Jan Klán: Přijde mi, že kutnohorská radnice nežije v realitě

Nikdy nepřevlékl kabát a komunistou je od útlého věku. Od začátku chce v naší zemi něco změnit a cítí, že právě prostřednictvím komunistické strany toho dosáhne. Jaké jsou politické ambice poslance Jana Klána a proč nemůže přijít na jméno kutnohorskému starostovi Martinu Starému?

29.09.2017 - 08:00   |  
Pro Klána je Kutná Hora srdeční záležitostí, podle něj vedení radnice pracuje špatně
Zobrazit fotogalerii (3)

Jak jste se dostal k politice?
Do KSČM jsem vstoupil 13. 3. 2003, je to už nějaký rok zpátky. Do politiky a strany mě přivedly hlavně dvě věci. Jednak snaha něco ovlivnit, změnit systém. Dále nespokojenost s tehdejší dobou, jak se začala rozvíjet globalizace. Druhá stránka věci je, že to máme tak trochu v rodině, matka se angažovala v politice na místní úrovni a děda v odborech.

Takže jste si komunistickou stranu vybral díky rodině?
Jednak částečně zafungovala inklinace z rodiny, protože všichni nějakým způsobem v komunistické straně působili. Poté významnou roli hrálo samotné přesvědčení, změnit současný systém, který je podle mého názoru silně nespravedlivý.

Když byste srovnal fungování KSČM a KSČ v rámci revoluční doby? Jaké jsou rozdíly?
Je potřeba si uvědomit, že KSČ stále existuje, jsou to tzv. Štěpánovci, s nimi já nemám nic společného, nikdy jsem neměl. KSČM vznikla v roce 1990 a tím pádem vznikla až v porevoluční době. Od mnoha chyb, které udělala KSČ, jsme se distancovali. Navíc KSČ se za mnoho svých věcí omluvila již v prosinci 1989. Existuje v archivu ČT záznam, který byl tehdy vysílán v Československé televizi.

Můžete ty chyby přímo konkretizovat?
Myslím chyby, které se ve straně i společnosti děly mezi lety 1948 - 1989, tam jsme se distancovali už na začátku. Naším cílem je a vždy byla sociálně spravedlivá společnost. Tedy socialismus v marxistickém pojetí.

Lidé ale nevidí rozdíl mezi KSČM a KSČ. Proč?
Jsou tu dva faktory. Jednak neznalost vývoje po roce 1990, celé se to etablovalo. Roli zde ale hraje také to, že házejí obě strany do jednoho pytle, ale to je problém asi levice jako celku. Dnes si bohužel mnoho lidí říká, že co je levicové, to je špatné. Jejich názor je však utvářen kapitalistickými tlaky. Ať už z médií, nebo jen zprostředkovaně.

Jan Klán

  • narozen: 29. 11. 1982 v Kolíně (34 let)
  • poslancem od 26. 10. 2013
  • stranická příslušnost: KSČM
  • student Fakulty sociálních věd University Karlovy v Praze

Co tím myslíte?
Vždy se něco označuje za špatné, když je to naopak dobré. Tenhle jev proti levici je po roce 1990 poměrně častý i v západních zemí, protože se tam etabloval kapitalismus v rámci fáze globalizace. Levice se kapitál bojí, protože vždy říká, že levicová řešení jsou špatná nebo nefunkční. Jenže opak je pravdou, díky komunistickým a socialistickým stranám máme dnes sociální systém v Evropě. Navíc si připomeňme, že osobností tisíciletí byl ve Velké Británii vyhlášen Karel Marx. To také o něčem svědčí.

Volby ve Velké Británii vám asi udělaly také radost...
V posledních volbách se tam jako druhá umístila strana, která kritizuje kapitalistickou globalizaci. Dnes jsou totiž její negativní dopady natolik velké, že je potřeba udělat nějakou radikálnější změnu.

Jakou?
Změnu k socialismu a trvale udržitelnému rozvoji. Současný kapitalistický systém nás totiž nyní žene úplně někam jinam, než je třeba. Je to vlastně nekonečný růst růstu. Jedná se o systém, který je nastaven v rámci globalizace a propojování světa kapitálem. Toto propojení nás žene do slepé uličky, když nám neustále vštěpuje, že máme pořád donekonečna ekonomicky růst. Na tom je to postaveno. Ale jak může nekonečně růst samotný růst? To mi přijde divné, když jsme na planetě, která má svůj konec a omezené zdroje. Pokud se to nějak nezmění, třeba v rámci omezení masivního využívání fosilních paliv, tak se bojím, že může dojít k novému přerozdělení světa. Připomíná mi to dobu před rokem 1910, kdy došlo k první akumulaci kapitálu, pak došlo k 1. světové válce, která znamenala první přerozdělení světa, docela se k tomu hodně blížíme.

Myslíte, že jsou slova o 3. světové válce reálné?
To by samozřejmě byla poslední válka, a to díky jaderným zbraním. Její vypuknutí by znamenalo konec civilizace v podobě, jaké ji v současné době známe. Snažíme se tomu jako lidstvo samozřejmě vyhnout, ale koketování v rámci velmocí je poměrně děsivé. Je to spíše jen poměřování sil v této chvíli. Myslím si, že během studené války byl svět vlastně bezpečnější, protože byl jasně identifikovaný nepřítel. Po roce 1991 ale nepřítel vlastně není úplně jasně daný. Mám reálnou obavu, že budou nějaké místní konflikty. Nejvíce to vyhovuje USA, které se snaží protlačit svoje teorie vlastně všude a za každou cenu. Obecně se ale všude nehodí demokratický způsob řízení, USA si myslí, že jejich demokratické hodnoty jsou nejlepší a šíří je po světě i pomocí vojenských operací nebo rozvratů jiných zemí.

Jaké jsou vaše politické ambice?
Změnit systém, dojít k verzi socialismu 21. století. Ve vývoji lidstva existovaly desítky různých systémů. Socialismus, pokud budeme vycházet z marxismu, jako společensko-ekonomický systém udělat lze. Ve stanovách máme, že našim cílem je sociálně spravedlivá společnost. Dle mého názoru musí jít v budoucím socialismu hlavně o snižování majetkové a příjmové nerovnosti. Nerovnost je totiž v globálním měřítku naprosto šílená. Na tento jev poukazují i západní marxisté nebo mnoho levicových intelektuálů jako Thomas Piketty, David Hervey, Guy Standing, Naomi Kleinová nebo kritici konzumní společnosti Zygmunt Bauman, případně Ulrich Beck. 

Kde je tedy chyba?
V dnešní době do všeho vstupují kapitalistické korporace, které mají obraty vyšší, než jsou rozpočty národních států. Já to dávám do příměru ve vztahu k Mcdonaldizaci společnosti. Jedná se o jeden z příkladů, kdy nastává nová kolonizace světa.

Můžete vysvětlit, jak tyto korporace společnost ovlivňují?
Začínají ovlivňovat jednotlivé státy, kdy zakládají své pobočky - McDonalds, Burger King, Costa Cofee, to jsou řetězce, které budou kolonizovat celý svět, díky tomu, že zakládají své pobočky v různých státech. Kapitál, který se vytváří v jednotlivých státech díky těmto pobočkám, však odchází všechen k matce. Zisk nezůstane danému národnímu státu, a to je podle mě špatně. Alespoň nějaký zisk musí zůstávat danému státu, kde se nachází byť jediná pobočka nadnárodní korporace. Nicméně korporace se vždy snaží o co nejmenší daně a veškerý zisk odvádí pryč. Je to vlastně imperialismus naruby, dříve to bylo kolonizování světa různými státy, dnes je to o korporacích. Lze říci, že dnes kolonizují svět korporace. Tuto věc je potřeba také rychle řešit a omezit neomezený vliv korporací.

Proč si myslíte, že to nefunguje i obráceně?
Narážíme na fakt z roku 1990, v rámci kuponové privatizace. Před rokem 1990 jsme tu měli silné zemědělství a těžký průmysl - dvě odvětví, ve kterých jsme mohli konkurovat v Evropě i světu. V době před rokem 1989 byl ale problém s inovacemi. Ty se začaly zavádět ve větším měřítku po roce 1985, ale bylo to pozdě. Tehdejší model socialismu udělal chybu v tom, že peníze se investovaly zejména do zbrojení v rámci mocenské politiky, což bylo špatně. Kdyby se to vše přesunulo do těžkého průmyslu nebo zemědělství, tak jsme dnes mohli být vyspělou průmyslovou zemí v Evropě, mohli jsme konkurovat. Bohužel ale přišla ona osudová změna roku 1989 a následná zpackaná kupónová privatizace. K tomu všemu přišlo i tvrdé řízení státu v rámci pravicové neoliberální politiky a zavádění neviditelné ruky trhu pomocí šokové doktríny.

Projevil jste zájem stát se starostou Kutné Hory, cítíte tam podporu?
Pocházím ze Záboří nad Labem, což je 10 kilometrů od Kutné Hory, snažil jsem se angažovat v místní politice, ale vesnice, odkud pocházím, je proti mé osobě určitým způsobem vyhraněná. Dříve to byla komunistická vesnice, ale poté došlo k obratu. Do místního zastupitelstva jsem se nikdy nedostal, protože lidé říkali, že nemám sedět na dvou židlích. Myslím si, že to trochu nepochopili, že pokud bych byl v zastupitelstvu, tak bych mohl předávat cenné informace. To samozřejmě mohu dělat i bez toho, ale o mé informace nikdo neměl a bohužel dodnes nemá zájem.

Co pro vás Kutná Hora znamená?
Je mojí srdeční záležitostí. Studoval jsem tam střední školu a mám tam k tomu vazby. V Kutné Hoře mám příbuzenstvo, a když vidím, jak toto nádherné město skomírá a kam se dostává, tak je mi z toho smutno. Je to tristní, ale vedení města řeší jiné problémy, než se mají řešit. Ať už je to cestovní ruch, na který já neustále narážím, nebo zlepšení místní infrastruktury. Město je zadluženo více než 200 miliony.

Kde se ten dluh vzal?
Hlavně tím, že se začala stavět sportovní hala, jelikož na radnici jsou hlavně sportovci a vidí jen svoji oblast a tím to končí. Je třeba se ale podívat na celkový rozvoj a nefungovat jen na bázi dotací a zadlužování. Místo sportovní haly mohlo být plno věcí opravených. 

Kam byste třeba vy investoval, co byste nechal opravit?
Máme žalostný stav chodníků, komunikací, neřeší se komplexně propojení s krajem a ministerstvem pro místní rozvoj, takže bych se angažoval v této sféře. Často jsem nabízel pomoc novému vedení, ale nemělo zájem. Pak mi ale vadí, že když se něco podaří díky tomu, že jsem se v problému aktivně angažoval, tak mě vynechají. Proto jsem se ozval okolo malínské lávky. Pro jejich smůlu a zatloukání jsem si veškeré věci archivoval. Ať už šlo i interpelace na ministra dopravy nebo také schůzku s panem místostarostou Kutné Hory v Poslanecké sněmovně.

Radnice asi nečekala, že se ozvete, že?
Asi ne. Ale já jsem místostarostu upozorňoval, že nechci, abych byl veleben. Ale zase, když se něco podaří, je třeba, aby se vědělo, čí je to zásluha a kdo všechno se na řešení problému podílel. Ne jen říci, že se na tom podílela určitá skupina lidí. Chtěl bych obecně město řídit úplně jinak, než tomu je nyní. Cestovní ruch se musí rozvíjet, třeba jako se rozvíjí v rámci Českého Krumlova nebo Telče, kde to funguje parádně. Jedná se také o města, která jsou zapsána v UNESCO.

Proč vznikly spory mezi vámi a radnicí?
Na tohle si Kutná Hora hraje historicky pořád. Studoval jsem fungování radnice od roku 1990 a zjistil jsem zajímavou věc. Kutná Hora si vždy hrála na něco víc. Už ze středověku, kdy byly střety mezi KH a Prahou. Kutná Hora si myslela, že bude hlavním městem republiky a evidentně to asi ještě neskončilo. Jednání zastupitelstva mi tam připadá jako u nás ve sněmovně, jen v menším vydání. Řeší tam naprosté nesmysly, nepotřebné věci. Poslední dobou je to spíš handrkování o tom, kdo pochybil, co udělal špatně, podivná výběrová řízení atd.

Proč ale nemají rádi konkrétně vás?
No, je možné, že to je stranickou příslušností nebo vím více věcí než oni a oni si to nechtějí připustit, to je také možné. Případně prostě lidská závist, nevím. Ale paradoxem je, že třeba v Čáslavi, kde je starostou senátor pan Jaromír Strnad, je vše úplně o něčem jiném. Já se s ním znám a je to naprosto jiné město, a to jak svým rozvojem, investicemi, vše funguje. V KH se poslední dobou funguje na bázi umrtvení a následně po nás potopa. Bude to obtížné v dalším období, protože se zdědí obrovský dluh a 150 milionů nasekala tato radnice a bude se to muset začít řešit a je jedno, kdo tam bude sedět. Já chci ale město řídit skutečně jako město a hlavně levicově. To znamená, že chci, aby město profitovalo právě z cestovního ruchu a mělo profit z městského majetku. Nechci jít cestou rozprodávání majetku, ale pokud město majetek má, tak jej musí co nejlépe zúročit.

Proč myslíte, že se v Kutné Hoře nerozvíjí cestovní ruch?
Slyšel jsem názory, jakože tu nechtějí mít druhou Prahu. Ale proč vlastně ne? Nemusí to být kopie Prahy s miliony turistů, ale je potřeba sem určitou část turistů nalákat. Byl by to obrovský přínos do rozpočtu. Starosta zase řekl, že pokud bude hodně turistů, tak poroste kriminalita. Mně to přijde jako částečný nesmyl, abych řekl, že když bude hodně turistů, naroste kriminalita. Nějak mi přijde, že radnice nežije moc v realitě města.

Může být při starostovské kandidatuře handicapem vaše stranická příslušnost?
Myslím si, že rozhodně ne. Lidé se dívají na to, jaká předkládám řešení problémů a zda se také aktivně vkládám do jejich řešení. To se ostatně dělo u lávky v Malíně nebo problematice arzénu na Kaňku. Vysvětluji jim, že komunální politika je o tom, zda to člověk chce dělat a rozumí tomu a má představu, jak to řídit. Je to částečně i o osobnostech. Já jsem kritikem radnice, ale mám řešení na problémy Kutné Hory. Nicméně mám stále esa v rukávu, nevystřílel jsem všechen prach do prázdna. Hlavně mám komplexní návrh řešení a ten chci představit se vším všudy. Nyní na radnici vládne strana Změna pro Kutnou Horu, ale pokud to je změna, tak nejspíše k horšímu, jak jsme již zjistili. Řada lidí říká, že za předchozích vedení to alespoň nějak fungovalo, teď to je jedna velká tragédie.

Jaký jste měl pocit, když byla odvolána místostarostka Moravčíková?
Byla takový snadný terč. Čelila tomu opakovaně, poprvé to bylo díky souběhu funkcí - náměstkyně hejtmana a místostarostky. Nedivil bych se odvolání už před lety, protože měla obě funkce placené a to se nelíbilo ani mně. Já jsem vždy prosazoval, aby osoby, co mají dvě placené funkce, měly jen jednu placenou a mohly si vybrat, kterou z funkcí chtějí mít placenu. Ostatní funkce by vykonávaly zdarma. Do budoucna se tohle musí vyřešit, nejde přece dělat zároveň hejtmana, poslance a k tomu ještě starostu. Pokud to je případ poslance a místostarosty města, tak to ještě beru. Pokud jde o poslance a starosty, tak je to také možné skousnout, ale v tomto případě by si dotyčný musel vybrat, kterou funkci chce mít placenou.

Kdo se o odvolání postaral?
Odvolali ji vlastní koaliční lidé, sice ne sociální demokraté, ale proti ní byli lidé z ANO a lidé od starosty. Skončilo to 15:11. Já bych osobně pro odvolání nebyl, protože u mě je problémový především starosta, a to už jen proto, jak se chová směrem k občanům. Mnohokrát jsem byl na jednání a úplně jsem zíral, jak on dokázal na lidi křičet. To si starosta města nemůže opakovaně dovolit. Chápu, že občas někomu bouchnou saze, ale tohle nebylo jednou. Arogancí občany města pouze naštval. Měl jsem s ním několikrát přestřelek po mailu, chtěl na mě dokonce posílat právníky, protože jsem kritizoval radnici.

Neškodí ale tyhle půtky jedině městu?
Hádky na radnici každopádně povedou nejspíše k tomu, že k volbám půjde málo lidí Já ale chci představit koncept, jak to budu ve městě řídit a co chci zavádět za nové věci. Rozhodnutí poté bude na voličích. Volby jsou za rok, takže se pečlivě připravím.

Jaké hlavní změny byste chtěl realizovat?
Hlavně jde o navýšení cestovního ruchu. Chceme zavést certifikované průvodce, protože nyní může turisty obecně kdekoliv provázet, kdo chce. To by se ale mohlo změnit a průvodce by mohli do budoucna kontrolovat příslušníci městské policie. Udělal bych i v sezoně turistický autobus, dalo by se vysledovat, kdy přesně. Řada lidí jezdí vlakem Praha - Kutná Hora, pak musí přestupovat na vlak nebo jít na autobus. Autobus moc nenavazuje, chce se založit linka do města, ale proč po sezoně, to se mělo řešit během sezony. Já chci založit turistický autobus, který by časově navazoval na rychlíky z Prahy, a to i v případě zpoždění. Jeho konečná stanice by byla chrám sv. Barbory. Problémem také je značení památek, protože když nyní jdete po Kutné Hoře, tak často ani nevíte, kam jít. Koncept turistického autobusu se už rozvíjel, ale již několik radnic ho smetlo pod koberec.

A co jiné městské části než jen centrum?
Ano, to je ono. Obecně se nyní vše řeší jen okolo centra města. Úplně se zapomíná na městské části a neřeší se jejich stav. Vezměte si Malín. To je také část Kutné Hory a jak vznikl problém při uzavírce nadjezdu. Nyní vede objízdná trasa přes Karlov. Také část Kutné Hory a myslíte si, že tam radnice řeší přechody a zvýšení bezpečnosti chodců? Neřeší. Opět to řeším já, protože mi to není lhostejné.

Starosta Kutné Hory je nyní na dovolené, myslíte, že si ji naplánoval před volbami proto, že cítil podobné kontroverze?
To nevím, ale každá dovolená se dá zrušit nebo třeba zkrátit. Chápu, že tam má zodpovědnost za jiné osoby, ale zase v Kutné Hoře zodpovídá za 20 tisíc lidí, takže mi to přijde postavené na hlavu. Pokud mu jde o město, chce ho dát do kupy, tak tady zůstane nebo přijede dříve, aby věděl informace. Ještě k tomu, když má nyní jen jednoho místostarostu.