Anketa politiků: Měli by mít lidé vyšší platy? Na úkor čeho nebo koho by se tak mělo stát?

Volby do sněmovny se nezadržitelně blíží. Už jen měsíc zbývá a budeme rozhodovat o nových poslancích a poslankyních. Všichni politici, kterých se ptáme na palčivé otázky, na prestižní samozřejmě místa usednout chtějí. Poslat je tam však musíte vy. Jen na vašich hlasech záleží, tak posuďte, jak moc vás jejich odpovědi uspokojují.

22.09.2017 - 07:45   |  
Přesvědčila vás odpověď Víta Rakušana? Kteří další politici se nebáli konfrontace?
Zobrazit fotogalerii (10)

Téma zvyšování průměrné mzdy je logicky jedním ze zásadních témat všech stran, hnutí či koalic. Každého zajímá, kolik bude mít na výplatní pásce. V podstatě všechny politické subjekty proto tento bod řeší více či méně populisticky, protože si dobře uvědomují, že jim může "přihrát" velké množství voličů. 

Je tedy třeba "pouze" rozhodnout, čí sliby jsou reálné nebo se realitě nejvíce blíží. A také je moc důležité vědět, kde by se finanční prostředky vlastně měly vzít. Bude to na úkor někoho či něčeho jiného? Muselo by to zákonitě znamenat, že když každý měsíc dostaneme vyšší částku, někde to naopak "odneseme"? Sami se podívejte, jak jednotliví politici odpovídali.

Jako vždy jsme oslovili lídry kandidátek Středočeského kraje a Prahy ze všech politických subjektů, kteří mají reálnou šanci dostat se do parlamentu. Všichni kandidáti na poslanecký mandát měli stejný čas i stejné znění dotazu. Možná je tedy také důležité si všimnout, kdo si dal s odpovědí práci a komu potenciální volič nestojí ani za pár minut a několik řádek textu.

ANKETNÍ OTÁZKA: Měla by se zvyšovat průměrná mzda a pokud ano, za jakých podmínek a na úkor čeho (koho)?

JANA ČERNOCHOVÁ (ODS)
S ohledem na ekonomický růst by mzdy růst měly. Stát by k tomu ale neměl zaměstnavatele jakkoliv nutit. Měl by k tomu jen vytvářet příznivé podmínky. ODS proto ve svém programu navrhuje zavedení 15% rovné daně z hrubé mzdy. Tím se otevře prostor pro zvýšení mezd o 7 %. Zároveň chceme snížit povinné odvody o 2 procentní body, což též umožní mzdy navyšovat rychleji.

VÍT RAKUŠAN (STAN)
Není v našich silách ovlivnit výši průměrné mzdy.

TOMIO OKAMURA (SPD)
Ano, minimální mzdu je potřeba zvyšovat - na úkor miliardových zisků, které nadnárodní koncerny vyvádí z ČR (chybí zákon o regulaci vývozu kapitálu z ČR např. po vzoru Maďarska), dále na úkor vysokého zdanění práce a povinných odvodů a je také nutné odbyrokratizovat podnikání, což pomůže snížit finanční zátěž podnikatelů.

JAKUB MICHÁLEK (Piráti)
Piráti mají jednoduchý plán pro vyšší mzdy. Snížíme daně z příjmu, podpoříme průběžné zvyšování minimální mzdy a státních platů spolu se zvyšováním produktivity práce (např. díky digitalizaci státní správy). Už brzo představíme konkrétní kroky, jak udělat z Česka ráj pro technologické firmy.

IVAN GABAL (KDU-ČSL)
Jako někdo, kdo přišel do sněmovny z byznysu a zároveň jako sociolog jsem si jistý, že mzdy by měly růst a táhnout nás blíže standardu EU. Aby to bylo udržitelné, musí tento vývoj podpořit investice do vzdělání, technologického vývoje a výzkumu směrem k průmyslu 4.0 a rozběh modernizace průmyslu i produktivity práce. Každý zaměstnavatel má a bude mít zájem zaplatit nejkvalitnější pracovníky pro svou firmu, pokud mu přinesou přidanou hodnotu jeho produktům, a lhostejno zda výrobku nebo know how. Mít nejlepší lidi ovšem znamená nejen je zaplatit, ale jejich práci také zhodnotit v české ekonomice. A to bývá problém. Jsem také přesvědčený, a dokazuje to zkušenost Slovenska, že by nám nahoru i ve mzdách pomohlo euro. 

MONIKA HORÁKOVÁ (Zelení)
Těší mě, že opatření, která Zelení navrhují, by vedla ke zvýšení průměrné mzdy. Požadujeme zvýšení minimální mzdy na 15 000 Kč. Finančně je nutné podpořit učitelky a učitele, v nemocnicích lékařský i nelékařský personál, lidi pracující v sociálních službách. Podporujeme aktivní investiční politiku. Důležitý je také boj proti daňovým rájům a vysávání firem zahraničními matkami. To vše na úkor špatně placené práce a také rozdílů v odměňování mužů a žen.

STANISLAV GROSPIČ (KSČM)
Ano, průměrná mzda by měla být zvyšována alespoň na 50 % průměrné hrubé mzdy. Tak, aby pokryla ty nejzákladnější životní náklady zaměstnanců a jejich rodin, kteří ji pobírají. Ti aby nebyli výrazně odkázáni na sociální dávky, aby také působila motivačně. Nesrážela cenu lidské pracovní síly. K jejímu zvyšování by mělo dojít na úkor potlačení švarc systému. Nastoupený trend jejího zvyšování by měl proto pokračovat tak, aby se mzdy a platy (i minimální mzdy) vyrovnávaly těm v jiných zemích Evropské unie.

JIŘÍ KOBZA (SPD)
Průměrná mzda není relevantním ukazatelem, protože kolik pokladních z Tesca je třeba, aby vyrovnaly plat eurokomisařky? Je třeba především umožnit znovu volný pohyb pracovníků, krátkodobé a sezonní zaměstnávání, práci na živnostenský list a zlevnit cenu práce pro zaměstnavatele snížením odvodů. Musíme vrátit možnost ústních dohod o sousedské výpomoci, prostě vrátit pracovnímu trhu svobodu. Palčivou otázkou je tzv. agenturní zaměstnávání, které nemilosrdně tlačí mzdy dolů a udržuje je na hranici přežití navíc mnohdy pod pohrůžkou dovozu levných dělníků ze zahraničí.

TOMÁŠ VANĚK (ODS)
Předpokládám že hovoříme o zvyšování reálných mezd, protože velikost mzdy sama o sobě je jen číslo, které neznamená větší kupní sílu, protože neříká nic o průměrných cenách. Podle mého názoru je nejlepším prostředkem pro zvyšování reálných mezd odstranění řady regulaci a byrokratických omezení, které zatěžují nejen podniky a podnikatele, ale například i lékaře a učitele  a vedou k růstu neproduktivních činností, zbytečných nákladů, a tím i k nižším mzdám.

PETR ŠTĚPÁNEK (Zelení)
Motivací k práci musí být zvýšení mezd, ne snižování sociálních dávek. Chceme zvýšit minimální mzdu nad hranici chudoby, ideálně ve výši 60 % mediánové mzdy, což je zhruba 15 000 korun. A současně budeme odstraňovat i další bariéry pro vstup na trh práce jako například doprava a nedostupnost předškolní péče

CO NA TO VOLIČI?

  • Pavel Zeman (státní zaměstnanec, Beroun): Kdy jindy by chtěli přidávat peníze, než právě teď? Ekonomická situace tomu přeje a když už si chceme hrát na euroobčany, tak se vším všudy.
  • Denisa Voláková (zdravotní sestřička, Praha): Zrovna v mé profesi jsou dost směšné peníze. Na druhou stranu jsem to věděla, mohla jsem si vybrat jiné zaměstnání. Takže si ani nestěžuju.
  • Jan Kostelecký (truhlář, Kolín): Stejně se budeme muset ohánět sami, nikdo živnostníkům nic zadarmo nedá. Jasně, že chci víc peněz. Ale tak musím víc makat, ne jako ti lenoši ve sněmovně.
  • Karel Havlíček (skladník, Mělník): Docela jste mě rozesmáli. Aby nám dobrovolně přidali? Možná sami sobě a díky tomu si pár drobečků vezme i obyčejný člověk. Jinak bez šance, nevěřím tomu.
  • Jan Chaloupka (IT odborník, Kladno): Stačilo by dobře vybírat daně, neodírat chudé a nezvýhodňovat bohaté. A pak budou peníze pro ostatní.
  • Pavlína Horká (žena v domácnosti, Vlašim): Co začít tím, že budou jinak placeni muži a jinak ženy? A pak se teprve začněme bavit o tom, jestli dát někomu víc nebo míň.
  • Olga Bendová (prodavačka, Brandýs nad Labem): Za minimální mzdu se dnes nevyplatí pracovat. Nedivím se, že cikáni jsou raději na pracáku. Základem by mělo být těmhle lidem sebrat dávky a donutit je makat.
  • Marek Somr (manažer, Příbram): Jak chcete donutit majitele firmy, aby lidem přidával, když mu nevytvoříte vhodné podmínky k byznysu? Nemožné. V momentální situaci je toto téma zbytečné.

Přidat komentář

Pro vkládání komentářů se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.

Výhody registrace:
Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám nikdo nebude moci vzít. Registrace bude do budoucna jeden z našich nástrojů k udržení diskusí v přijatelných mezích.

Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám v budoucnu nikdo nebude moci vzít. Zároveň registrací dáváte souhlas se zasíláním informací a nabídek tykajících se webu Čtidoma.cz nebo jeho provozovatele či obchodních partnerů.

Redakce si ponechává právo jakýkoli nevhodný příspěvek smazat bez udání důvodu.