Venkov má velký problém: Odcházejí lékaři, ubývá lékáren

Proč vlastně mladí lékaři na vesnicích pracovat nechtějí?
Zobrazit fotogalerii (3)
 

Ve venkovských oblastech postupně dochází k dramatickému úbytku doktorů. Především v menších obcích nejvíce scházejí praktičtí lékaři pro děti i dospělé, zubaři a gynekologové. Proč se něco takového děje a jaké jsou prognózy do budoucna?

Meritum problému je to, že stávající lékaři v menších městech a obcích stále častěji odcházejí do důchodu. Odhady do budoucna navíc v tomto ohledu nevěstí nic dobrého. Odhaduje se totiž, že již po roce 2020 bude každý pátý ordinující starší 65 let. Díky tomu vzniká poměrně složitý oříšek pro rozlousknutí pro všechny starosty, kteří by moc rádi udrželi zejména absolventy, kteří mají tendeci odcházet do měst.

Láká je to do velkých měst

"Lékaři stárnou, protože mladí lidé odcházejí do zahraničí," uvedl prezident České lékařské komory Milan Kubek. Údaje Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR jsou nekompromisní. Průměrný věk českého lékaře je totiž 48 let. 

V rámci praktických lékařů je situace ještě horší, tady je průměr dokonce 54 let. A bude navíc ještě hůře. Odhady praví, že za 2 roky by mělo být 20 % z nich starších 65 let!

Venkovští lékaři mají navíc i více práce. Vyplývá to z analýz, které se realizovaly v předešlých letech. Z nich je patrné, že provádějí více výkonů a předepisují více léků než kolegové z měst. "V porovnání s praktickými lékaři ve velkých městech je podle analýzy výkonnost vyšší o 8 až 39 procent," vysvětlil mluvčí VZP Oldřich Tichý. Není se tak čemu divit, že mladí spíše tíhnou k tomu žít a pracovat ve větších městech.

Ubývají i lékárny

Nedostatek lékáren v malých městěch jsou samozřejmě primárně problémem pro starší obyvatele. To se ještě umocňuje v případě, že se nemají do měst za léky jak dopravit nebo jim to v horším případě nepovoluje jejich zdravotní stav.

Pozice lékárníka je navíc v menších obcích poměrně jiná, než tomu je ve městěch. Často totiž mají s pacienty poměrně úzký vztah, znají je a dokáží jim při drobnějších obtížích dát účelné zdravotnické rady.

Čísla jsou dramatická

Česká lékárnická komora uvádí, že úplně bez lékárny se musí obejít více než 80 obcí, které disponují minimálně dvěma tisíci obyvatel. Údaje komory jsou navíc velmi neoptimistické i do budoucna. Hovoří totiž tím způsobem, že počet lékáren klesá v posledních letech zcela pravidelně. Od roku 2014 jich dokonce ubylo o více než 50.

Lékárny mají nejvíce problémů s administrativou, přičemž start letošního roku v tomto zrovna nepomohl. Do oběhu se totiž dostaly elektronické recepty. Ohrožením jsou pro ně také konkurence ve větších městech nebo také způsob odměnování. Řada z nich nemá na to, aby investovali do nových programů nebo dokonce do školení samotného personálu.