Jediný člen kapely a dvorní skladatel Alice Nellis, to je Jan Ponocný alias Circus Ponorka

Někdo ho zná jako dvorního skladatele režisérky Alice Nellis, někdo jako geniálního kytaristu a někdo ho zná jako člena kapely Circus Ponorka. Ti poslední se pak mohou divit, že za komplexními písněmi kapely Circus Ponorka stojí jediný člověk...

21.10.2017 - 11:05   |  
Podívejte se na další fotografie jednočlenné kapely
Zobrazit fotogalerii (6)

Mohl bys objasnit těm, kteří znají tvorbu kapely Circus Ponorka pouze z poslechu, kdo vše v kapele účinkuje a jak vznikají její písně?

V kapele jsem já a spousta malejch, děsně šikovnejch Japonců v mých looperech, což jsou takový krabičky, ve kterých jsou ti malí Japonci schovaní a opakujou po mně to, co zahraju. Takže na podiu vznikají moje písně s pomocí těhle šikulů. Teda samozřejmě to musím nejdřív naživo zahrát, ale za pomoci jiných efektů můžu za chvilku sám vytvořit celokapelovej zvuk, což je možná na první pohled pro lidi někdy trochu šokující, ale je to jenom technologie, posluchači se na koncertě za chvilku z toho šoku proberou a nakonec je stejně nejdůležitější to, co člověk hraje, tedy písnička, a ta technologie je jenom další nástroj.

V kapele jsem já a spousta malejch, děsně šikovnejch Japonců v mých looperech

Prozradil bys, proč se kapela jmenuje Circus Ponorka?

Ponorka, protože to je moje přezdívka, a Circus, protože jednak je to trošku odkaz na moji bývalou kapelu Circus Praha a druhak mi asi přišlo vtipný dát jednočlenýmu orchestru název, pod kterým si člověk vybaví něco velikánskýho.

Tvoje kariéra však neobsahuje pouze ponorkovskou etapu. Dokázal bys ve stručnosti vyjmenovat, co máš za sebou?

Ve stručnosti asi ne, tak vezmu v rychlosti třeba jen poslední dva roky. Kromě hraní s Circusem Ponorka stále hraju s Mekym Žbirkou a Václavem Koubkem. S  klukama z bývalýho Blue effectu a Yanickem Tevim jsme dali dohromady kapelu Vanua2, jednou ročně dám dohromady kapelu Ivanu Královi a odjedeme pár koncertů, nárazově zahrajeme s kapelou Circus Praha, pokud se zpěvák Bradley Stratton utrhne od práce ve svým newyorským studiu. Napsal a natočil jsem  hudbu pro pár divadelních představeni v ND a v Divadle Kalich a před pár dny  měla premiéru další hra s názvem Věra v divadle Studio 2. Dodělávám hudbu k seriálu Petra Zelenky s názvem Dabing street. Průběžně ve svým studiu produkuju a nahrávám různý zajímavý kapely a kromě toho postupně dělám na nový desce Circusu Ponorka, protože ta poslední s názvem Revival Circus už vyšla nějak dávno, zdá se mi.

Existují jiné jednočlenné kapely?

Zrovna si na žádnou nemůžu vzpomenout, ale určitě nějaký kolegy mám. Jo, vlastně jednou jsem hrál s bezva klukem, co si říká Dub FX, ten je skvělej, ta technologie tady je, takže takhle hraje po světě spousta lidí.  

Když jsem naposledy opouštěl tvůj koncert, říkal jsem si, že hraní na kytaru je ta nejjednodušší věc na světě. Hraješ s takovou lehkostí a zároveň obratností. Ale jak je to ve skutečnosti, jsi příslovečný talent od pána Boha, nebo za tvou dovedností stojí léta dřiny a odříkání?

Samozřejmě hlavně to odříkání, musel jsem toho v různých rozhovorech odříkat hodně (smích). No dobře, tak vážně tedy. Myslím, že člověku v jakýmkoli oboru pomůže, když je tak trochu fanatik do toho, co dělá, takže když jsi třeba fanatik do hudby, miluješ ji, baví tě tvůj nástroj, tak to, že na něj cvičíš, nemá s dřinou ale vůbec nic společnýho. To je asi univerzální a netýká se to jen hudby, jde jen o to, vybrat si pro sebe v životě tu správnou práci anebo koníčka, kterej k tobě sedí, a to pak může to, co děláš, působit jako ta nejjednodušší věc na světě.

A ještě jednou o kytarách. Můj mladší brácha začal ve dvanácti brnkat, inspiraci a skvělá sóla hledá především u Neila Younga, Erica Claptona nebo u Michala Pavlíčka. Jsou nějací kytaristé, u nichž se inspiruješ ty? Nebo které obdivuješ pro jejich zacházení s nástrojem?

No, já se inspiruju hlavně u kytaristky Karolíny Kamberské. Jinak hudbu poslouchám stále a jako posluchač ji vnímám jako celek a přiznám se, že na kytaristy se nijak speciálně nesoustředím. Hlavně skvělý hudby je strašně moc a furt vzniká další a další, sice ji třeba člověk už dávno nenajde v rádiu, ale je tu.

Mohl bys tedy vyjmenovat pár těch hudebních celků, které tě v poslední době zajímají, které rád posloucháš? 

Skvělý hudby je strašná spousta, tak ať nezdržuju, tak třeba dvě věci z tý spousty, který mě v poslední době baví, jsou St. Paul and The Broken Bones a Nathaniel Rateliff. 

Mnoha fanouškům jsi znám jako dvorní skladatel Alice Nellis. Jak probíhá tvorba hudby pro její filmy?

Alice má vždycky představu, kde by měla hudba ve filmu zaznít, a ví, jaký pocit by měla podpořit. Dokáže výborně popsat, co je potřeba, takže moje práce potom už je jednoduchá, jen to vymyslet a nahrát.

Stalo se někdy, že byste se neshodli, že by třeba odmítla tvůj nápad? 

Vlastně ani ne, což určitě teda není tím, že bych byl neomylnej, ale ona vždycky tak dobře řekne, co chce, a pokud já nejsem v tu chvíli úplně blbej, tak se trefím, což zatím (ťuk ťuk) vychází.

Jaké jsou tvoje další plány – ať už co se týče kapely, nebo jiných (třeba sólových) projektů?

Hrát, hrát, hrát (a rád).


Přidat komentář

Pro vkládání komentářů se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.

Výhody registrace:
Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám nikdo nebude moci vzít. Registrace bude do budoucna jeden z našich nástrojů k udržení diskusí v přijatelných mezích.

Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám v budoucnu nikdo nebude moci vzít. Zároveň registrací dáváte souhlas se zasíláním informací a nabídek tykajících se webu Čtidoma.cz nebo jeho provozovatele či obchodních partnerů.

Redakce si ponechává právo jakýkoli nevhodný příspěvek smazat bez udání důvodu.