Jak spolehlivě měřit tělesnou teplotu? Mohlo by to předcházet budoucím epidemiím

Může se snadno stát, že člověk se zvýšenou teplotou projde kontrolou nebo že bude nahlášen falešný poplach u osoby s normální teplotou
 

Plzeňské výzkumné centrum NTC Západočeské univerzity zahajuje projekt BETERKA zaměřený na krizové situace a budoucí epidemické hrozby. Reaguje na aktuální výzvu ministerstva vnitra směřující k přípravě složek integrovaného záchranného systému. Cílem je poučit se z koronavirové pandemie a připravit pro ČR nástroje pro systém spolehlivé diagnostiky lidí, u nichž se nákaza projevuje zvýšenou tělesnou teplotou. 

Výzkum bude završen koncem roku 2022 a jeho výsledky využijí hygienické stanice či bezpečnostní rady měst a krajů. „Cítím velkou společenskou odpovědnost za stav, kdy nainstalované drahé termokamery teď na mnoha místech poskytují pouze iluzi bezpečí. Naší motivací je, aby se jejich použití stalo do budoucna významným a spolehlivým nástrojem pro boj s epidemiemi,“ řekl hlavní řešitel projektu Milan Honner.

Spolehlivé určení tělesné teploty

Bezpečnostní výzkum pro účinné využití termokamer při epidemiích a krizových situací, zkráceně BETERKA, má dva směry. Prvním je přesnější a spolehlivější bezkontaktní zjištění teploty termokamerou, která měří teplotu povrchu těla. Ta se liší od vnitřní tělesné teploty podle vnějšího prostředí, kde se člověk nachází.

„Může se tak snadno stát, že člověk se zvýšenou teplotou projde kontrolou nebo že bude nahlášen falešný poplach u osoby s normální teplotou. Nejde přitom o chybu měřicího přístroje, ale o jeho použití v podmínkách, k nimž není určen,“ uvedl Honner. Cílem je zahrnout do vyhodnocování vlivy vnějšího prostředí, a umožnit tak spolehlivé určení tělesné teploty nejen u lidí pobývající dlouho v prostředí pokojové teploty.

Dokážeme diagnostikovat začátek epidemie?

V druhé části projektu BETERKA budou vědci ověřovat, zda lze termodiagnostickými prostředky monitorovat epidemii. „Chceme využít statistické zpracování dat z termokamer, které jsou nebo mohou být umístěny v nemocnicích, na úřadech, ve firmách, školách, obchodech a na dalších místech, kde se pohybuje hodně osob. Zajímá nás, zda bude možné diagnostikovat začínající epidemii a její průběh pomocí počtu osob se zvýšenou teplotou, které se pohybují po městě,“ řekl Honner. Ověřovat to budou na několika chřipkových vlnách.

Vědci vybrali pro pilotní ověření měřicích systémů a metodik jejich použití Plzeň, kde budou spolupracovat s fakultou zdravotnických studií, fakultní nemocnicí, lékařskou fakultou, krajskou hygienickou stanicí, policií, hasičským záchranným sborem a kvůli vzdělávání občanů a popularizaci i s centrem Techmania. „Chceme přispět k tomu, aby se Plzeň stala ještě více chytrým a bezpečným městem,“ doplnil Honner. NTC chce také kontaktovat odbornou veřejnost a potenciální uživatele výsledků výzkumu.

KAM DÁL: Méně mrtvých i připojených na ventilátory. Těžký průběh covidu zmírňuje kolchicin, ukazují studie.

Klíčová slova: