Původ českých vulgarismů často překvapí. Dokonce i u těch nejsprostších slov

Někteří lidé namísto sprostých slov používají slova, která sama o sobě nejsou vulgarismem, ale začínají na stejné písmeno či slabiku jako jejich vulgární protějšky (houby, do prkénka, do pytle, kurník apod.) či se rýmují (do koudele, do zádele)

Každého někdy popadne negativní záchvat emocí a v té chvíli ze sebe chrlí jedno sprosté slovo za druhým. I ten nejslušnější člověk alespoň jednou za život nadával jako dlaždič. Vulgarismy už se staly zcela běžnou součástí našeho jazyka. Kde se vzaly nadávky a co původně slova, u kterých se někdy můžeme začervenat, doopravdy znamenala?