Miroslava Němcová: Prezident oznámil ústavní puč, lhal a nezná vlastní kompetence

Po odstoupení Petra Nečase z postu premiéra v důsledku tzv. kauzy Nagyová 17. června 2013 Němcovou stranické grémium ODS o dva dny později navrhlo do úřadu předsedkyně vlády
 

Prezidentova nedělní řeč, která trvala dvanáct minut, podle komentáře senátorky Miroslavy Němcové obsahovala minimálně 2 lži, neznalost vlastních kompetencí a byl v rámci ní oznámen ústavní puč. České republice navíc Miloš Zeman významně ublížil.

/KOMENTÁŘ/ Miloš Zeman tvrdí, že existují dvě verze vyšetřování. Neodborná manipulace s výbušninami nebo akce cizí rozvědky. Není to pravda. S verzí neodborného zacházení s výbušninami se pracovalo do roku 2015, potom již ne. Kromě manipulace s fakty tak prezident popřel informace vlády. Ta sdělila jedinou verzi - teroristický útok specialistů ruské vojenské tajné služby GRÚ na našem území. O společném postupu vlády a prezidenta tedy nemůže být řeč. To nás nesmírně poškozuje na mezinárodní scéně. Česká republika nemluví jedním hlasem. Jak se za nás mají postavit naši spojenci? Tato část prezidentovy řeči byla projevem vazalství k Moskvě.

Miloš Zeman oznámil, že se jeden ze svědků odmítl podrobit vyšetření na detektoru lži. Právní zástupce dotčeného to popírá: „Plně souhlasíme, aby vyšetření na detektoru lži provedla jakákoli bezpečnostní služba, např. BIS, máme důvěru v její objektivitu.” BIS dokázala citlivé informace ochránit, prezident ne. Ve svém projevu něco vyzradil, něco zatajil se záměrem vše rozmělnit, diskreditovat a ohrozit další vyšetřování.

Neznalost vlastních kompetencí

Miloš Zeman v projevu řekl: „Přeji si, jako vrchní velitel ozbrojených sil, kam policie ČR nepochybně patří ....“ Je to přinejmenším neznalost. Do prezidentových kompetencí řízení policie nespadá. Policie ČR je podřízena ministerstvu vnitra.

Policejního prezidenta nejmenuje prezident země, ale ministr vnitra, jemuž se za činnost policie policejní prezident také zodpovídá. Činnost ministerstva vnitra kontroluje sněmovní výbor pro bezpečnost, nikoli kancelář prezidenta republiky.

Ústavní puč

Miloš Zeman vyhrožoval poslancům. Řekl, že kdyby se rozhodli rozpustit sněmovnu a vyvolat tak předčasné volby, on to překazí. Tvrdí, že rozpustit sněmovnu může, ale nemusí. Není to pravda. Experti na ústavní právo upozorňují na čl. 35 ústavy. Ten má tři odstavce.

Podle prvního prezident ve vyjmenovaných situacích písmena a - d) sněmovnu rozpustit může, je tam prostor pro jeho uvážení. Odstavec 2 (a o tom je řeč) nedává prezidentovi možnost vlastní úvahy. Naopak konstatuje, že prezident sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců, tedy 120. Právníci dodávají, že by tak měl učinit bez prodlení.

Pokud prezident plánuje něco jiného, šlo by o ústavní puč. Ostatně v roce 2013 sněmovnu neprodleně rozpustil, teď tvrdí opak. S ohledem na uvedené příklady musíme posuzovat důvěryhodnost všech prezidentových vyjádření.

KAM DÁL: Mohla Tománková prezidentovi podpásovky vrátit? Chybělo jí k tomu sebevědomí, připravené poznámky i podpora zaměstnavatele.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru