěněně. „Většina maloobchodních řetězců na území Německa je totiž německých. A to včetně těch drogistických. Navíc mají za sebou desítky let kontinuálního vývoje, a proto najdete například v každé spolkové zemi zboží místních producentů v rámci jednoho řetězce,“ potrvzuje Pilíšek.

V Německu se o toto starají jednotlivé spolkové úřady, které se snaží trvale podporovat místní výrobce, a daří se jim to. „U nás tuto problematiku dlouhodobě nikdo neřeší, všechny vlády od roku 1990 se zaklínají volným trhem a předávají si tuto štafetu jedna druhé,“ doplnil ekonom. Za české problémy si tak mohou Češi. Ne "zlá" Evropská unie, ani "zlí" Němci.

Zdroje: Seznamzprávyeuractivinvestigate-europe

KAM DÁL: Je Orbán hrdina, nebo ho má Putin v hrsti? Češi si o takovém premiérovi mohou nechat jen zdát.


Zdraví

Hobby