Primátor Kladna: Za místní ODS se stydím a Fiala stranu neutáhne

Do politiky spadnul možná tak trochu omylem. Dnes už je tam ale primátor Kladna Milan Volf  jistý v kramflecích. Nebojí se říkat své názory naplno a otevřeně. Má za sebou pět let soudních tahanic a nakonec odškodnění a omluvu ze strany státu. Jak se dívá na kdysi slavný hokejový klub, jak vnímá minulost a co připravuje do budoucna? Nejen o tom byl náš rozhovor. 

30.03.2017 - 09:00   |  

Pane primátore, co jste říkal na vyřazení hokejistů Kladna a faktu, že si opět nezahrají o návrat do extraligy?
Samozřejmě, že mě to mrzí. Všichni tady fandíme a přejeme si, aby Kladno hrálo co nejvýše. Jako město nás to také stojí dost peněz, takže logicky bychom chtěli i z tohoto úhlu vidět Kladno v extralize.

Kolik Kladno na hokej dává?
Letos je to skoro dvaatřicet milionů. Platíme celý provoz zimáku, mládež, předělávali jsme kabiny a dovybavili kostku nad ledem. Jen toto dovybavení, bez kterého není možné obsluhovat všechny displeje a video, stálo téměř dva miliony.

Kde je zakopaný pes, proč se nedaří vrátit se mezi elitu?
Důvodů je víc. Po sportovní stránce se to stát může, ale od sestupu před třemi lety nedošlo k žádnému posunu. Do vedení tehdy přišel Václav Bartoš, jehož jedinou kvalifikací pro tuto práci je, že se kamarádí s Jaromírem Jágrem. To je málo. Obecně je to těžce nezvládnuté. Aby se spadlo, když klub vlastní jeden z nejlepších hráčů světa, je obrovská anomálie. Jsou přeci všechny předpoklady k tomu, aby se věci dělaly dobře a fungovaly. Bohužel se tak nedělo a neděje.

Milan Volf

  • vystudoval obor učitelství a trenérství na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze (chvíli dokonce i aktivně učil)
  • je ženatý (manželka Petra) a má dva syny (David a Michal)
  • žije v Kladně, konkrétně v části Rozdělov
  • jeho otcem byl bývalý československý reprezentant a hokejový trenér Jaroslav Volf

Vy sám jste hokej hrál, pak i trénoval. Nemáte někdy chuť se na lavičku vrátit?
Teď už po tom vůbec netoužím. Na hokej rád koukám, ale to je vše. Možná jsem měl našlápnuto k nějaké dobré kariéře, ale spadnul jsem do politiky, stal se primátorem a s trénováním postupně úplně praštil.

Jak se to vlastně stalo, že jste se ocitnul v křesle prvního muže Kladna?
Všechno to bylo docela rychlé. Byl jsem členem ODS, párkrát promluvil a najednou jsem seděl v kanceláři primátora. Měl jsem dlouhé vlasy, koktal jsem a spoustu věcí jsem nevěděl. Ale propadl jsem tomu. No, a druhé volby už jsem vyhrál s 58 procenty hlasů. Nicméně každý úspěch bývá po zásluze potrestán.

Narážíte na obvinění ze zneužití pravomocí veřejného činitele, které proti vám bylo vzneseno?
Jistě. Vykonstruovaná kauza, kterou vytvořili moji tehdejší spolustraníci a kvůli které jsem strávil dvanáct dní ve vazbě. Snažil jsem se vším projít se vztyčenou hlavou, ale o hodně věcech přemýšlíte. Na druhou stranu mi to také rozšířilo obzory, i když jsem měl na rukou klepeta. Dnes vím, že stoprocentně platí rčení „co tě nezabije, to tě posílí“.

Co jste si z toho odnesl?
Dřív jsem šel a věci udělal. Dnes si je ověřím, popovídám s dalšími lidmi a až pak konám. Prostě si to mnohem více promýšlím a zvažuji i to, co se stane následně. Když mám nějaký nápad, ostatní ho ještě vylepší. Když s ním nesouhlasí, negují ho a společně přijdeme na lepší řešení.

Poznal jste díky zkušenosti s vazbou, jaké je to mít opravdové přátele?
Jednoznačně ano! Když to spočítám, čtyři, možná pět přátel mi zůstalo z doby před vězením. Víte, když jste primátor, lidé se k vám nějak chovají a je to krásné. Ale až když jste v lochu, tak poznáte podstatu jejich přátelství a jestli bylo hrané nebo ne. Spousta mých „přátel“ byla najednou nahá, odhalili se. A i když se dnes zase oblékli, nijak jim to nepomůže, minulost zapřít nemohou.

Přišel za vámi vůbec někdo z té doby s omluvou?
Ano, jeden ze svědků přišel a omluvil se. Řekl jsem mu, co si o tom všem myslím a že on musí žít sám se sebou. Ale někteří, kteří škodili tenkrát, škodí i dnes. Pro mě je to však uzavřené. Trvalo to téměř pět let, ale nakonec naštěstí skončilo. Stát mě odškodnil, všech obvinění zbavil.

Jak to, že jste měl chuť se do politiky vracet? Nebylo té špíny už dost?
Založil jsem Volbu pro Kladno, protože mi na městě záleží. Ať to zní jako největší klišé, mám potřebu mu něco vrátit. Nejsem sám, takových je nás více. A mně ta politická žumpa až tolik nevadí, vydržím to s úsměvem na rtech. Je ale pravda, že v místním zastupitelstvu najdete tolik idiotů a hlupáků na tak malém prostoru, že to se jen tak nevidí. Když jde o peníze, charaktery se ukazují v celé parádě.

Nyní vládnete v koalici s ANO a KSČM, nebál jste se toho?
Abych pravdu řekl, tak bál. Ideologicky jsme úplně jinde, ale našli jsme na hodně věcí společnou řeč. Jde nám o Kladno, takže tam jdou stranické půtky bokem. Největší problém je asi paní Melčová z ANO, která létá zleva doprava a neví, kde se uchytit. Je smutné a úsměvné zároveň, jak moc chce dělat kariéru.

Nemáte rád lidi s ambicemi?
Tak to není, proti těm samozřejmě nic nemám. Ale nesmí to být na úkor města. Já jsem primátor osm let a neznám všechno. Ale vím, že se mohu spolehnout na tým lidí kolem sebe, to je největší umění. Spolu s tím říkat ne, když je třeba.

Změnilo se Kladno od roku 2004, kdy jste byl poprvé ve funkci?
Tenkrát mi vadilo, kam město směřuje. Proto jsem rozjel vlak, který nabral správný směr. Jenže mě z něj vykopli a já seděl na nádraží a koukal, jak ten vlak zase couvá zpátky a všichni se na něm usmívají. To byla také jedna z hlavních motivací, abych se vrátil zpátky a pokusil se ho zase obrátit.

Co ODS, nikdy jste nezvažoval návrat?
Co se týká kladenské ODS, tak za tu se stydím. To je správné slovo, stydím. ODS jako taková má skvělou ideologii. Jenže teď je tam spousta budižkničemů. V parlamentu máme spoustu zvedačů rukou, kteří svoji práci zkrátka neumí. Hlavně, že se drží svých korýtek. Nevidím tam ani žádnou výraznou osobnost, jakou byl Václav Klaus, ale třeba i Vlastimil Tlustý nebo Mirek Topolánek. Fiala není člověk, který by byl schopen stranu táhnout.

Od prosince 2009 do dubna 2011 působil ve funkci výkonného ředitele hokejového klubu HC Vagnerplast Kladno.

Sledujete soud s bývalým majitelem Poldovky panem Stehlíkem?
Určitě, zajímá mě to. S odstupem času musím říct, že ten chlap to snad i myslel dobře. Co je jisté, je to, že pro Poldi žil. Několikrát jsme si volali, on se pokaždé vracel k tématu, nedokázal z toho vyskočit ani na chvilku. Už tenkrát jsem ale říkal, že bych chtěl Kladno vidět jako město lehkého průmyslu, sportu a kultury. Spousta lidí se smálo a podívejte se dnes.

Co dnes? Na co jste nejvíc pyšný?
Těžko vypichovat jednu, dvě, tři věci. Podívejte se, máme Sletiště. Otevřeli jsme divadlo, které bylo sedm let zavřené. Náš herecký soubor je úžasný, mají na každé představení vyprodáno. Rozvíjíme terminál autobusového nádraží, pěší zónu, opravujeme příjezdové komunikace, řešíme parkování na sídlišti. Na pořadu dne je integrace veřejné dopravy s Prahou. Staráme se o historii města, do které se zapojuje čím dál tím více mladých lidí. Pochopili, že kde není minulost, nemůže být ani budoucnost. Je toho opravdu hodně, co v Kladně děláme.  

Zmínil jste kulturu. To ale dřív nebylo...?
To je pravda. Jasně, kvalita se musí zaplatit. Nejsme tak bohatí, abychom mohli kupovat levné věci. Platí to i v kulturním životě. Ale vyplácí se to. Většinou jsou lístky pryč za pár minut. To je snad unikát. Nevím o tom, že by to tak chodilo i jinde.