Proč se Michnovu letohrádku přezdívá Vila Amerika?

Podívejte se na další fotografie slavné barokní vily
Zobrazit fotogalerii (8)
 

Nedávno jsme psali o neprávem opomíjené Müllerově vile, která se nachází v pražských Střešovicích. Nyní se podíváme do samého jádra Prahy, kde leží Michnův letohrádek, nazývaný též Vila Amerika. Na jednu z prvních pražských barokních staveb se podívejte do fotogalerie. 

Kilián Ignác Dietzenhofer (1689–1751) je jedním z nejvýznamnějších architektů vrcholného baroka. V desátých letech osmnáctého století se tento Čech s německými kořeny vrací ze studií ve Francii a Itálii. Na studijních cestách strávil více než deset let. Hned po návratu dostává architekt zakázku a začíná stavět objekt, jenž se stane jednou z nejvyhledávanějších architektonických ozdob Prahy.

Muzeum školních pomůcek či místo pro dobytek

Vlivný hrabě Jan Václav Michna koupil pozemek, kde dnes vila stojí, v roce 1715. Výstavba trvala do roku 1720 a podle původního majitele se začalo nově vzniklé stavbě říkat letohrádek hraběte Michny z Vacínova, jednoduše Michnův letohrádek.

V roce 1729 však Michnové vilu prodali a od té doby se její majitel změnil ještě několikrát. Důležitý je pak pro další podobu stavby rok 1826. Tehdy byla v prostorách vily zřízena restaurace, kterou hojně vyhledávali němečtí univerzitní studenti. A stejně tak dobrovolníci, kteří dělali rakouskému arcivévodovi Maxmiliánovi doprovod na cestě do Mexika. A byli to právě oni, díky nimž se Michnovu letohrádku začalo přezdívat "Amerika".

Letohrádek najdete v ulici Ke Karlovu na Novém Městě

V roce 1843 odkoupilo objekt město Praha a poté sloužila vila mnoha účelům. Mimo jiné zde sídlilo Muzeum školních pomůcek či se sem přestěhovala část dívčího gymnázia Minerva.

Tou dobou už ale správa vily svěřený objekt zanedbávala a Michnův letohrádek na přelomu devatenáctého a dvacátého století značně chátral. Na jeho zahradě se dokonce často pásl dobytek. Vše se změnilo až v říjnu 1918, kdy místo prošlo rozsáhlou rekonstrukcí. Začátkem třicátých let našla Vila Amerika uplatnění, jemuž slouží dodnes. Bylo zde zbudováno muzeum Antonína Dvořáka.

Dnes je součástí expozice kromě rozsáhlé Dvořákovy korespondence či dobových fotografií také faksimile partitury jedné z Dvořákových nejslavnějších symfonií, jež je nazývána Novosvětská. Právě díky ní pronikl Dvořák až za oceán, čímž se zajímavě zvýznamňuje fakt, že se vile říká Amerika.

Nahrávku Novosvětské symfonie vzal mimochodem Neil Armstrong v roce 1969 na Měsíc a australští posluchači rozhlasové stanice ABC Classic FM ji v hlasování o sto nejoblíbenějších symfonií vyznamenali prvním místem.

U Trpaslíků

Architekt Kilián Ignác Dietzenhofer proslul převážně svými náboženskými stavbami. Přesto vytvořil i významná světská díla. Mezi ně můžeme zařadit třeba budovu pražské Invalidovny. Díky Dietzenhoferově předchozím studijním cestám lze na interiéru i exteriéru Michnova letohrádku spatřit vliv francouzské či německé, ale zrovna tak japonské architektury.

Nahrávku Novosvětské symfonie vzal Neil Armstrong v roce 1969 na Měsíc 

Vila tvoří komplex spolu s neméně pozoruhodnou zahradou. Tu zdobí plastiky známého rakouského sochaře a řezbáře Matyáše Bernarda Brauna, jež mají představovat roční období. Tyto sochy vznikly pravděpodobně kolem roku 1730.

Pýchou interiéru je dozajista velký sál v prvním patře, jehož stěny jsou ozdobeny freskou. V jejím centru je bůh Apollón, kolem nějž jsou rozmístěny alegorické výjevy.  

Zajímavostí je, že dříve se Michnovu letohrádku přezdívalo U Trpaslíků. To díky malým soškám alegorických putti, které měly zobrazovat výjevy lásky, mateřství či manželství. Putti zdobily sloupky oplocení od roku 1902 a můžeme je spatřit ještě na dobových fotografiích z roku 1934. Poté však zmizely a s ním i označení U Trpaslíků.